Ing. Jiří Morštadt, kandidát do Senátu PČR za Prahu1

Politika

1. října 2026, 07.01 | Mladí lidé dokážou pojmenovat problémy, které moje generace přehlíží. Propojení mých zkušeností z podnikání a energie mladých lidí může být pro politiku přínosné, říká Jiří Morštadt, kandidát do Senátu v obvodě 27 za hnutí Generace.

Máte za sebou více než třicet let v podnikání, médiích, kultuře a veřejném životě. Proč jste se právě teď rozhodl vstoupit do senátního souboje?

Po většinu svého profesního života jsem vedl firmy, organizoval kulturní a společenské akce a pracoval s lidmi napříč generacemi. Dnes mám pocit, že nastal čas část těchto zkušeností vrátit veřejnosti. Do politiky nevstupuji kvůli kariéře, ale proto, že vidím problémy, které budou v příštích letech zásadně ovlivňovat život mladé generace. Když mě oslovil předseda hnutí Generace Daniel Krutý, uvědomil jsem si, že právě propojení mých zkušeností z podnikání a energie mladých lidí může být pro českou politiku přínosné.

Proč jste si vybral obvod Prahu 1?

Praha 1 je skvělé město s obrovským potenciálem. Dílem štěstěny jsem obdržel číslo jedna na kandidátce. Je to nejprestižnější adresa v Praze. Snoubí se tu bohatá historie s kulturou, nádhernou architekturou je to kosmopolitní město. Aby se rozvíjelo i v moderním duchu a bylo zajímavé pro život mladé generace, měli bychom umožnit tyto hlasy na politické scéně slyšet. Proto jsem pro hnutí Generace vybral právě tento prestižní a důležitý obvod Prahy. Já sám na Praze 1 bydlím, mám zde své kořeny. Jako senátor mohu pro Prahu 1 být spojencem, jakýmsi ambasadorem mezi městskou částí, magistrátem a směrem k vládě a ministerstvům.

Co podle vás může člověk s vaší profesní a životní zkušeností nabídnout politickému hnutí mladých lidí – a naopak co jste si od Generace odnesl vy?

Mohu nabídnout zkušenost s vedením lidí, řízením projektů, jednáním s partnery a schopnost hledat kompromisy. Za desítky let v podnikání jsem si ověřil, že dobrá rozhodnutí vznikají především nasloucháním. Od mladých lidí naopak získávám velmi cennou zpětnou vazbu. Dokážou pojmenovat problémy, které moje generace někdy přehlíží. Třeba otázku dostupného bydlení, digitálního prostředí nebo budoucnosti důchodového systému.

Na webu říkáte: „Nechci mluvit za mladé. Chci, aby byli slyšet.“ Co konkrétně by se po vašem případném zvolení změnilo pro mladé lidi?

Především bych chtěl otevřít debatu o větším zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů. Podporuji například snížení věkové hranice pro kandidaturu do Senátu na 21 let. Ne proto, aby se automaticky stávali senátory dvacetiletí lidé, ale aby měli možnost kandidovat a soutěžit o důvěru voličů stejně jako ostatní. Mladí lidé by měli mít možnost spolurozhodovat o budoucnosti země, ve které budou žít nejdéle.

Jedním z témat Generace je dostupné bydlení. Kde podle vás dnes český systém bydlení nejvíc selhává?

Největší problém vidím v nedostatku dostupných bytů a zároveň v neefektivním využívání stávajícího bytového fondu. V Praze se dlouhodobě mluví o stovkách neobsazených bytů, které čekají na rekonstrukci nebo administrativní vyřešení. Vedle toho trvá příliš dlouho příprava nové výstavby. Mladí lidé pak stojí před situací, kdy pracují, ale vlastní bydlení je pro ně stále méně dostupné. Stát, města i městské části by měly začít efektivněji využívat své kapacity a odstraňovat zbytečné překážky výstavby.

Dalším tématem jsou veřejné finance. Jak by měl stát podle vás hledat rovnováhu mezi investicemi, sociálními výdaji a snahou nezadlužovat budoucí generace?

Jsem přesvědčen, že každá generace by měla nést odpovědnost za své hospodaření. Stát musí investovat do infrastruktury, vzdělání a bezpečnosti, ale zároveň nesmí přenášet stále vyšší dluhy na naše děti. Proto podporuji princip rozpočtové odpovědnosti a dlouhodobou debatu o reformě důchodového systému. Není možné ignorovat demografický vývoj a předstírat, že současný systém vydrží beze změn.

Do politiky přicházíte z podnikatelského prostředí. Co je podle vás dnes největší překážkou pro české podnikatele?

Podnikatelé dnes nečelí jednomu problému, ale kombinaci několika faktorů. Patří mezi ně administrativní zátěž, složitá regulace, dlouhé povolovací procesy a nejistota vyvolaná častými změnami pravidel. Firmy potřebují předvídatelné prostředí, ve kterém mohou plánovat investice a rozvoj. Jako člověk z podnikání dobře vím, že stabilita je často důležitější než samotná výše daňového zatížení.

Kdybyste měl jako senátor prosadit jednu změnu, která by českému podnikatelskému prostředí okamžitě ulevila, co by to bylo?

Usiloval bych o výrazné zjednodušení administrativy a digitalizaci procesů. Podnikatel by měl trávit co nejvíce času rozvojem svého podnikání a co nejméně času vyplňováním formulářů a komunikací s úřady.

Dlouhodobě se věnujete také násilí a šikaně v online prostoru. Umíte si představit účinnou regulaci?

Myslím, že samotná regulace problém nevyřeší. Potřebujeme kombinaci vzdělávání, prevence, lepšího vymáhání existujících pravidel a otevřené diskuse s odborníky. Chci podporovat vznik legislativního rámce, který bude chránit občany před kyberšikanou, manipulací, zastrašováním a dalšími formami digitálního násilí, aniž by neúměrně zasahoval do svobody projevu.

A na závěr trochu osobněji: kdybyste měl svou dosavadní profesní cestu popsat jednou větou, co byste řekl, že jste se za těch třicet let naučil?

Naučil jsem se, že žádný projekt není úspěšný díky jednomu člověku, ale díky lidem, kteří dokážou spolupracovat, naslouchat si a převzít odpovědnost za společný cíl.

Foto: Daniel Šeiner