Fiktivní génius Jára Cimrman se stal českou legendou

Zajímavosti

Ikona

6. června 2010, 11.01 | PRAHA | Když se v polovině 60. let zrodila myšlenka geniálního, ale světem zapomenutého českého velikána a univerzálního génia Járy Cimrmana, jen velký optimista by čekal tak obrovský úspěch. Za více než 40 let od jeho zrození si Divadlo Járy Cimrmana dokázalo získat statisíce příznivců a obdivovatelů. Poprvé se svět o geniálním Čechovi Járovi Cimrmanovi dozvěděl den před Štědrým dnem v roce 1966 v pořadu autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka Vinárna U pavouka na Československém rozhlasu.

Posluchači se 23. prosince z úst Karla Velebného jako muzikologa Evžena Hedvábného dozvěděli, že se našla truhla s rukopisy zapomenutého génia.

Myšlenka na postavu Cimrmana se ale v Šebánkově mysli zrodila již v říjnu 1966, kdy ve svém manifestu z 29. října seznámil Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka se svou vizí mystifikačního humoru. Ke spolupráci přizvali i další členy souboru - Jana Trtílka, Oldřicha Ungra a režisérku Vinárny U pavouka Helenu Philippovou. Zároveň se Svěrák se Šebánkem rozhodli, že do konce roku napíšou každý jednu jednoaktovou hru, aby publikum po "vypuštění" zprávy o senzačním géniovi nemuselo příliš čekat.

Umělcům se podařilo vymyslet geniálního univerzálního Čecha, který se podle nich narodil ve Vídni někdy mezi lety 1853 a 1859. Jeho otec byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlen Jelinková-Cimrmanová. Byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, kriminalistů a sportovců své doby. Místo a čas jeho smrti nejsou známé, naposledy byl spatřen v roce 1914 v Liptákově v Jizerských horách.

Oficiální divadelní premiéry se Jára Cimrman dočkal v říjnu 1967, kdy byla v Malostranské besedě uvedena Svěrákova aktovka Akt. První část večera byl seminář o díle českého velikána a po přestávce následovala samotná hra z mistrovy pozůstalosti.

Další hry následovaly v docela rychlém sledu, v listopadu 1967 měla premiéru inscenace Vyšetřování ztráty třídní knihy z pera Ladislava Smojlaka, v únoru 1968 Domácí zabijačka Jiřího Šebánka. První společnou hru Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka nazvanou Hospoda na mýtince Divadlo Járy Cimrmana uvedlo v dubnu 1969.

Na konci 60. let se soubor divadla poněkud změnil - soubor opustil jeho zakladatel Jiří Šebánek a Helena Philippová, novými členy se naopak stali Jan Klusák, Pavel Vondruška a Jaroslav Vozáb. V tu chvíli se ustálilo tvůrčí pojetí fiktivní geniální osobnosti české historie.

Pro divadelní scénu v Malostranské besedě ještě Svěrák se Smoljakem napsali hry Vražda v salonním coupé a Němý Bobeš, poté se divadlo v roce přestěhovalo do Reduty a následně do Divadla v Bráníku, kde zůstalo celých osm let. V současné době hraje Divadlo Járy Cimrmana na Žižkově.

V 70. letech vznikly další hry - Cimrman v říši hudby, Dlouhý, Široký a Krátkozraký a Posel z Liptákova. Na začátku 80. let hrozilo souboru postupné omezování, mnoho úprav doznala i inscenace Lijavec, která měla premiéru v roce 1982, ale v říjnu 1983 byla nuceně stažena z repertoáru.

Další hry pak již nenásledovaly v takovém krátkém časovém rozpětí. Inscenace Dobytí severního pólu měla premiéru až v říjnu 1985, hra Blaník v roce 1990. Po definitivním usazení na Žižkově měly ve zhruba tříletých intervalech premiéru hry Záskok, Švestka, Afrika a zatím naposledy v roce 2008 České nebe.

Za dobu své existence divadlo odehrálo přes 8000 představení, záznamy všech představení vyšly nejen v podobě knížek, ale i na DVD a CD. Popularitu Cimrmana dokazují nejen obrovské fronty před pokladnou již den dva před zahájením předprodeje a množství fanouškovských stránek a fanklubů, ale i to, že je po Járovi Cimrmanovi pojmenováno několik ulic po celé České republice.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti