O názorech dospívajících a jejich vnímání světa - Nejčtenější články - REGIONÁLNÍ NOVINY

• Kontakt
• Archiv novin
• Ceníky

Dnes je 8. července 2026, svátek má Nora.

• Praha
• Středočeský
• Liberecký
• Ústecký
• Karlovarský
• Plzeňský
• Jihočeský
• Vysočina
• Jihomoravský
• Zlínský
• Moravskoslezský
• Olomoucký
• Pardubický
• Královéhradecký

• Úvodem
• Aktuality
• Czech Fashion Week
• Politika
• Válka
• Krimi
• Zajímavosti
• Volby
• Kultura
• Sport
• Zdraví
• Film
• Finance
• Auto
• Doprava
• Zvířata
• ZOH Soči 2014
• Reality
• Cestování
• Volby 2013
• Technika
  • Technika
• Charita
• Osobnost
• Více
  • Rozhovory
  • Ekologie
• ODM 2016
• Rozhovory

Nejčtenější články

 

Z původní nevýznamné pobočky na Praze 13 vytvořil Simon Slanina za půl roku ambiciózní a vlivnou regionální komoru, která vydává vlastní tištěné noviny, spolupracuje s mnoha městy, obcemi i pražskými částmi, uzavírá partnerství s podnikatelskými skupinami a připravuje revoluční projekty na podporu podnikatelského prostředí. Na takový výsledek by mnozí potřebovali roky.

Simon Slanina rovněž představil vznik nové investiční platformy FINOBCE ve spolupráci se Svazem místních samospráv ČR a investičními partnery Woood & Company, BH Securities a Avant Group. Platforma se zaměřuje na financování projektů z oblasti developmentu, energetiky či inovací ve spolupráci s municipalitami a veřejným sektorem.

“Jsem rád, že renomované investiční společnosti předložily obcím skutečně zajímavé možnosti, jak investovat své volné finanční prostředky. Cítíme, že i samosprávy si uvědomují svou odpovědnost v rozpohybování ekonomiky a začínají razantně investovat,” uvádí Slanina, podle kterého se setkává převážně s pozitivními ohlasy. „Objevilo se však i několik otázek, nejen k projektu samotnému, ale i k mé osobě. Proto bych rád vše nyní uvedl na pravou míru a předešel zbytečným spekulacím,” vysvětluje zkušený byznysmen.

Exkluzivní rozhovor s investorem Slaninou vede ředitel komunikace HK PJZ Roman Hrůza.

Simone, známe se od tvých asi devatenácti let a vše, o čem si budeme povídat, jsme více méně prožívali společně. Dovol mi úvodem trošku retrospektivy a vhled do tvého osobního i pracovního života. Vím, že to pro tebe nemusí být příjemné, je ale důležité, aby si čtenáři mohli udělat zcela objektivní obrázek o tvé osobě a tvých podnikatelských aktivitách. 

Začněme od začátku. Tvé ranné dětství nebylo úplně ideální, že?  

 Nebylo. Jako miminko mě stát násilně odebral mým biologickým rodičům a dal mě do ústavní péče, kde jsem byl do svých čtyř let. Potom jsem se dostal do adoptivní rodiny, jenže adoptivní maminka velmi brzo zemřela a adoptivní otec mě jako dítě týral a ubližoval mi. Když toto zjistila maminka mé adoptivní maminky, vzala si mě k sobě, což bylo na pár let skvělé, ale babička bohužel také brzy zemřela a já zůstal v podstatě sám.

Od začátku života jsem musel bojovat nejen o své postavení, ale i o elementární základní lidské potřeby. Nejdříve v náhradní rodině, později ve školním kolektivu, ve společnosti. Nejen jako Rom, ale i jako člověk, kterému právo na rodiče vzal přímo stát, a tak start do života byl mnohem těžší a složitější. O celém svém příběhu a o pocitech z této životní etapy jsem mluvil i v rámci TED Talks (TEDxPrague) v roce 2019. Ten pocit, když mi ve stoje vyjádřilo několik tisíc lidí podporu svým dlouhým potleskem, byl úžasný a tehdy mi dodal mnoho sil, ze kterých čerpám do dnes.

Čas studií už byl pro tebe klidnější?

O mnoho ne, spíše naopak. Po absolvovaném gymnáziu na Mělníku jsem v devatenácti letech odešel do Prahy. Nejprve jsem začal studovat elektro fakultu ČVUT, o rok později jsem přešel na právnickou fakultu UK. Během studií to ovšem nebylo o moc lehčí. Mladý kluk v Praze, bez rodiny, zázemí, zkušeností, nebylo to jednoduché, neměl jsem pořádně kde bydlet a měl co dělat, abych se při studiu dokázal uživit. Stala se ale i jedna zajímavost a sice, že si mě našla jedna rodina, která vychovávala moji biologickou sestru, která byla úřady také násilné odebrána. V mých 22 letech mě tedy někdo ,,adoptoval“ podruhé. Díky nim jsem se dostal i do politiky a světa lobbingu.

Můžeš být konkrétní, kdo tě do světa politiky přivedl? 

Byl to politik, poslanec za hnutí STAN a někdejší starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, který mě také velmi podporoval. Působil v Poslanecké sněmovně v období 2017 – 2021. Byl mimo jiné členem Podvýboru pro energetiku a já byl jeho asistentem. Brzy jsem se ve Sněmovně rozkoukal a domlouval mu schůzky, seznamoval se s „velkými kluky“ z byznysu, především z energetiky nebo ze zdravotnictví a začal jsem chápat, jak funguje regulatorika a business kolem ní, měl jsem slušné právní povědomí, a tak jsem se brzy začal specializovat na právo ve zdravotnictví, energetice, a nakonec i financích….

Co následovalo po tvém angažmá ve sněmovně? 

V roce 2020 přišel Covid. Nikdo nevěděl, co bude, jaké obory pro podnikání budou stabilní a jaké proticovidová opatření utlumí. Vsadil jsem na zdravotnictví. Dostal jsem nabídku na krizové řízení do soukromé kliniky Axon.  Přesunul jsem se tam a vytvořil krizový management, složený ze stratégů, obchodníků, právníků a markeťáků. Kliniku se podařilo nejen ekonomicky zachránit, ale vybudovat z ní jednu z předních klinik v neurorehabilitační péči v ČR s pobočkami v Karlových Varech, v Brně a ve Zlíně. Měli jsme plány získat investora na další velkou expanzi. Bylo úžasné sledovat, co se nám za rok tvrdé a obětavé práce povedlo. Klinika působila ve speciálním oboru neurorehabilitací, pomáhala dětem i dospělým pacientům. Díky naší práci a chytrým tahům se podařilo navýšit počet klientů několikanásobně v době, kdy ostatní rehabilitační zařízení fungovala velmi omezeně nebo svá pracoviště zavírala.  

S původní zakladatelkou, MUDr. Zipserovou, jste se ale nerozešli v dobrém, že?

Po necelých dvou letech jsme spolupráci ukončili. Každý jsme měli jinou vizi, co se týče budoucího směrování a investic. Za svou činnost jsem obdržel obchodní podíl. Protože se nešlo s paní doktorkou na odkupu podílu racionálně dohodnout, prodal jsem ho do skupiny IPC, která v tu dobu rozvíjela zdravotnickou divizi. Původně měli zájem do Axonu investovat a udělat z kliniky zdravotnickou skupinu o více firmách a oborů, ale později z toho také sešlo. Opět se v tomto záměru neshodli s primářkou Zipserovou, nakonec si vyžádala podíl zpět, což se stalo a nyní je opět 100% majitelkou Axonu.

Po této epizodě jsi pokračoval kde? 

V roce 2022 si mě najal management IPC na rozvoj strategických projektů. Líbilo se jim, jak jsme s týmem rozjeli kliniku Axon. Tuhle pochvalu jsme mimochodem dostali i od tehdejší zdravotnické konkurence, že je přesně vidět, kdy jsme přišli do Axonu a začali tam tvrdě pracovat.

Management IPC mě oslovil, abychom náš úspěch z Axonu multiplikovali v jejich skupině. A mě to přišlo jako obrovská příležitost, tak jsem do toho šel.  Začali jsme vymýšlet, do jakých oborů a projektů by mohla skupina investovat. Podařilo se mi přesvědčit pár dalších manažerů podnikatelů a skupina se jim začala v důsledku naší dřiny rozrůstat. Založila se tenkrát divize energetiky, zdravotnictví nebo mediálního businessu. Za velmi málo peněz a našeho velkého úsilí se podařilo získat několik zdravotnických provozů, včetně jednodenní chirurgie na jihu Čech, z nepovedených developerských investic vytvořit adiktologické zařízení se slušným dvouciferným výnosem, zastabilizovat divizi těžby žuly. V energetice se nám také velmi dařilo, byli jsme první, kterým se povedl velký vědecký spin-off s ČVUT, ve kterém jsme rozjeli projekt vývoje malého modulárního reaktoru Teplátor s celosvětovými ambicemi.

Co následovalo potom, se lidé dočetli na titulních stránkách všech médií. Jak vzpomínáš na léto 2023?

Tehdy to vypadalo všechno růžově, byť jsme pracovali třeba patnáct hodin denně, nás to prostě bavilo a naplňovalo. Problém byl v tom, že spletenec firem v rámci IPC byl založen sedm let před tím, než jsem tam vstoupil.  Nikdo z nás netušil, co se v té společnosti dělo před tím. Podle NCOZ, která do sídla IPC vtrhla 12. července 2023 a státního zastupitelství se tehdejší zakladatel nechoval správně ke svěřeným finančním prostředkům. Já jsem byl ze společnosti „odejit“ pro nadbytečnost zhruba rok před tímto zásahem NCOZ, který reálně ukončil činnost celé skupiny, zaplomboval účty i kanceláře.

Tato kauza zahýbala finančním světem, padlo i několik obvinění. Byl jsi mezi nimi? 

Ne, nebyl a nebudu, protože jak říkám, byl jsem ve společnosti jenom najatý manažer na rozvoj projektů a jejich racionalizaci a krizový management. To, co se dělo v IPC před mým angažmá nikdo moc netušil a ani nemohl vědět. Pro mě to byla jenom další byznysová etapa v krizovém a rozvojovém managementu. Určitě jsem si z toho odnesl zkušenost, jak věci ve finančním a investičním oboru rozhodně nedělat. Poučil jsem se z chyb druhých a musím přiznat, že tehdy jsem poprvé pochopil, jak funguje investiční svět. Co společnost může a co nemůže, kde získává kapitál a jak se má přesně chovat v souladu s regulatorikou a legislativou.

Nemůže mít kauza IPC negativní vliv na tvojí reputaci?     

Může a bohužel i má. Jsem ale člověk bezúhonný, který vždy svým závazkům dostál. Asi jako každému v byznysu se mi něco nepodařilo, ostatně žádný učený z nebe nespadl, ale důležité je se ke svým chybám postavit čelem a poučit se z nich. Tak vnímám i reputační riziko z kauzy IPC. Jsem spojený s firmou, kterou byť až rok po mém odchodu, zavře NCOZ. Chci tuto skutečnost interpretovat tak, jak se stala a netajit ji před svými obchodními partnery.   

Jak jsi na takový nečekaný konec reagoval? 

Chtěl jsem se hlavně postarat o své nejbližší spolupracovníky, kterým jsem do IPC otevřel cestu a nyní přišli o práci, vize a někdy i prostředky. Mám na mysli například svého parťáka Filipa Mikulce, který se mnou začínal budovat kliniku Axon, následně mi pomáhal v IPC a dnes je se mnou v regionální Hospodářské komoře a v projektu FINOBCE. S Filipem jsme si řekli, že si jednou vytvoříme vlastní seriózní investiční skupinu, která nebude skandalizována a bude úspěšně naplňovat své vize. 

A založili jste ji?

Napoprvé úplně ne, ale dnes se k tomu velmi blížíme. V roce 2023 jsme založili firmu Blue Brothers BDA, která se věnovala konzultingu, marketingu, lobbyingu, ale měli jsme i dřevo-výrobu, truhlárnu. Vyráběli jsme prémiový nábytek, kuchyňské linky a podobně.  Tam jsme ale doplatili na to, že jsme měli vysoké provozní náklady. Zejména lidi nás stáli měsíčně obrovské peníze a my je buď neuřídili a nebo si vybrali prostě špatně. Na téměř dvacet lidí jsem v holdingu vydělával vlastně jenom já s Filipem. Nejvíce nás ale zradil náš tehdejší kamarád Ondřej, jeho jednání prověřují orgány činné v trestním řízení. Byla to pro mě další zkušenost, že vše si musím lépe zajišťovat a zásadní rozhodnutí nemohu delegovat na jiné.

Potom už přišla příležitost z Hospodářské komory?   

Ano. Šárka Kuželová, předsedkyně představenstva bývalé oblastní Hospodářské komory Praha 13 mi nabídla angažmá v této pražské komoře. Necelý rok jsme stavěli vnitřní infrastrukturu, oslovoval jsem lidi z byznysu, odborníky ve svých oborech, aby vytvořili respektovanou a vlivovou skupinu. Měli jsme od městských částí pozitivní ohlasy, uzavřeli jsme memoranda o spolupráci, přejmenovali jsme se na HK Praha Jihozápad, čímž jsme se rozšířili na regionální komoru s působností skoro pro dvě třetiny Prahy. Dnes máme 16 sekcí, komisí a výborů, spolupracujeme se Sdružením místních samospráv a s řadou podnikatelských uskupení. Připravujeme zahraniční mise a projekty ekonomické diplomacie. Soustředíme se také na finanční oblast a máme zde velké plány a ambice celého našeho představenstva a členské základny…

Jako například již zmíněný projekt FINOBCE? 

Přesně tak. Dosavadní cestou jsem potkal mnoho lidi. S těmi nejschopnějšími nyní tvoříme novou etapu ve finančním světě a děkuji za to. V červenci minulého roku jsme představili platformu FINOBCE s.r.o. Společnost se zaměřuje na financování projektů z oblasti developmentu, energetiky či inovací ve spolupráci s municipalitami a veřejným sektorem. Je logickým vyústěním toho, co jsme se za posledních deset let v businessu naučili, ať už jako krizový, rozvojový nebo investiční manažeři, ale i jako lobbisti a vizionáři.

Po zkušenosti z IPC, máte pro činnost potřebná oprávnění? 

Právě a především po této zkušenosti jsme si řekli, že musíme spolupracovat jenom s regulovaným sektorem. Sami jsme nyní v procesu stát se jeho součástí. FINOBCE jako platforma propojuje projekty z veřejného sektoru s investičními skupinami. Vybrali jsme tři největší a nejsolventnější investiční skupiny a oslovili je s naším ambiciózním plánem. Tedy, že v obcích leží miliardy v příležitostech a že jim je chceme pomoci rozhýbat pod jejich dohledem a supportem. Na projektu participují nejen výše zmíněné společnosti, ale například i Sdružení místních samospráv ČR.

Jakou roli přesně zde hraje sdružení samospráv? 

My jsme toto sdružení znali z minulosti. Je to velmi známá organizace sdružující několik tisíc měst a obcí a bojující za jejich práva a zájmy. Napadlo nás, že bychom s nimi mohli spolupracovat, abychom se mohli efektivněji dostat k potřebám municipalit…Nebyla to lehká cesta ale téměř po dvou letech vzájemných námluv a prokázání našich business schopností se nám podařilo uzavřít memorandum o spolupráci v investičních a projektových záležitostech. Společnými silami jsme vytvořili vzdělávací a projektové rámce pro obce, otevřeli most mezi soukromým a municipálním sektorem, uspořádali několik opravdu velkých ideových konferencí a nyní se můžeme těšit z důvěry mnoha měst a obcí, se kterými jsme navázali úzkou spolupráci.

Podle čeho jste vybrali tři zmíněné investiční skupiny?

Uvedení strategičtí investiční partneři vstoupili do projektu po důkladném výběru na základě přísných kritérií. Vytvořili jsme si několik ekonometrických vzorců a rozhodovacích matic. Základními parametry bylo například to, jak a kde alokují svěřený kapitál. Bylo pro nás důležité, aby také znali problematiku municipalit, měli dlouhou investiční stabilitu a tradici, zkušenosti, ale hlavně silný kapitál i dohled ČNB. Toto vše tito partneři splňují. Každý má své ověřené investiční strategie a vzájemně se doplňují. Ať už z pohledu regulatoriky nebo svým zaměřením například na stavební development, zdravotnictví či energetiku. 

Obce tedy mohou prostředky investovat i čerpat? 

FINOBCE vytváří funkční ekosystém, kdy obec svěří své volné prostředky k třem největším poskytovatelům investičního zhodnocení v zemi, a navíc ještě ovlivní, do jakého projektu tyto subjekty zainvestují. Obce tak mají dvojí užitek: za prvé, jejich peníze pro ně pracují za mnohem vyšší úrok, při menším riziku, než v bance a zároveň získají investičního partnera na projekty, které by sami ještě dlouho nemohly realizovat nebo dokonce vůbec. Vznikl nám tedy takový investiční ekosystém, který nazýváme obce obcím.

Můžeš uvést konkrétní příklady, jak FINOBCE pomáhají obcím?

Jedná se například o stavební projekty ve spolupráci s veřejným sektorem a naší regionální hospodářskou komorou, kde na to máme vyčleněnou Sekci realitního a stavebního developmentu. Dalším tématem jsou energetické projekty zaměřené na energetickou soběstačnost měst a obcí, komunitní energetika a bateriové systémy. Třetí oblastí, ve které chceme spolupracovat s obcemi jsou Venture kapitálové akvizice zaměřené na technologie, AI a spolupráci s univerzitami. Aktivní budeme i v projektech, které řeší aktuální problémy českých měst a obcí, například vodní a odpadové hospodářství.

FINOBCE působí na místní samosprávy též jako poradní orgán a edukátor. Učíme obce naplňovat pojem řádného hospodaření s ohledem na rozdíly v pohledu na peníze v soukromém sektoru versus veřejném. Vysvětlujeme, co je ekonomická analýza veřejného kapitálu, kde se bere a jak se zhodnocuje.

Nasloucháme, co obce trápí, co by potřebovaly a jak toho dosáhnout.

Čemu se aktuálně dále věnuješ?

Určitě budeme rozvíjet naší investiční skupinu, abychom naplnili náš potenciál, Baví nás spolupracovat s veřejným sektorem a hledat nové příležitosti. Například skrze PPP projekty propojovat municipality s tím soukromým. Chceme založit energetickou, developerskou a mediální divizi a také samozřejmě zapracovat na našem PR a obraných mechanizmech. Už jsme se dostali daleko a je dobré dát ostatním vědět, že nechceme nikomu škodit, naopak, rozvíjet a podporovat.

Napadá tě nějaké poselství na závěr?

Je důležité si uvědomit, že těžké období může zažít každý. Ale je jen na nás, jak s tím naložíme. Někdo dělá „mrtvého brouka“, někdo se snaží svým průšvihům vyhnout nebo je prostě ignorovat. To ovšem není a nikdy nebude náš případ.

 

 

Děkuji za rozhovor, Roman Hrůza  

 

 

 

„Každá kraslice má svého autora,“ ukazuje zaplněné skříně Olga Hovorková z Asociace malířů a malířek kraslic. Největší sbírku kraslic v Česku byste marně hledali na Moravě. Je totiž v Ústeckém kraji, konkrétně v Libotenicích na Litoměřicích. „Máme tady kraslice paní Dany Zátopkové, jsou to škrábané kraslice. Byla naší členkou až do poslední chvíle. Tohleto je její šáteček, který sama vyšívala v 15 letech, ona těch kraslic doma moc neměla, protože říkala, že je Emil vždycky rozdal,“ dodává pro Český rozhlas Sever. Za nejobtížnější techniku ale Hovorková považuje zdobení slámou. „Musí se jít na pole slámu nasbírat. A to není tak, že by šla zdobička jednou, jde několikrát, protože slámu sbírají podle různého stupně zralosti – někdy má růžovou špičku, jindy je dost zelená, potom ji nemusejí barvit,“ popisuje.

 

 

„Rád bych poděkoval policistům z obvodního ředitelství, že vyšli vstříc prosbě vedení radnice MČ Praha 8 a spolupracují s námi, abychom učinili ulice osmičky o něco bezpečnějšími,“ komentoval akci starosta Gros. Akce byla zaměřena na plnění úkolů na úseku boje proti terorismu, potírání pouliční kriminality, na místa setkávání problematických skupin nezletilých a mladistvých. Do této akce bylo zahrnuto rovněž území celého obvodu Prahy 8, se zaměřením zejména na lokality Florence, Palmovky, Ládví, Kobylis a na další místa s přepokládaným výskytem problémových osob. Na území Prahy 8 bylo zkontrolováno 78 osob a provedena lustrace 81 vozidel. Dále zde byly vypátrány celkem 4 osoby v celostátním pátrání, včetně mladistvé uprchlé chovankyně z výchovného ústavu mládeže v Jihočeském kraji, kam byla následně policisty zpět předána. Dále byl zjištěn pachatel 1 majetkového trestného činu a pachatelé 3 přestupků na úseku omamných a psychotropních látek. 

 

 

 

„Nejlépe pochopíte kraj, když ho projdete. A nejlépe nasloucháte, když zpomalíte. Proto běžím,“ uvedl Edvard Kožušník, statutární náměstek pro resort hospodářského a strategického rozvoje. Projekt je koncipován jako motivační kampaň za lepší kraj, nikoli jako politická agitace – Edvard Kožušník do žádné veřejné funkce nekandiduje. Kontrolní běh propojuje sportovní výzvu s terénní prací krajského politika. Cílem je sbírat podněty k dopravě, bezpečnosti, dostupnosti služeb, kvalitě veřejného prostoru či stavu krajiny. Výstupem bude „Zpráva o stavu a kondici Libereckého kraje 2025“, která bude předložena krajskému zastupitelstvu.

 

Trasa vedla od Hejnic přes Frýdlantský výběžek, Trojzemí, Jizerské hory, dále přes Český ráj, Podještědí až do Pojizeří a Krkonoš. Každý den je plánovaných přibližně 20 až 30 kilometrů. První etapy zahrnují Hejnice, Lázně Libverda, Nové Město pod Smrkem, Frýdlant, polskou Bogatyni a německou Žitavu. Kontrolní běh Libereckým krajem je součástí kampaně Aktivní září 2025, kterou pořádá Nadační fond Aktivní ČESKO. Tato celonárodní iniciativa podporuje pravidelný pohyb a zdravý životní styl bez ohledu na věk či výchozí kondici. „Tímto během chci nejen naslouchat lidem, ale zároveň motivovat další, aby se hýbali. Aktivní kraj potřebuje aktivní občany,“ doplnil Kožušník. Kampaň Aktivní září propojuje jednotlivce, komunity i instituce po celé republice skrze sportovní výzvy, otevřené tréninky i komunitní akce.

 

 

 

Průzkum ukázal, že Češi za volantem pitný režim stále podceňují. Jen 19 % řidičů má zavedený rituál pravidelného nákupu nealko nápojů na čerpacích stanicích. Více než třetina oslovených se pití vyhýbá kvůli obavám z častého zastavování na toaletu – tento přístup je častější u žen. Dehydratace je přitom závažným rizikovým faktorem. Nedostatečný příjem tekutin může vést k únavě, mikrospánku, bolestem hlavy nebo svalovým křečím. Zpomaluje také reakce a zhoršuje rozhodování v krizových situacích. To vše může ohrozit nejen samotného řidiče, ale i ostatní účastníky silničního provozu.„Bezpečnost na cestách začíná u řidiče – a jeho schopnosti soustředit se, reagovat a rozhodovat se správně. Pitný režim je přitom často opomíjený faktor, který má zásadní vliv na všechny tyto schopnosti. Proto na našich čerpacích stanicích nabízíme širokou paletu nealko nápojů, včetně funkčních drinků a letních kombinací, které řidičům pomáhají zůstat svěží a v bezpečí,“ říká Rostislav Moravec, ředitel sítě čerpacích stanic ORLEN.

Čeští řidiči mají při výběru nápojů jasné preference. Více než tři čtvrtiny (78 %) preferují neslazené nápoje – vodu nebo nápoje s umělými sladidly. Slazené nápoje volí častěji muži. Mírně perlivá nebo neperlivá voda je jasnou volboupro 84 % respondentů. Téměř polovina sleduje u slazených nápojů jejich složení. Polovina dotázaných si alespoň občas vybírá nápoje s minerálními látkami, jako je hořčík, železo nebo zinek, aby se za volantem cítila svěže. Zajímavostí je, že 79 % lidí nepovažuje kávu za součást pitného režimu a věří, že káva odvodňuje. Při nákupu nápojů hraje roli i loajalita ke značce – 57 % respondentů má své oblíbené značky, kterým dává přednost. Mladší generace naopak častěji vybírá podle příchutě, bez ohledu na výrobce.

Na čerpacích stanicích ORLEN je k dispozici široká nabídka nealko nápojů, včetně minerálních vod, funkčních drinků i sezonních letních ledových nápojů. Tato nabídka je součástí rozvoje mezinárodního gastronomického konceptu Stop Cafe, který je navržen tak, aby zákazníkům na cestách nabídl rychlé, kvalitní a chuťově atraktivní občerstvení. V letošní letní nabídce je až osm ledových nápojů – od lahodného Frappé slaný karamel, přes osvěžující Espresso Tonic s ibiškem nebo maracujou, až po džusy Green Energy a Mango Boost. Pro milovníky limonád jsou k dispozici varianty citrónová, ibišková nebo mango. Základem všech kávových nápojů je speciálně míchaná směs kávových zrn s certifikací Fairtrade, která vzniká podle unikátní receptury v Belgii a spojuje výraznou chuť s odpovědným přístupem k pěstitelům i životnímu prostředí.

 

 

Problém s úhyny včelstev potvrzují i celostátní data. Podle pravidelného monitoringu projektu COLOSS, který vedou vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, jsou zimní ztráty včelstev v Česku dlouhodobě jako na houpačce. Zatímco v zimě 2021/2022 uhynulo jen 8,4 % včelstev, o rok později to bylo již vysokých 16,5 %. Poslední bilance ze zimy 2024/2025 je pak alarmující – úhyny dosáhly rekordních 26 %, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Právě nezvládnutá letní léčba varroázy je přitom uváděna jako jedna z hlavních příčin.

Hlavním viníkem úhynů je drobný roztoč Varroa destructor, česky kleštík včelí. Ten funguje podobně jako klíště – saje včelám jejich „krev“, hemolymfu, a přitom je infikuje nebezpečnými viry, které celé včelstvo fatálně oslabí.Po letním slunovratu obvykle začíná včelí královna klást méně vajíček a populace včelstva se pomalu zmenšuje a připravuje se na zimu. Problémem je, pokud se teplé léto protáhne do teplého podzimu. V takovém případě včely dlouho plodují a populace kleštíka exponenciálně roste. „Po napadení kleštíkem je včelstvo oslabeno natolik, že nemusí přežít zimu. Proto je potřeba včelstvo pravidelně monitorovat a při výskytu kleštíka včas zahájit jeho léčbu,“ varuje Josef Kölbl. Samotný monitoring kleštíka přitom není složitý. Nejčastěji se na dno úlu vkládá speciální podložka, na kterou přirozeně padají roztoči, a podle jejich počtu za daný čas včelař odhadne sílu napadení. Druhou, ještě přesnější metodou, je kontrola přímo na včelím plodu, kde se parazit rozmnožuje. Pokud včelař zjistí vysoké napadení, musí zasáhnout.

Právě podcenění letní péče a monitoringu je podle Kölbla hlavní příčinou masivních podzimních a zimních úhynů, které trápí včelaře v celé Evropě. Běžně se v boji s kleštíkem používají organické kyseliny, jako je kyselina mravenčí nebo šťavelová. Důležité je dodržovat doporučené postupy a dávkování, aby nedošlo k poškození včelstev. Další možností jsou takzvané zootechnické metody, například letní odebrání veškerého včelího plodu z úlu. To je sice účinné, protože se s plodem odstraní i většina roztočů, ale zároveň jde o velmi náročný a pro včelstvo nešetrný zásah. Bojovat s kleštíkem lze ale i jinak, šetrně a bez chemie. „Zdravá a silná včelstva jsou naprostý základ, proto u nás v Domovině aplikujeme metodu šetrnou ke včelám i přírodě. Už pátým rokem využíváme termosolární úly, které dokáží parazita likvidovat pouze pomocí tepla, zcela bez chemie,“ vysvětluje Kölbl a dodává: „Naší prací není jen stáčet med. Jsme i zdraví našich včel.”

Nejen úhyny včelstev ohrožují letošní produkci medu. „Velmi studené a deštivé jaro nepřálo velkým snůškám nektaru. Včely si sice pro sebe nashromáždily dostatek zásob, ale pro nás včelaře toho na stáčení zbylo znatelně méně. Bylo vidět, jak v chladných týdnech med z úlů mizí, jak ho včelstva sama spotřebovávala pro přežití,“ vysvětluje včelař. Slabší jarní snůška a pokračující úhyny včelstev logicky vytváří tlak na cenu medu na trhu. Někteří včelaři tak budou nuceni zdražovat. V závislosti na regionu a druhu medu by se toto navýšení mohlo pohybovat v rozmezí 10 až 20 %. „Jsme si vědomi situace, ale naším primárním cílem je nabízet poctivý český med za férovou cenu. Proto jsme se rozhodli, že med pro naše zákazníky zatím zdražovat nebudeme,“ uzavírá Josef Kölbl.

 

 

„Přirozená pastva velkých kopytníků výrazně snižuje početnost klíšťat. Počty klíšťat na plochu jsou na milovických pastvinách čtvrtinové oproti nepaseným plochám vedle pastvin,“ shrnuje závěry výzkumu z milovické rezervace Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Velcí kopytníci totiž pastvou z velkých ploch odstraňují vysokostébelné, husté porosty trav a přetvářejí je na mozaiku různě vysokých a hustých trávníků s vysokým podílem krátkostébelné vegetace. „Tím, že jsou vysokostébelné trávníky odstraněné, mizí pro klíšťata ideální biotop, kde číhají na případného hostitele, ať už zvíře, nebo člověka,“ dodává Miloslav Jirků. Podle jeho slov by v rámci navazujícího výzkumu bylo zajímavé ověřit, zda mají velcí kopytníci na klíšťata podobný vliv nejen v suchých biotopech typu milovických lesostepí, ale také v biotopech vlhkých říčních niv a mokřadech. „I když se klíšťata více šíří kvůli vyšším teplotám, díky kterým ve větších počtech přežívají zimy, přímé slunce jim paradoxně nesvědčí. V řídké a nízké vegetaci vytvořené pastvou velkých kopytníků nemají dostatek stinných a vlhkých míst, kde jinak přežívají nejteplejší část dne, kdy jim hrozí úhyn vyschnutím,“ poznamenává autorka výzkumu Johana Alaverdyan z České zemědělské univerzity. Výsledky vědeckých výzkumů potvrdilo i pozorování divokých koní v prvních letech projektu. „První dva roky po zahájení pastvy, kdy ještě převládaly zapojené vysokostébelné trávníky, byli koně obsypaní klíšťaty. V dalších letech už na nich klíšťata nebyla na první pohled viditelná,“ zmínil Miloslav Jirků. 

Foto: Michal Kópping

 

 

„Vedle zajímavých osobností a silných příběhů se pravidelně snažíme upozorňovat na společenské, ekologické i technologické otázky, kterým musí architektura čelit,“ doplňuje Václav Ševčík, kurátor festivalu Film a architektura. Unikátní přehlídka filmů o architektuře, designu, umění a tvorbě měst zve na tři desítky dokumentárních i hraných snímků rozdělených do několika tematických sekcí. Sekce Ta architektura nabídne inspirativní portréty žen, které si musely vybojovat své místo v mužském světě. Sekce Přehlíženy/i připomene stavby, autorky a autory, kteří zůstali v pozadí. Otázkám budoucnosti architektury a inovacím, od plovoucích měst po recyklaci materiálů, se bude věnovat tematický blok A co dál?. Tradiční programová linie Inspirace, připravená hostující kurátorkou Mercedes Sader, nabídne vizuálně poutavé eseje o architektuře Latinské Ameriky, od unikátních cihlových konstrukcí po modernistické domy a památky. Sader v Praze osobně uvede svůj snímek o světoznámém sochaři Pablu Atchugarrym.

Festival se koná v Praze, Brně, Čelákovicích, České Skalici, Hodoníně, Humpolci, Lanškrouně, Olomouci, Opavě, Ostravě, Pardubicích, Táboře, Ústí nad Labem, Vysokém Mýtě a ve Zlíně. Vybrané projekce doplní besedy s tvůrkyněmi a tvůrci filmů nebo odbornicemi a odborníky na dané téma. Diváctvo se může těšit i na cyklus Mentální hygiena Aleše Stuchlého na téma filmové architektury nebo koncert hudebnice a audiovizuální umělkyně Johuš Matuš.

 

 

ORLEN tímto krokem reaguje na rozvoj udržitelné mobility v Evropě i na měnící se potřeby a očekávání zákazníků. Nový přístup k elektromobilitě je součástí uceleného konceptu obsluhy zákazníků, který propojuje tradiční nabídku paliv, elektromobilitu, široký sortiment doplňkového prodeje, kvalitní občerstvení a digitální služby. „Rozvoj elektromobility vnímáme jako klíčový prvek v procesu transformace čerpacích stanic ORLEN v multifunkční centra služeb. Naše strategie je v souladu s evropskými i národními cíli v oblasti dekarbonizace dopravy. Vlastní dobíjecí infrastruktura je logickým krokem, který nám umožní garantovat vysoký standard služeb napříč celou sítí,“ říká Agnieszka Bobrukiewicz, členka představenstva skupiny ORLEN Unipetrol zodpovědná za maloobchod v Česku, Maďarsku a na Slovensku a za rozvoj maloobchodního nepalivového segmentu ve skupině ORLEN.

Síť ORLEN v České republice aktuálně nabízí ve spolupráci s externím partnery na 102 čerpacích stanicích 294 dobíjecích bodů. To se ale v následujících letech změní. „Počet elektromobilů v Evropě neustále roste a také se začíná se probouzet v České republice. I když jsme v současné době v elektromobilitě na českém trhu čerpacích stanic lídrem, nelze zůstat stát. Dobíjecí technologie totiž procházejí rychlým vývojem. Proto začínáme naši stávající síť i dosavadní obchodní model měnit. Do roku 2030 chceme provozovat 600 vysokorychlostních dobíjecích bodů s výkonem nejméně 150 kW a do roku do roku 2035 až 1700 bodů po celé České republice. Vlastní vysokorychlostní dobíjecí infrastruktura nám umožní nabídnout prémiovou kvalitu v rozsahu minimálně čtyř až osmi dobíjecích bodů na každé lokalitě,“ upřesňuje Rostislav Moravec, ředitel sítě čerpacích stanic ORLEN v Česku.

ORLEN Unipetrol plánuje do rozvoje vlastní dobíjecí infrastruktury investovat stovky milionů korun. Investice míří nejen do výstavby samotných bodů, ale i do technologického zázemí, digitálních služeb a zákaznické podpory. Využívat k tomu bude unijní i národní dotační programy. V roce 2026 se zaměří na výstavbu dobíjecí infrastruktury na dálničních čerpacích stanicích, které jsou součástí evropské páteřní dopravní sítě TEN-T. Na těchto čerpacích stanicích bude instalováno 22 dobíjecích bodů s výkonem od 150 kW a připojením k síti o minimální kapacitě 600 kVA. Dalších 300 dobíjecích bodů je ve fází projektování a stavebního řízení.

Instalace vysokorychlostních bodů na čerpacích stanicích je technicky i časově náročná. „Pro zajištění dostatečného výkonu ultrarychlých dobíjecích stanic je třeba postavit novou trafostanici a připojit lokalitu na vysoké napětí. Tato fáze výstavby, společně se získáním stavebního povolení, představuje nejdelší část celého procesu, který kvůli tomu často musíme rozložit do několika let. Věříme ale, že všechny výzvy úspěšně zvládneme a že se nám podaří jednotlivé projekty realizovat podle plánu,“ uzavírá Rostislav Moravec. V roce 2027 ORLEN plánuje zavést vlastní obchodní model, díky kterému zákazníkům nabídne plně integrované řešení s pokročilými digitálními funkcemi a personalizovanými službami. Dobíjení bude dostupné přes zákaznickou mobilní aplikaci ORLEN, která již dnes umožňuje pohodlnou platbu za klasické pohonné hmoty v obchodě i u stojanu, nákup doplňkového sortimentu a občerstvení, správu benefitů i přístup k dalším službám.

 

 

Dobrovolné vojenské cvičení je součástí širší strategie Ministerstva obrany, která má za cíl posílit obranné schopnosti státu a zároveň nabídnout mladým lidem možnost osobního rozvoje, praktické dovednosti a hlubší porozumění hodnotám, jako jsou disciplína, týmová spolupráce a odpovědnost. „Dobrovolným vojenským cvičením pro středoškoláky chceme aktivně oslovit mladou generaci a přiblížit jí vojenskou službu. Zároveň tím, že zvyšujeme i odolnost společnosti, se rozšiřují naše zálohy,“ sdělil náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Karel Řehka. Účastníci absolvují během čtyř týdnů intenzivní vojenský výcvik, který zahrnuje základy vojenské taktiky, střelbu z ručních zbraní, hod granátem, pořadovou, topografickou a ženijní přípravu, kurz první pomoci a tělesnou přípravu,včetně ranních rozcviček a polních přesunů. Výcvik pak zakončí dvoudenním cvičením v přírodních podmínkách. Studenti získají cenné zkušenosti využitelné jak v civilním, tak v profesionálním vojenském životě. Jednotky přizpůsobí výcvik své odbornosti a druhu vojsk. Základní prvky výcviku však zůstanou zachovány. Středoškoláci, kteří úspěšně dokončí cvičení, složí slavnostní přísahu v posádkovém městě své jednotky. Armáda jim následně vyplatí odměnu ve výši 40 498 Kč před zdaněním.

 

Strana výpisu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... 252

 

 

Rada mladších otevírá ožahavá témata, pomáhá s destigmatizací lidí s duševním onemocněním a bojuje vůči předsudečnému násilí. Konference učí žáky středních škol veřejně vystupovat a konstruktivně diskutovat, mluvit o těžkých tématech, sdílet vlastní zkušenosti a participovat na veřejném dění. Do moderovaných diskuzí po prezentacích žáků i odborných přednáškách se zapojují i přítomní politici a pedagogové. Dochází tak ke vzájemnému názorovému obohacení a snižování mezigeneračního napětí. V rámci projektu se síťují organizace nabízející služby v oblasti duševního zdraví a prevence rizikového chování. Ze získaných dat vzniká mapa pomoci, kterou je možné využívat na školách. Akce se zúčastnilo 29 prezentujících, 46 diskutujících, 12 učitelů a 17 odborníků. Celostátní finále, které má záštitu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, první dámy Evy Pavlové, ministryně obrany Jany Černochové a Národní protidrogové centrály, se uskuteční 16. prosince v Praze.

 

 

 

• Politika

• • Senát si připomněl 30 let existence. Bývalí předsedové obdrželi Symbolické klíče k horní komoře
  • Svoboda není samozřejmost, zaznělo u rozhlasu při připomínce Pražského povstání
  • Miloš Vystrčil: Rozšíření EU je v našem zájmu, musíme mít víc odvahy
  • Předseda Senátu Vystrčil v Bruselu: Musíme pracovat na tom, aby Evropa byla v rámci NATO silnější
  • Zuzana Mrázová: ČR má silný potenciál a dobrou budoucnost
  • Více z rubriky politika

• Czech Fashion Week

• • Vážení a milí čtenáři a příznivci módy a designu,
  • Dvacátý ples Beaty Rajské
  • Ve Žďáru nad Sázavou se 14. března uskuteční ples Beaty Rajské. Jste srdečně zváni
  • Vanessa Noemi Pihiková: Chci rozdávat umění, lásku, úsměv a štěstí
  • Projekt Culture Buddy umožňuje lidem se zdravotním znevýhodněním vyrazit za kulturou
  • Více z rubriky czech fashion week

• Zajímavosti

• • Kuriozita: Vyšebrodský závod kuriózních plavidel
  • Jak zachovat charakter historického domu? Příkladem je Benešova vila
  • Meteorologové spouští iOS aplikaci s předpovědí počasí po minutě
  • Věděli jste, že candáti mají skvělý orientační smysl?
  • Lidský řetěz přesunul 500 knih za 26 minut. Čtenáři pomáhali se stěhováním do nové knihovny
  • Více z rubriky zajímavosti

• Krimi

• • Lebku svaté Zdislavy se podařilo vyjmout z betonu. Nyní ji čekají restaurátorské práce
  • Krádež lebky sv. Zdislavy už policisté objasnili. Měla skončit v řece
  • Tanec smrti se vrátí do Kryštofova Údolí, policie ukradené obrazy vypátrala
  • Historické Litoměřice a věznice Bělušice si zahrají v novém seriálu Inspekce
  • Složky IZS budou cvičit BLACKOUT i útok ozbrojence
  • Více z rubriky krimi