Focus: Egyptské nepokoje a Suezský průplav

Zajímavosti

Ikona

1. února 2011, 19.39 | Nepokoje v Egyptě namířené proti třicetileté vládě prezidenta Husního Mubaraka neznamenají jen stovky mrtvých a zraněných v ulicích měst, ale i potencionální ohrožení provozu jednoho z nejdůležitějších dopravních uzlů světa – Suezského průplavu. Nepokoje, inspirované tzv. jasmínovou revolucí v Tunisku, vypukly v úterý 25. ledna 2011. Statisíce demonstrantů v ulicích egyptských měst žádaly odstoupení prezidenta Mubaraka.

Střety s policií a armádou si podle údajů OSN za osm dní zatím vyžádaly 300 mrtvých. Tři tisíce lidí byly zraněny a stovky zadrženy.

Egyptské události se již projevily na cenách ropy. Barel severomořské ropy Brent na konci ledna překonal hranici sta dolarů (1770 korun). Panovaly obavy, že nepokoje by se mohly rozšířit do dalších zemí Blízkého východu nebo ohrozit dopravu v Suezském průplavu.

Podle pojišťovnického trhu Lloyd's Market Association (LMA) přímé ohrožení provozu na Suezu nehrozí. Zatím nebylo zaznamenáno žádné zvýšení pojistného pro lodě plavící se přes Suezský průliv, který představuje nejrychlejší vodní cestu z Asie do Evropy.

Přesto se nepokoje už na provozu alespoň částečně projevily. Prezident Mubarak vyhlásil ve snaze uklidnit situaci zákaz vycházení. Ten platí od 16.00 hodin odpoledne místního času (15.00 hodin SEČ) do 08.00 hodin ráno (07.00 hodin SEČ). Lodní agenti si stěžují, že se kvůli zákazu vycházení nemohou na lodě dostat.

Také dánská společnost A. P. Moller-Maersk Group oznámila, že uzavřela své kanceláře a kontejnerový terminál v Suezu. Její plavidla ale přes Suez nadále plují.

Egyptské nepokoje jsou sice novým, nikoli však jediným možným faktorem, který může ovlivnit lodní dopravu v Suezském průplavu. Další, i když ne přímé ohrožení představují somálští piráti operující nejen v Adenském zálivu a u východního pobřeží Afriky, ale čím dál více i v mezinárodních vodách Indického oceánu.

Důsledkem pirátských útoků nejsou jen přímé finanční ztráty na výkupném, ale také vyšší sazby pojistného pro lodě. Některé společnosti nařídily svým plavidlům, aby raději zvolily delší cestu do Evropy kolem mysu Dobré naděje.

Přes Suezský průplav, kterým ročně projede asi 25 tisíc lodí, se denně přepraví miliony tun ropných produktů, plynu a dalších průmyslových komodit. Egypt na poplatcích získal v roce 2008 téměř 5,4 miliardy dolarů (94,6 miliardy korun).

Podle LMA by proto pro Egypťany bylo kontraproduktivní, kdyby provoz přes Suezský průplav omezili nebo ho zcela uzavřeli.

Suezský průplav, který spojuje Středozemní a Rudé moře, byl v době svého otevření v listopadu 1869 dlouhý 164 kilometrů a osm metrů hluboký. Po několika rekonstrukcích je jeho současná délka 193 kilometrů, šířka 205 metrů a hloubka 24 metrů. S výjimkou nejmodernějších supertankerů jím může proplout většina plavidel světa.

Kanál na severní straně začíná přístavem Port Saíd, na jižní straně terminálem Port Tawfík. Uprostřed kanálu je Velké hořké jezero, které průliv rozděluje na severní a jižní část.

O propojení Středomoří s Rudým mořem byl zájem už od dob starověku. Teprve v 19. století se ale plány na průplav uskutečnily díky francouzskému inženýrovi a diplomatovi Ferdinandu de Lessepsovi, který od egyptského místokrále získal koncesi na stavbu.

De Lesseps založil společnost Compagnie universelle du canal maritime de Suez. Hlavními investory byli francouzští podnikatelé a Egypt.

Průplav byl slavnostně otevřen 17. listopadu 1869, což znamenalo zásadní zkrácení doby plavby lodi z Asie do Evropy. Podle mezinárodní dohody kanál může být používán "v době války i v době míru každou obchodní nebo válečnou lodí bez rozlišení vlajky".

Válečné události se ale Suezskému průplavu nevyhnuly. Například v roce 1967 během šestidenní egyptsko-izraelské války se Suez stal hranicí mezi válčícími stranami a byl uzavřen až do roku 1975. Na konflikt doplatila československá nákladní loď Lednice, která spolu se čtrnácti dalšími plavidly zůstala i s posádkou po skončení konfliktu v zajetí na Velkém Hořkém jezeře osm let.

Suezský průplav nemá žádné plavební komory, protože mezi hladinami obou moří není rozdíl. Plavba trvá 11 až 16 hodin.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti