Café Nobel o smírčích křížích bude v Tisé - Nejčtenější články - REGIONÁLNÍ NOVINY

• Kontakt
• Archiv novin
• Ceníky

Dnes je 30. května 2026, svátek má Ferdinand.

• Praha
• Středočeský
• Liberecký
• Ústecký
• Karlovarský
• Plzeňský
• Jihočeský
• Vysočina
• Jihomoravský
• Zlínský
• Moravskoslezský
• Olomoucký
• Pardubický
• Královéhradecký

• Úvodem
• Aktuality
• Czech Fashion Week
• Politika
• Válka
• Krimi
• Zajímavosti
• Volby
• Kultura
• Sport
• Zdraví
• Film
• Finance
• Auto
• Doprava
• Zvířata
• ZOH Soči 2014
• Reality
• Cestování
• Volby 2013
• Technika
  • Technika
• Charita
• Osobnost
• Více
  • Rozhovory
  • Ekologie
• ODM 2016
• Rozhovory

Nejčtenější články

 

„Každá kraslice má svého autora,“ ukazuje zaplněné skříně Olga Hovorková z Asociace malířů a malířek kraslic. Největší sbírku kraslic v Česku byste marně hledali na Moravě. Je totiž v Ústeckém kraji, konkrétně v Libotenicích na Litoměřicích. „Máme tady kraslice paní Dany Zátopkové, jsou to škrábané kraslice. Byla naší členkou až do poslední chvíle. Tohleto je její šáteček, který sama vyšívala v 15 letech, ona těch kraslic doma moc neměla, protože říkala, že je Emil vždycky rozdal,“ dodává pro Český rozhlas Sever. Za nejobtížnější techniku ale Hovorková považuje zdobení slámou. „Musí se jít na pole slámu nasbírat. A to není tak, že by šla zdobička jednou, jde několikrát, protože slámu sbírají podle různého stupně zralosti – někdy má růžovou špičku, jindy je dost zelená, potom ji nemusejí barvit,“ popisuje.

 

 

„Rád bych poděkoval policistům z obvodního ředitelství, že vyšli vstříc prosbě vedení radnice MČ Praha 8 a spolupracují s námi, abychom učinili ulice osmičky o něco bezpečnějšími,“ komentoval akci starosta Gros. Akce byla zaměřena na plnění úkolů na úseku boje proti terorismu, potírání pouliční kriminality, na místa setkávání problematických skupin nezletilých a mladistvých. Do této akce bylo zahrnuto rovněž území celého obvodu Prahy 8, se zaměřením zejména na lokality Florence, Palmovky, Ládví, Kobylis a na další místa s přepokládaným výskytem problémových osob. Na území Prahy 8 bylo zkontrolováno 78 osob a provedena lustrace 81 vozidel. Dále zde byly vypátrány celkem 4 osoby v celostátním pátrání, včetně mladistvé uprchlé chovankyně z výchovného ústavu mládeže v Jihočeském kraji, kam byla následně policisty zpět předána. Dále byl zjištěn pachatel 1 majetkového trestného činu a pachatelé 3 přestupků na úseku omamných a psychotropních látek. 

 

 

Z původní nevýznamné pobočky na Praze 13 vytvořil Simon Slanina za půl roku ambiciózní a vlivnou regionální komoru, která vydává vlastní tištěné noviny, spolupracuje s mnoha městy, obcemi i pražskými částmi, uzavírá partnerství s podnikatelskými skupinami a připravuje revoluční projekty na podporu podnikatelského prostředí. Na takový výsledek by mnozí potřebovali roky.

Simon Slanina rovněž představil vznik nové investiční platformy FINOBCE ve spolupráci se Svazem místních samospráv ČR a investičními partnery Woood & Company, BH Securities a Avant Group. Platforma se zaměřuje na financování projektů z oblasti developmentu, energetiky či inovací ve spolupráci s municipalitami a veřejným sektorem.

“Jsem rád, že renomované investiční společnosti předložily obcím skutečně zajímavé možnosti, jak investovat své volné finanční prostředky. Cítíme, že i samosprávy si uvědomují svou odpovědnost v rozpohybování ekonomiky a začínají razantně investovat,” uvádí Slanina, podle kterého se setkává převážně s pozitivními ohlasy. „Objevilo se však i několik otázek, nejen k projektu samotnému, ale i k mé osobě. Proto bych rád vše nyní uvedl na pravou míru a předešel zbytečným spekulacím,” vysvětluje zkušený byznysmen.

Exkluzivní rozhovor s investorem Slaninou vede ředitel komunikace HK PJZ Roman Hrůza.

Simone, známe se od tvých asi devatenácti let a vše, o čem si budeme povídat, jsme více méně prožívali společně. Dovol mi úvodem trošku retrospektivy a vhled do tvého osobního i pracovního života. Vím, že to pro tebe nemusí být příjemné, je ale důležité, aby si čtenáři mohli udělat zcela objektivní obrázek o tvé osobě a tvých podnikatelských aktivitách. 

Začněme od začátku. Tvé ranné dětství nebylo úplně ideální, že?  

 Nebylo. Jako miminko mě stát násilně odebral mým biologickým rodičům a dal mě do ústavní péče, kde jsem byl do svých čtyř let. Potom jsem se dostal do adoptivní rodiny, jenže adoptivní maminka velmi brzo zemřela a adoptivní otec mě jako dítě týral a ubližoval mi. Když toto zjistila maminka mé adoptivní maminky, vzala si mě k sobě, což bylo na pár let skvělé, ale babička bohužel také brzy zemřela a já zůstal v podstatě sám.

Od začátku života jsem musel bojovat nejen o své postavení, ale i o elementární základní lidské potřeby. Nejdříve v náhradní rodině, později ve školním kolektivu, ve společnosti. Nejen jako Rom, ale i jako člověk, kterému právo na rodiče vzal přímo stát, a tak start do života byl mnohem těžší a složitější. O celém svém příběhu a o pocitech z této životní etapy jsem mluvil i v rámci TED Talks (TEDxPrague) v roce 2019. Ten pocit, když mi ve stoje vyjádřilo několik tisíc lidí podporu svým dlouhým potleskem, byl úžasný a tehdy mi dodal mnoho sil, ze kterých čerpám do dnes.

Čas studií už byl pro tebe klidnější?

O mnoho ne, spíše naopak. Po absolvovaném gymnáziu na Mělníku jsem v devatenácti letech odešel do Prahy. Nejprve jsem začal studovat elektro fakultu ČVUT, o rok později jsem přešel na právnickou fakultu UK. Během studií to ovšem nebylo o moc lehčí. Mladý kluk v Praze, bez rodiny, zázemí, zkušeností, nebylo to jednoduché, neměl jsem pořádně kde bydlet a měl co dělat, abych se při studiu dokázal uživit. Stala se ale i jedna zajímavost a sice, že si mě našla jedna rodina, která vychovávala moji biologickou sestru, která byla úřady také násilné odebrána. V mých 22 letech mě tedy někdo ,,adoptoval“ podruhé. Díky nim jsem se dostal i do politiky a světa lobbingu.

Můžeš být konkrétní, kdo tě do světa politiky přivedl? 

Byl to politik, poslanec za hnutí STAN a někdejší starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, který mě také velmi podporoval. Působil v Poslanecké sněmovně v období 2017 – 2021. Byl mimo jiné členem Podvýboru pro energetiku a já byl jeho asistentem. Brzy jsem se ve Sněmovně rozkoukal a domlouval mu schůzky, seznamoval se s „velkými kluky“ z byznysu, především z energetiky nebo ze zdravotnictví a začal jsem chápat, jak funguje regulatorika a business kolem ní, měl jsem slušné právní povědomí, a tak jsem se brzy začal specializovat na právo ve zdravotnictví, energetice, a nakonec i financích….

Co následovalo po tvém angažmá ve sněmovně? 

V roce 2020 přišel Covid. Nikdo nevěděl, co bude, jaké obory pro podnikání budou stabilní a jaké proticovidová opatření utlumí. Vsadil jsem na zdravotnictví. Dostal jsem nabídku na krizové řízení do soukromé kliniky Axon.  Přesunul jsem se tam a vytvořil krizový management, složený ze stratégů, obchodníků, právníků a markeťáků. Kliniku se podařilo nejen ekonomicky zachránit, ale vybudovat z ní jednu z předních klinik v neurorehabilitační péči v ČR s pobočkami v Karlových Varech, v Brně a ve Zlíně. Měli jsme plány získat investora na další velkou expanzi. Bylo úžasné sledovat, co se nám za rok tvrdé a obětavé práce povedlo. Klinika působila ve speciálním oboru neurorehabilitací, pomáhala dětem i dospělým pacientům. Díky naší práci a chytrým tahům se podařilo navýšit počet klientů několikanásobně v době, kdy ostatní rehabilitační zařízení fungovala velmi omezeně nebo svá pracoviště zavírala.  

S původní zakladatelkou, MUDr. Zipserovou, jste se ale nerozešli v dobrém, že?

Po necelých dvou letech jsme spolupráci ukončili. Každý jsme měli jinou vizi, co se týče budoucího směrování a investic. Za svou činnost jsem obdržel obchodní podíl. Protože se nešlo s paní doktorkou na odkupu podílu racionálně dohodnout, prodal jsem ho do skupiny IPC, která v tu dobu rozvíjela zdravotnickou divizi. Původně měli zájem do Axonu investovat a udělat z kliniky zdravotnickou skupinu o více firmách a oborů, ale později z toho také sešlo. Opět se v tomto záměru neshodli s primářkou Zipserovou, nakonec si vyžádala podíl zpět, což se stalo a nyní je opět 100% majitelkou Axonu.

Po této epizodě jsi pokračoval kde? 

V roce 2022 si mě najal management IPC na rozvoj strategických projektů. Líbilo se jim, jak jsme s týmem rozjeli kliniku Axon. Tuhle pochvalu jsme mimochodem dostali i od tehdejší zdravotnické konkurence, že je přesně vidět, kdy jsme přišli do Axonu a začali tam tvrdě pracovat.

Management IPC mě oslovil, abychom náš úspěch z Axonu multiplikovali v jejich skupině. A mě to přišlo jako obrovská příležitost, tak jsem do toho šel.  Začali jsme vymýšlet, do jakých oborů a projektů by mohla skupina investovat. Podařilo se mi přesvědčit pár dalších manažerů podnikatelů a skupina se jim začala v důsledku naší dřiny rozrůstat. Založila se tenkrát divize energetiky, zdravotnictví nebo mediálního businessu. Za velmi málo peněz a našeho velkého úsilí se podařilo získat několik zdravotnických provozů, včetně jednodenní chirurgie na jihu Čech, z nepovedených developerských investic vytvořit adiktologické zařízení se slušným dvouciferným výnosem, zastabilizovat divizi těžby žuly. V energetice se nám také velmi dařilo, byli jsme první, kterým se povedl velký vědecký spin-off s ČVUT, ve kterém jsme rozjeli projekt vývoje malého modulárního reaktoru Teplátor s celosvětovými ambicemi.

Co následovalo potom, se lidé dočetli na titulních stránkách všech médií. Jak vzpomínáš na léto 2023?

Tehdy to vypadalo všechno růžově, byť jsme pracovali třeba patnáct hodin denně, nás to prostě bavilo a naplňovalo. Problém byl v tom, že spletenec firem v rámci IPC byl založen sedm let před tím, než jsem tam vstoupil.  Nikdo z nás netušil, co se v té společnosti dělo před tím. Podle NCOZ, která do sídla IPC vtrhla 12. července 2023 a státního zastupitelství se tehdejší zakladatel nechoval správně ke svěřeným finančním prostředkům. Já jsem byl ze společnosti „odejit“ pro nadbytečnost zhruba rok před tímto zásahem NCOZ, který reálně ukončil činnost celé skupiny, zaplomboval účty i kanceláře.

Tato kauza zahýbala finančním světem, padlo i několik obvinění. Byl jsi mezi nimi? 

Ne, nebyl a nebudu, protože jak říkám, byl jsem ve společnosti jenom najatý manažer na rozvoj projektů a jejich racionalizaci a krizový management. To, co se dělo v IPC před mým angažmá nikdo moc netušil a ani nemohl vědět. Pro mě to byla jenom další byznysová etapa v krizovém a rozvojovém managementu. Určitě jsem si z toho odnesl zkušenost, jak věci ve finančním a investičním oboru rozhodně nedělat. Poučil jsem se z chyb druhých a musím přiznat, že tehdy jsem poprvé pochopil, jak funguje investiční svět. Co společnost může a co nemůže, kde získává kapitál a jak se má přesně chovat v souladu s regulatorikou a legislativou.

Nemůže mít kauza IPC negativní vliv na tvojí reputaci?     

Může a bohužel i má. Jsem ale člověk bezúhonný, který vždy svým závazkům dostál. Asi jako každému v byznysu se mi něco nepodařilo, ostatně žádný učený z nebe nespadl, ale důležité je se ke svým chybám postavit čelem a poučit se z nich. Tak vnímám i reputační riziko z kauzy IPC. Jsem spojený s firmou, kterou byť až rok po mém odchodu, zavře NCOZ. Chci tuto skutečnost interpretovat tak, jak se stala a netajit ji před svými obchodními partnery.   

Jak jsi na takový nečekaný konec reagoval? 

Chtěl jsem se hlavně postarat o své nejbližší spolupracovníky, kterým jsem do IPC otevřel cestu a nyní přišli o práci, vize a někdy i prostředky. Mám na mysli například svého parťáka Filipa Mikulce, který se mnou začínal budovat kliniku Axon, následně mi pomáhal v IPC a dnes je se mnou v regionální Hospodářské komoře a v projektu FINOBCE. S Filipem jsme si řekli, že si jednou vytvoříme vlastní seriózní investiční skupinu, která nebude skandalizována a bude úspěšně naplňovat své vize. 

A založili jste ji?

Napoprvé úplně ne, ale dnes se k tomu velmi blížíme. V roce 2023 jsme založili firmu Blue Brothers BDA, která se věnovala konzultingu, marketingu, lobbyingu, ale měli jsme i dřevo-výrobu, truhlárnu. Vyráběli jsme prémiový nábytek, kuchyňské linky a podobně.  Tam jsme ale doplatili na to, že jsme měli vysoké provozní náklady. Zejména lidi nás stáli měsíčně obrovské peníze a my je buď neuřídili a nebo si vybrali prostě špatně. Na téměř dvacet lidí jsem v holdingu vydělával vlastně jenom já s Filipem. Nejvíce nás ale zradil náš tehdejší kamarád Ondřej, jeho jednání prověřují orgány činné v trestním řízení. Byla to pro mě další zkušenost, že vše si musím lépe zajišťovat a zásadní rozhodnutí nemohu delegovat na jiné.

Potom už přišla příležitost z Hospodářské komory?   

Ano. Šárka Kuželová, předsedkyně představenstva bývalé oblastní Hospodářské komory Praha 13 mi nabídla angažmá v této pražské komoře. Necelý rok jsme stavěli vnitřní infrastrukturu, oslovoval jsem lidi z byznysu, odborníky ve svých oborech, aby vytvořili respektovanou a vlivovou skupinu. Měli jsme od městských částí pozitivní ohlasy, uzavřeli jsme memoranda o spolupráci, přejmenovali jsme se na HK Praha Jihozápad, čímž jsme se rozšířili na regionální komoru s působností skoro pro dvě třetiny Prahy. Dnes máme 16 sekcí, komisí a výborů, spolupracujeme se Sdružením místních samospráv a s řadou podnikatelských uskupení. Připravujeme zahraniční mise a projekty ekonomické diplomacie. Soustředíme se také na finanční oblast a máme zde velké plány a ambice celého našeho představenstva a členské základny…

Jako například již zmíněný projekt FINOBCE? 

Přesně tak. Dosavadní cestou jsem potkal mnoho lidi. S těmi nejschopnějšími nyní tvoříme novou etapu ve finančním světě a děkuji za to. V červenci minulého roku jsme představili platformu FINOBCE s.r.o. Společnost se zaměřuje na financování projektů z oblasti developmentu, energetiky či inovací ve spolupráci s municipalitami a veřejným sektorem. Je logickým vyústěním toho, co jsme se za posledních deset let v businessu naučili, ať už jako krizový, rozvojový nebo investiční manažeři, ale i jako lobbisti a vizionáři.

Po zkušenosti z IPC, máte pro činnost potřebná oprávnění? 

Právě a především po této zkušenosti jsme si řekli, že musíme spolupracovat jenom s regulovaným sektorem. Sami jsme nyní v procesu stát se jeho součástí. FINOBCE jako platforma propojuje projekty z veřejného sektoru s investičními skupinami. Vybrali jsme tři největší a nejsolventnější investiční skupiny a oslovili je s naším ambiciózním plánem. Tedy, že v obcích leží miliardy v příležitostech a že jim je chceme pomoci rozhýbat pod jejich dohledem a supportem. Na projektu participují nejen výše zmíněné společnosti, ale například i Sdružení místních samospráv ČR.

Jakou roli přesně zde hraje sdružení samospráv? 

My jsme toto sdružení znali z minulosti. Je to velmi známá organizace sdružující několik tisíc měst a obcí a bojující za jejich práva a zájmy. Napadlo nás, že bychom s nimi mohli spolupracovat, abychom se mohli efektivněji dostat k potřebám municipalit…Nebyla to lehká cesta ale téměř po dvou letech vzájemných námluv a prokázání našich business schopností se nám podařilo uzavřít memorandum o spolupráci v investičních a projektových záležitostech. Společnými silami jsme vytvořili vzdělávací a projektové rámce pro obce, otevřeli most mezi soukromým a municipálním sektorem, uspořádali několik opravdu velkých ideových konferencí a nyní se můžeme těšit z důvěry mnoha měst a obcí, se kterými jsme navázali úzkou spolupráci.

Podle čeho jste vybrali tři zmíněné investiční skupiny?

Uvedení strategičtí investiční partneři vstoupili do projektu po důkladném výběru na základě přísných kritérií. Vytvořili jsme si několik ekonometrických vzorců a rozhodovacích matic. Základními parametry bylo například to, jak a kde alokují svěřený kapitál. Bylo pro nás důležité, aby také znali problematiku municipalit, měli dlouhou investiční stabilitu a tradici, zkušenosti, ale hlavně silný kapitál i dohled ČNB. Toto vše tito partneři splňují. Každý má své ověřené investiční strategie a vzájemně se doplňují. Ať už z pohledu regulatoriky nebo svým zaměřením například na stavební development, zdravotnictví či energetiku. 

Obce tedy mohou prostředky investovat i čerpat? 

FINOBCE vytváří funkční ekosystém, kdy obec svěří své volné prostředky k třem největším poskytovatelům investičního zhodnocení v zemi, a navíc ještě ovlivní, do jakého projektu tyto subjekty zainvestují. Obce tak mají dvojí užitek: za prvé, jejich peníze pro ně pracují za mnohem vyšší úrok, při menším riziku, než v bance a zároveň získají investičního partnera na projekty, které by sami ještě dlouho nemohly realizovat nebo dokonce vůbec. Vznikl nám tedy takový investiční ekosystém, který nazýváme obce obcím.

Můžeš uvést konkrétní příklady, jak FINOBCE pomáhají obcím?

Jedná se například o stavební projekty ve spolupráci s veřejným sektorem a naší regionální hospodářskou komorou, kde na to máme vyčleněnou Sekci realitního a stavebního developmentu. Dalším tématem jsou energetické projekty zaměřené na energetickou soběstačnost měst a obcí, komunitní energetika a bateriové systémy. Třetí oblastí, ve které chceme spolupracovat s obcemi jsou Venture kapitálové akvizice zaměřené na technologie, AI a spolupráci s univerzitami. Aktivní budeme i v projektech, které řeší aktuální problémy českých měst a obcí, například vodní a odpadové hospodářství.

FINOBCE působí na místní samosprávy též jako poradní orgán a edukátor. Učíme obce naplňovat pojem řádného hospodaření s ohledem na rozdíly v pohledu na peníze v soukromém sektoru versus veřejném. Vysvětlujeme, co je ekonomická analýza veřejného kapitálu, kde se bere a jak se zhodnocuje.

Nasloucháme, co obce trápí, co by potřebovaly a jak toho dosáhnout.

Čemu se aktuálně dále věnuješ?

Určitě budeme rozvíjet naší investiční skupinu, abychom naplnili náš potenciál, Baví nás spolupracovat s veřejným sektorem a hledat nové příležitosti. Například skrze PPP projekty propojovat municipality s tím soukromým. Chceme založit energetickou, developerskou a mediální divizi a také samozřejmě zapracovat na našem PR a obraných mechanizmech. Už jsme se dostali daleko a je dobré dát ostatním vědět, že nechceme nikomu škodit, naopak, rozvíjet a podporovat.

Napadá tě nějaké poselství na závěr?

Je důležité si uvědomit, že těžké období může zažít každý. Ale je jen na nás, jak s tím naložíme. Někdo dělá „mrtvého brouka“, někdo se snaží svým průšvihům vyhnout nebo je prostě ignorovat. To ovšem není a nikdy nebude náš případ.

 

 

Děkuji za rozhovor, Roman Hrůza  

 

 

 

Dosud jezdilo v barvách ČEZ Distribuce 83 elektromobilů, po dnešním převzetí 90 nových vozů KIA EV3 se tak elektrická flotila největší české distribuční společnosti více než zdvojnásobila.„V soulady s plány celé Skupiny ČEZ na postupnou ekologizaci vozového parku počítá také společnost ČEZ Distribuce do roku 2030 s náhradou všech osobních vozidel ve své flotile elektromobily nebo jinými ekologickými pohony. Samozřejmě přitom dbáme na to, aby nedošlo k žádnému omezení provozu kritické infrastruktury a aby například naše poruchové čety byly vždy včas na místě určení,“ říká generální ředitel ČEZ Distribuce Martin Zmelík. Model KIA EV3 s dojezdem až 605 km na jedno nabití a integrovaným rychlonabíjecím systémem umožňujícím doplnit 80 procent kapacity baterie do 30 minut splňuje naše nároky na spolehlivý provoz a nasazení v běžných podmínkách. S novými vozy budou jezdit ve všech regionech například technici či specialisti řízení velkých a malých staveb, vedoucí skupiny Elektrické stanice i Sítě, ale i provozní elektromontéři. Souběžně instalujeme dobíjecí stojany a wallboxy, kterých je v areálech a budovách ČEZ Distribuce po celé republice už více než stovka.

„Naše společnost spolupracuje s firmou ČEZ a jejími přidruženými společnostmi již od roku 2023,“ upřesňuje Arnošt Barna, generální ředitel Kia Czech. „Například v roce 2023 jsme společnosti ČEZ dodali první čtyři modely EV6 a model Niro EV. O rok později jsme v tendru obstáli již s 37 vozy Niro EV a modelem EV6, stejně jako nedávno s 29 kusy modelu EV3, přičemž všechny dodané vozy byly čistě bateriové,“ dodává Barna. Skupina ČEZ, která je českou jedničkou ve výstavbě veřejných dobíjecích stanic, tak pokračuje v naplňování jednoho ze svých ESG závazků i v proměně vlastní flotily a rozšiřování interní dobíjecí sítě. V celé Skupině ČEZ aktuálně jezdí 441 čistých elektromobilů, dalších 90 vozů jsou plug-in hybridy. Dohromady jde o 531 aut na elektrický pohon. Elektrická auta v ČEZ loni najezdila více než 3 miliony kilometrů. „Flotila celé Skupiny ČEZ nyní čítá přes pět tisíc vozidel, podíl ekologických pohonů se nám tak podařilo zvýšit už na 10 procent. V příštích letech chceme pokračovat jak v navyšování počtu ekologických aut o další stovky ročně, tak i v plošném budování odpovídajícího zázemí pro jejich dobíjení. Těch je zatím téměř čtyři sta, a ještě letos chceme přidat další dvě stovky. Elektroauta už se také stala standardní součástí parku firemních autopůjčoven. Ke služebním cestám mohou zaměstnanci využívat zhruba 60 ekoaut, dalších dvacet přibude ještě letos,“ říká manažer útvaru dopravní služby ČEZ Jakub Bosák.

 

 

Kdy jste s kariérou v modelingu začínala, co vám dal a co naopak vzal? 

Hned po revoluci, v devadesátých letech jsem se vydala mezi prvními českými modelkami do Paříže. Holka z Havířova jela dobývat svět. Byla to ohromná škola života, za kterou jsem dodnes vděčná. Naučila jsem se jazyky, starat se sama o sebe ve společnosti cizích lidí, okusila jsem jak chutná život velkého světa, kterému jsem se musela přizpůsobit. A co mi to vzalo? Kus obyčejného dětství, kdy si holky sdělují svá tajemství, přicházejí první lásky, polibky, rodinný život, na který jsem byla zvyklá. Já jsem zatím poletovala mezi castingy, absolvovala schůzky s fotografy, módní přehlídky… S rodiči jsem telefonovala jednou týdně z budky na ulici…

Jak vnímáte tuto branži dnes? 

Doba se hodně změnila, dnes je svět módy turbulentní, odehrává převážně na sociálních sítích. Influenceři mají své značky, které dokáží zaujmout. Přísné parametry, jako je výška, váha a další míry se nevyžadují, platí to pouze pro některé agentury, které si své modelky  hýčkají. Myslím ale, že se k tomu časem  vrátí.

Vyjmenovat škálu titulů našich i světových magazínů a časopisů, kde jste se objevila, by zabralo hodně prostoru. Co považujete vy osobně za největší úspěch v kariéře topmodelky? 

Jsou to nezapomenutelná setkání s fotografy zvučných jmen, stejně jako s ikonami módního návrhářství, jmenovat mohu například Helmuta Newtona, Patrika Demarcheliera, Gilese Bensimona, Petera Bearda, Andre Raua, nebo Betinu Rheims,  cestování po světě včetně soukromých ostrovů,  kam se běžný turista nedostane. Spolupracovala jsem se světovými značkami Christian Dior, L’Oréal, Yves Saint Laurent, MAX MARA a dalšími značkami zvučných jmen. To všechno mi do života hodně dalo. 

Diváci vás mohli vidět také ve filmech, televizních seriálech a dokumentech. Připomeňte, které to byly?

Kamarád do deště II 1992), Byl jednou jeden polda (1995), Byl jednou jeden polda II (1999), Vybíjená (2015), Dvojníci (2016). Ze TV seriálů pak Rodinná pouta (2004), Ordinace v růžové zahradě 2 (2019), Kapitán Exner (2017), Dokonalý svět (2010), Your Face Sounds Familiar (2017). Objevila jsem se také v dokumentech Africa and Beyond (1998) a jako modelka pak v dokumentu o fotografovi Peteru Beardovi. 

Vyzkoušela jste také roli moderátorky…

Na TV Prima jsem moderovala vlastní talk show Někdo to rád horké a spolupracovala jsem s mezinárodními televizními stanicemi, jako jsou Fashion TV , či American Entertainment. 

S manželem Karlem Vágnerem mladším máte dva krásné syny. Kolik je jim let a jak vidíte jejich budoucnost? 

Staršímu Maxovi je čtrnáct, Brunovi o dva roky méně. S manželem si přejeme, aby byli v životě především zdraví a šťastní, empatičtí, slušní a vzdělaní. Nechceme na ně přenášet svá sobecká přání, kým by měli být. A k tomu také patří časté cestování po světě, aby si všechno mohli osahat, ochutnat a později se sami rozhodli, kde budou žít. Cestování je nepřenosná zkušenost, kterou nemůže nic nahradit.  Sama  mám školu života a vím, že je k nezaplacení. Ráda bych proto, aby šli studovat do zahraničí, získali jiný rozhled v dnešním globalizovaném světě. 

Své bohaté zkušenosti z oblasti modelingu jste zúročila v podnikání. O čem je a kde se s ním mohou lidé blíže seznámit?

Ženskému světu rozumím, mám hodně zkušeností a na sociálních sítích i  vlastní produkty. Naplno se teď soustředím na svoji kosmetickou značku Beauty by Simona, kde nabízíme vlasovou kosmetiku, pleťové krémy, skincare a řadu bambuckých másel, které jsou na českém i slovenském trhu velmi oblíbené. Zároveň se věnuji svému obchodu by Simona, kde najdete pohodlné volnočasové oblečení . Velkou radost mi dělá i příprava třetí kolekce ve spolupráci se společností Klenoty Aurum, která bude zase o kousek víc osobní a výjimečná. Vzniká i nový projekt e-shop beautyness, zaměřený na módní doplňky  včetně tašek, kabelek a dalších překvapení. Mám z toho všeho obrovskou radost, je krásné sledovat, jak se moje vlastní značky  rozvíjejí a rostou.

Co byste vzkázala dívkám, které by vás rády napodobily? 

Ať jdou rozhodně svojí cestou, nevzdávají se svých snů, mají pevnou vůli a odhodlání a také dost cílevědomosti a pracovitosti, protože v exotice je obrovská konkurence.  Hlavně ať zůstanou samy sebou. 

Stále máte krásnou, záviděníhodnou  postavu. Jak se udržujete ve formě?

Říká se, že tělo je náš chrám a podle toho je třeba se k němu také chovat. Téměř každý den běhám 10 kilometrů. To mi dodává energii a formuje postavu. Chci zůstat co nejdéle v kondici, zdravá a vitální, abych se mohla věnovat rodině.

Jak si nejlépe odpočinete? . 

Dávám přednost aktivnímu odpočinku – sportu, cestování i meditaci. Nejlépe se cítím u moře. 

 

 

Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy, ale ne všude a ne za všech okolností. „Zjednodušeně řečeno, přínos rostlinné rozmanitosti pro ukládání uhlíku závisí na tom, kolik uhlíku už půda obsahuje a v jaké formě,“ říká vedoucí studie Šárka Angst z Biologického centra AV ČR. „Půdy v původních lesích a některých loukách jsou nasycené stabilním uhlíkem a zvyšování rozmanitosti rostlin už nemá tak velký efekt jako například v intenzivně využívané zemědělské krajině či v hlubších vrstvách půdy chudé na uhlík. Právě tam má biodiverzita největší pozitivní dopad, může výrazně přispět k ukládání uhlíku, a tím i k ochraně klimatu,“ vysvětluje Šárka Angst. Uhlík se v půdě ukládá do různě trvalých forem. Autoři rozlišují dva hlavní typy: Uhlík uložený v méně stabilní organické hmotě (POM – particular organic matter), kterou tvoří poměrně čerstvé, částečně rozložené organické zbytky rostlin (např. listí, kořeny, stonky) a která zůstává v půdě krátkodobě v řádu dní až několika let.Stabilní uhlík navázaný na půdní minerály (MAOM – mineral associated organic matter), který může v minerálních částicích půdy přetrvávat po staletí.

Rostlinná biodiverzita ovlivňuje oba typy jiným způsobem a v závislosti na typu ekosystému. V některých případech se pozitivní vliv projeví spíše v tvorbě nestálé organické hmoty (POM), jinde pomáhá ukládání stabilního uhlíku (MAOM). „Naše studie ukazuje, že bychom neměli očekávat univerzální přínos biodiverzity pro půdní uhlík ve všech podmínkách,“ říká spoluautor studie Gerrit Angst z Biologického centra AV ČR. „Naopak je potřeba zohlednit typ půdy, její využití, klimatické podmínky i složení rostlinného společenstva. Jen tak můžeme biodiverzitu cíleně využít pro zlepšení půdní kvality a ukládání uhlíku.“ Studie vznikla ve spolupráci s badateli z Německého centra pro výzkum biodiverzity (iDiv), Lipské univerzity, Cleveland State University a Max-Planckova institutu pro biogeochemii. Vědci zároveň vyzývají k dalšímu výzkumu, například k dlouhodobým pokusům napříč různými klimatickými a půdními typy, které by lépe ověřily vliv biodiverzity na ukládání uhlíku. Podle autorů je pochopení těchto souvislostí klíčové pro ochranu půdy a udržitelnou péči o krajinu, a tedy i pro boj s klimatickou změnou.

 

 

Jarní výsadby proběhly na 24 lokalitách po celé České republice. Od konce března do poloviny května vysadilo Sázíme Česko za pomocí dobrovolníků 62 100 nových sazenic, které pokryly plochu o rozloze přibližně 13 hektarů. Od svého vzniku tak firma přispěla k obnově českých lesů již bez mála půl milionem nových stromů, a to na celkové ploše o rozloze téměř 100 hektarů. Sázíme Česko si neklade za cíl jen samotnou výsadbu. Hlavním posláním společnosti je pomáhat drobným vlastníkům lesů a obcím, které často nemají dostatek finančních prostředků ani kapacit pro organizaci výsadby a následnou péči. Firma nabízí nejen sazenice, ale i komplexní odbornou podporu, financování i praktickou pomoc v terénu. „Naším cílem je, aby každá obec i každý malý vlastník lesa měl přístup k odborné pomoci, sazenicím i financím potřebným k výsadbě,“ dodává Richard Krajník, zakladatel Sázíme Česko.

Podzim přinese další fázi plánovaných výsadeb. „Našim cílem je vysadit dalších 50 až 70 tisíc stromů a pokračovat tak v obnově lesů a krajiny napříč celou Českou republikou. Dlouhodobě usilujeme o to, abychom ročně vysadili milion sazenic, a to zejména pro drobné vlastníky lesů a obce,“ říká Richard Krajník. Součástí podzimního sázení bude i realizace výsadeb v obcích, které uspějí v soutěži o obnovu obecního lesa na náklady společnosti Sázíme Česko.

 

 

Podle Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2023 spotřeba ovoce na obyvatele 90,6 kg a zeleniny 96,8 kg, což je historický rekord. Přesto však průměrný Čech stále nekonzumuje doporučených 600 gramů ovoce a zeleniny denně . „Vítáme, že kampaň „Půl talíře“ nejen edukuje, ale také otevírá diskuzi o bariérách, které lidem brání jíst zdravěji. Z pohledu MZe je klíčové podporovat iniciativy, které propojují kvalitní českou produkci s potřebami spotřebitelů. Dlouhodobě se snažíme vytvářet podmínky pro to, aby zdravé, čerstvé a lokální potraviny byly co nejdostupnější,“ říká Miroslav Skřivánek, náměstek ministra zemědělství. „Jako pěstitelé vidíme každý den, jak těžké je dostat kvalitní zeleninu a ovoce k lidem v množství, které by odpovídalo výživovým doporučením. Kampaň „Půl talíře“ pomáhá měnit způsob, jakým lidé o jídle přemýšlejí – a to je zásadní. Změna musí přijít nejen od spotřebitelů, ale i ze systému – od školních jídelen přes obchodní řetězce až po politiku daní a podpory zemědělství,“ říká Ing. Jiří Stodůlka, předseda Dobré družstvo.

Kampaň pokračuje v podpoře lokálních producentů a nabízí širokou škálu vzdělávacích materiálů, receptů a tipů pro zdravé nakupování. Projekt „Půl talíře“ se i nadále zaměřuje na matky s dětmi a mladé lidi ve věku 16 až 22 let. Komunikace probíhá prostřednictvím sociálních sítí, mobilní aplikace a spoluprací s influencery, kteří sdílejí své zkušenosti se zdravým stravováním.  „Od roku 1990 výrazně narůstá výskyt obezity u dětí a dospívajících ve všech věkových skupinách. Obézní děti mají pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou obézní i v dospělosti, což zvyšuje riziko cukrovky, astmatu, rakoviny, kardiovaskulárních onemocnění, vysokého tlaku i psychických obtíží. Podle Institutu pro měření a hodnocení zdraví kvůli tomu děti přicházejí o téměř 17 let života ve zdraví. To je alarmující,“ říká hlavní epidemiolog IKEM a člen Kabinetu Ministr zdraví Petr Smejkal. „Děti se přizpůsobují prostředí, které jim vytváříme my dospělí – rodiče, učitelé, trenéři i politici. Nestačí jen osvěta, je třeba odstranit překážky k lepšímu stravování.“

 

 

Slavnostní zahájení 21. ročníku Cyklo-běhu proběhlo v pondělí 9. 6. v Hranicích na Moravě. Trasa letošního Cyklo-běhu měří téměř 1300 kilometrů a vede přes 40 měst Čech a Moravy, doprovázený týmem cyklistů, kteří tuto náročnou trasu jedou na kolech. Na městech probíhají návštěvy s představiteli měst, ve školách dodáváme zdarma protidrogové vzdělávací přednášky a v ulicích měst rozdáváme zdarma materiály s pravdou o drogách. „Cyklo-běh má od pondělí za sebou již 12 zastávek na městech. Z dosavadního průběhu je zřejmé, že problematika drog se dotýká prakticky každého města – ať už v menší, či větší míře“ říká Kamil Jeneš, ředitel. Zástupci měst oceňují snahu organizátorů otevřeně a aktivně se tématu věnovat. Projevují vděčnost za přínos akce i zájem o osvětu v oblasti primární protidrogové prevence, a jsou otevřeni další spolupráci. „Zpětná vazba z měst nás utvrzuje v tom, že má naše práce smysl. A rok od roku slýcháme, že právě toto propojení sportu, primární prevence formou protidrogového vzdělávání je cestou, jak oslovit veřejnost i mladé lidi“ říká Kamil Jeneš. Akci organizuje občanské hnutí ŘEKNI NE DROGÁM - ŘEKNI ANO ŽIVOTU.  

 

 

Díky výběru do grantové výzvy se každá koruna darovaná na projekt automaticky zdvojnásobí – Fond pro udržitelný život přidá k vaší podpoře stejnou částku až do výše 100 000 Kč. "Představte si, že sedíte u ohně na Jahodinové louce, pozorujete západ slunce nad hladinou přírodního biotopu a nasloucháte večernímu koncertu místních obyvatel z řad obojživelníků. Tohle není sen – to je budoucnost, kterou právě vytváříme," říká Filip Chmel, projektový manažer Ligy lesní moudrosti.

Na místě, které nese jméno woodcrafterského bratra Klena, má LLM v plánu vybudovat přírodní biotop o celkové rozloze 155 m². Jeho srdcem bude vodní plocha o velikosti 93 m², která se stane domovem pro místní živočichy a rostliny. V nadmořské výšce nad 1000 metrů tak vznikne něco opravdu výjimečného – oáza života, kde se budou moci kmeny učit přímo od přírody.

Liga lesní moudrosti je nezisková organizace s více než stoletou historií, která se zaměřuje na výchovu dětí a mládeže v duchu lesní moudrosti. Klenova bouda, pojmenovaná po Zdeňku Fišerovi "Klenovi", který v roce 1951 emigroval do Kanady a založil tamní woodcrafterskou ligu, má poskytovat dostupné ubytování pro děti a mladé lidi v Krušných horách. Vytvoření biotopu na Jahodové louce v Krušných horách je součástí projektu rekonstrukce Klenovy boudy, který je již z 60% financován díky podpoře státních institucí, firem a nadací. V případě, že byste měli zájem o podporu našeho projektu neváhejte a kontaktujte našeho fundraisera!

 

 

Strana výpisu

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ... 251

 

 

Dozvíte se, proč kamenné kříže oblouznily tolik badatelů, a řeč bude i o tom, jestli se alespoň u některých z nich lze dopátrat jejich příběhu. A proč by měly zůstat stát tam, kde stojí? „Málokdo o kamenných křížích, označovaných také jako smírčí, ví tolik jako Natalie Belisová, která se jimi zabývá už několik desetiletí,“ láká na přednášku do Tisé koordinátor cyklu Café Nobel Frederik Velinský.

 

Regionální historička a publicistka Mgr. Natalie Belisová je děčínská rodačka, mj. absolventka ústecké Pedagogické fakulty a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V současnosti je již v důchodu a pracuje na částečný úvazek v Muzeu města Ústí nad Labem. Je autorkou či spoluautorkou celé řady publikací vesměs s kulturně-historickou či vlastivědnou tématikou, z nichž některé jsou věnovány právě kamenným křížům – první z nich vyšla už v roce 1994 (Zkamenělé osudy, smírčí kříže na Děčínsku); podílela se mj. také na souborné publikaci Kamenné kříže Čech, Moravy a Slezska, vydané v roce 2013. Vedle jiných ocenění je také držitelkou Ceny hejtmana Ústeckého kraje za rok 2013 v oblasti regionálního rozvoje, v roce 2015 obdržela Cenu města Děčín a v roce 2018 Cenu senátora. Program začne v 18:30 h. Kavárna a restaurace Refugio se nachází u paty hlavní přístupové cesty do Tiských stěn, u kostela sv. Anny. Další informace o Café Nobel naleznete na cafenobel.ujep.cz. Doporučujeme rezervovat si předem místo na adrese .

 

 

 

• Politika

• • Senát si připomněl 30 let existence. Bývalí předsedové obdrželi Symbolické klíče k horní komoře
  • Svoboda není samozřejmost, zaznělo u rozhlasu při připomínce Pražského povstání
  • Miloš Vystrčil: Rozšíření EU je v našem zájmu, musíme mít víc odvahy
  • Předseda Senátu Vystrčil v Bruselu: Musíme pracovat na tom, aby Evropa byla v rámci NATO silnější
  • Zuzana Mrázová: ČR má silný potenciál a dobrou budoucnost
  • Více z rubriky politika

• Czech Fashion Week

• • Vážení a milí čtenáři a příznivci módy a designu,
  • Dvacátý ples Beaty Rajské
  • Ve Žďáru nad Sázavou se 14. března uskuteční ples Beaty Rajské. Jste srdečně zváni
  • Vanessa Noemi Pihiková: Chci rozdávat umění, lásku, úsměv a štěstí
  • Projekt Culture Buddy umožňuje lidem se zdravotním znevýhodněním vyrazit za kulturou
  • Více z rubriky czech fashion week

• Zajímavosti

• • Plavčíkům v Novém Jičíně nově pomáhá umělá inteligence. Dění pod hladinou hlídá soustava kamer
  • Za poklad u Zvičiny dostanou nálezci téměř 12 milionů korun. Podle kraje jde o výjimečný objev
  • Napříč republikou se konaly Férové snídaně
  • Budějovickým policistům přivezl nadšenec pevnostní minomet
  • Nevzhlednou díru na náměstí by měla vyplnit kovová socha mamuta v životní velikosti
  • Více z rubriky zajímavosti

• Krimi

• • Lebku svaté Zdislavy se podařilo vyjmout z betonu. Nyní ji čekají restaurátorské práce
  • Krádež lebky sv. Zdislavy už policisté objasnili. Měla skončit v řece
  • Tanec smrti se vrátí do Kryštofova Údolí, policie ukradené obrazy vypátrala
  • Historické Litoměřice a věznice Bělušice si zahrají v novém seriálu Inspekce
  • Složky IZS budou cvičit BLACKOUT i útok ozbrojence
  • Více z rubriky krimi