Čínská opozice si připomíná 21. výročí masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu - Zajímavosti - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 20. května 2026, svátek má Zbyšek.

Zajímavosti

Čínská opozice si připomíná 21. výročí masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu

Kliknutím zvětšíte obrázek
Ikona

Ikona

4. června 2010, 09.54 | PEKING | Čínská opozice i obyčejní Číňané si v pátek připomínají 21. výročí od masakru na pekingském náměstí Nebeského klidu. Masakr na náměstí Tchien-an-men se odehrál v noci ze 3. na 4. června 1989 a pro demokraticky smýšlející část obyvatelstva znamenal konec úsilí o reformu komunistické státní mašinérie. Svět ani dnes neví, kolik lidí tehdy při zásahu čínské armády zahynulo. Oficiální statistiky hovoří o 241 oběti včetně 36 studentů. Podle opozice však zahynulo několik tisíc lidí.

 

Krveprolití na náměstí Nebeského klidu předcházelo šest týdnů studentských demonstrací. Byly to první nepovolené demonstrace v dějinách Čínské lidové republiky. Chvílemi to dokonce vypadalo, že se režim, proti němuž studenti protestovali, v reakci na nepokoje začne sám reformovat.

Tato naděje byla obzvlášť silná ve chvílích, kdy čínská státní televize v přímém přenosu vysílala diskusi mezi tehdejším premiérem Čao C´-jangem a vůdcem demonstrantů nebo během návštěvy sovětského vůdce Michaila Gorbačova. Také čínští demonstranti si od něj slibovali podporu a málokdo v Číně i ve světě tušil, že Peking utopí demonstrace v krvi.

Čao C´-jang se snažil aktivitu studentů klidnit, neboť se obával reakce starých komunistů, kteří nereflektovali na reformy ekonomické, natož pak politické. Studenti, ovlivněni západním nadšením pro Gorbačovovy reformy v Sovětském svazu, premiérovy výzvy nechtěli slyšet. Krátce na to byl Čao odvolán. Nahradil jej politicky nesmlouvavý starosta Šanghaje Ťiang Ce-min a proti demonstrujícím studentům na náměstí Tchien-an-men zasáhly tanky.

I když rok 1989 znamenal konec komunistické diktatury ve většině zemí tehdejšího východního bloku, Čína stále zůstává věrná komunistickým ideálům. Vedení země však reformovalo hospodářství a Čína se postupně stala třetí nejvýkonnější ekonomikou na světě.

Tím si Peking zajistil, že o událostech na náměstí Nebeského klidu mlčí i světoví politici. Obávají se totiž nepříznivého dopadu svých vyjádření na obchod s Čínou. Ze stejného důvodu si jen málo světových státníků dovolí kritizovat stav lidských práv v Číně, nebo se sejít s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou, kterého Peking považuje za nebezpečného separatistu.

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 459x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny