Obrazem: Druhé svobodné volby v Iráku - hlavní události od zahájení americké invaze - Zajímavosti

Zajímavosti

Obrazem: Druhé svobodné volby v Iráku - hlavní události od zahájení americké invaze

Doprovodný obrázek

7. března 2010, 09.51 | IRÁK | V neděli se v Iráku uskuteční druhé svobodné volby od pádu režimu Saddáma Husajna. K této vzácné příležitosti přinášíme přehled hlavních událostí od zahájení invaze spojeneckých vojsk do arabské země v roce 2003. Saddám Husajn hrál významnou roli již během převratu v Iráku v roce 1968. Prezidentem se stal po vynucené rezignaci svého předchůdce Ahmada Hasana Bakra v roce 1979.

Do té doby byl druhým mužem státu jako místopředseda Rady revolučního velení, početný bezpečnostní aparát spadal přímo pod jeho kontrolu a stal se oporou jeho osobní moci. Během jeho působení v Radě revolučního velení se z Iráku stala prosperující země s relativně dobrou životní úrovní a ostatním arabským státům byla dávána za vzor.

- Po nástupu do úřadu prezidenta vytvořil silný kult osobnosti, své odpůrce nechával popravovat. Jeho vláda se opírala o sunnitskou menšinu, sekularismus a panarabismus. Husajn zavedl Irák do dvou válek: íránsko-irácké v letech 1980 až 1988 a první války v Perském zálivu v roce 1991, což znamenalo pokles životní úrovně. Husajn potlačoval lidská práva, jedinou povolenou stranou byla jeho strana Baas, jedině členství v ní umožňovalo kariérní postup například i lékařům, profesorům a právníkům. Potlačoval také hnutí iráckých menšin, například Kurdů a šíitů.

- V roce 1982 se Husajna pokusilo u městečka Dudžajl zabít šíitské komando. Husajn nařídil pozatýkat stovky lidí včetně žen a dětí, stovky z nich byly mučeny. V následných procesech bylo k trestu smrti odsouzeno 148 osob. Dudžajl byl vypálen a na jeho místě nechal Husajn vystavět nové město.

- Husajn v roce 1988 zahájil likvidační operaci Anfál (Kořist), jejímž cílem byla kurdská menšina na severu země. Vládní letadla zaútočila na město Halabdža u íránských hranic 16. března, chemické nálety trvaly celou noc. Výsledkem útoku bylo pět tisíc mrtvých a 10 tisíc raněných, z velké části žen a dětí. Letadla zřejmě vypouštěla yperit a nervové plyny jako sarin, tabun a VX. Celkem při operaci zahynulo přes 180 tisíc lidí, lidskoprávní organizace ji považují za genocidu a jeden z nejhorších útoků proti civilistům v historii.

- Spojené státy stejně jako další západní země považovaly Husajnův režim za riziko pro stabilitu v regionu. V 90. letech nařídil prezident Bill Clinton bombardovat irácké území v naději, že Husajna svrhnou jeho političtí odpůrci. Změna nastala po teroristických útocích na New York 11. září 2001. Tehdejší šéf Bílého domu George W. Bush v roce 2002 vymezil „osu zla“ tvořenou Íránem, Severní Koreou a Irákem a naznačil, že se pokusí irácký režim svrhnout. Argumentem byly zbraně hromadného ničení, které Husajn údajně vlastnil.

2003

Zahájení invaze v Iráku, 20. březen 2003 – Spojenecká vojska pod vedením americké armády zahajují invazi do Iráku. Své jednotky vysílá Velká Británie, Polsko, Austrálie a Dánsko.

V Bagdádu stržena socha Saddáma Husajna, 9. dubna 2003 – Americké vojsko vstupuje do Bagdádu. Vojáci pomáhají Iráčanům strhnout symbol moci – Saddámovu sochu.

První snahy o demokratizaci země, duben 2003 – Představitelé Iráku na jednání pod patronací USA souhlasí s vybudováním demokratického a federativního Iráku. Jde o první pokus uvést do chodu civilní správu země.

Zrušeny sankce proti Iráku a Saddámovy instituce v zemi, květen 2003 – Organizace spojených národů ruší sankce uvalené na Irák během Husajnova režimu a vyjadřuje podporu administrativě vedené USA. Jsou zrušeny instituce Husajnova režimu a rozpuštěna armáda. O týden dříve je tisícům členů Husajnovy strany Baas zakázána aktivní účast v politice.

První schůzka Irácké vládní rady, 13. července 2003 – Irácká vládní rada se poprvé schází. Je tvořena 25 Iráčany vybranými spojenci a jejím úkolem je navrhnout novou ústavu.

Smrt Husajnových synů, 22. července 2003 – Během amerického útoku na severní část města Mosul umírají Husajnovi synové. USA zveřejňují jejich fotografie.

Útok na sídlo OSN v Bagdádu, 19. srpna 2003 – Výbuch zničil bagdádské sídlo OSN, zahynulo nejméně 20 lidí včetně vyslance organizace Sergia Vieiry de Mella. Další stovka lidí utrpěla zranění.

Zabit prominentní šíitský duchovní Hakím, 29. srpna 2003 – Při atentátu u mešity v Nadžáfu umírá vůdce Nejvyššího shromáždění islámské revoluce v Iráku (SCIRI) ajatolláh Muhammad Bakr Hakím a dalších 90 lidí. Šíité obviňují povstalce loajální Husajnovi.

Dopadení Saddáma Husajna, 13. prosince 2003 – Saddám Husajn je po několika měsících skrývání dopaden. Skrýval se ve sklepě nedaleko rodného Tikrítu. V době zatčení měl plnovous, aby změnil podobu.

2004

Schválení prozatímní ústavy, březen 2004 – Irácká vládní rada schvaluje prozatímní ústavu, jejíž součástí je listina práv a svobod a islámský právní systém. Kurdům přiznává určitou míru samostatnosti. K návrhu mají výhrady šíité.

Krvavé útoky v iráckých metropolích, 2. března 2004 – Přes 180 lidí zahynulo ve městech Karbalá a Bagdád při bombových útocích na irácké šíity.

Zahájení procesu s Husajnem a členy jeho vlády, 20. dubna 2004

Svět se dozvídá o mučení v bagdádské věznici Abú Ghrajb, 29. dubna 2004 – Na veřejnost pronikají šokující fotografie zobrazující mučení a ponižování zatčených Iráčanů ve věznici Abú Ghrajb u Bagdádu. Několik amerických dozorců je obviněno.

Msta za mučení Iráčanů v Abú Ghrajb, 11. květen 2004 – Islamističtí radikálové zveřejňují video, na němž je americkému rukojmímu Nicku Bergovi sťata hlava. Lidé tvrdí, že jde o pomstu za mučení iráckých vězňů. Jde o první z řady podobných událostí.

Irák má prozatímního premiéra, 28. květen 2004 – Irácká vládní rada vybrala za prozatímního premiéra šíitu Ijáda Alávího, jmenování je naplánováno na 30. června. O dva dny později jmenuje Aláví svůj kabinet. Jen několik dní předtím je zavražděn předseda Irácké vládní rady Azzadín Salím, jako první z mnoha představitelů nového režimu.

USA předávají moc Iráčanům, červen 2004 – Spojené státy předávají správu země do rukou dočasné vlády – o dva dny dříve, než bylo dohodnuto. O několik hodin později skládá Alávího vláda přísahu.

Husajn poprvé před soudem, červenec 2004 – Svržený irácký prezident Saddám Husajn se poprvé objevuje před soudem, aby vyslechl svá obvinění. Odmítá oprávnění soudu vynést nad ním rozsudek a za skutečného zločince označuje amerického prezidenta George Bushe.

USA dobyly Fallúdžu, 15. listopadu 2004 – Američtí vojáci získali kontrolu nad klíčovým městem Fallúdža po týdenní operaci. Podle americké armády zemřelo přes 1 200 povstalců, kteří město ovládali od dubna.

Stanovení prvních svobodných voleb, 22. listopadu 2004 – Na 30. ledna 2005 je stanoveno datum prvních svobodných voleb po pádu Husajnova režimu.

Útok na americké vojáky, prosinec 2004 – Při výbuchu na vojenské základně v Mosulu umírá 19 amerických vojáků. Do té doby jde o nejhorší útok na zahraniční vojáky od zahájení invaze.

2005

Parlamentní volby, leden 2005 – Vítězí šíitská koalice Sjednocené irácké spojenectví (UIA). Prezidentem se stává Kurd Džalál Talabání, předsedou parlamentu jmenován sunnitský politik Hášim Hasaní a premiérské křeslo obsazuje šíitský politik Ibrahim Džafárí. Toho v roce 2006 vystřídá ve funkci Núrí Málikí, který se těší podpoře radikálního šíitského vůdce Muktady Sadra a ajatolláha Alího Sístáního.

Počet civilních obětí od invaze v roce 2003 čítá 25 tisíc, červenec 2005 – Ve zprávě skupiny Oxford Research Group a Iraq Body Count (IBC) se uvádí, že od invaze spojeneckých sil do Iráku v roce 2003 zemřelo kvůli bojům s ozbrojenci 25 tisíc civilistů. Smrt více než třetiny z nich podle britských nevládních organizací zavinily alianční jednotky.

Iráčtí sunnité odmítají ústavu, srpen 2005 - Sunnitští vyjednavači odmítají návrh irácké ústavy, kterou podepsala irácká prezidentská rada, a žádají o pomoc Ligu arabských států a OSN. O ústavě se rozhodne v referendu 15. října 2005.

Iráčané rozhodují o ústavě, říjen 2005 - Miliony voličů rozhodují v referendu o nové irácké ústavě. I přes řadu atentátů je účast vysoká.

Saddám Husajn u soudu (masakr v Dudžajlu), říjen 2005 – Saddám Husajn obviněný ze zločinů proti lidskosti stane před soudem. Prohlašuje, že je nevinný. Souzen je za masakr v Dudžajlu, kde v roce 1982 zemřelo 143 šíitů.

Parlamentní volby, prosinec 2005 - V Iráku se konají parlamentní volby, kterých se podle odhadů účastní kolem 70 procent oprávněných voličů včetně nečekaně vysokého počtu sunnitů. Vítězí Sjednocené irácké spojenectví, nezískává ale dostatečný počet křesel, aby si v parlamentu zajistilo většinu.

2006

Bombový útok na šíitskou mešitu Askaríja v Samaře a propuknutí bojů mezi šíity a sunnity, únor 2006

Talabání žádá Málikího o sestavení vlády, duben 2006 – Džafárí souhlasí se svým odstoupením z premiérské funkce a střídá ho Málikí. Jeho jmenování následuje po několika měsících politické krize.

Při leteckém útoku zavražděn Abú Músá Zarkáví, červen 2006 – Vůdce irácké odnože mezinárodní teroristické sítě Al-Káida Abú Músá Zarkáví zabit při americkém náletu u města Bákuba.

Husajn u soudu (operace Anfál), srpen 2006 – Husajn spolu s dalšími šesti obviněnými včetně Husajnova bratrance Alího Hasana Madžída, známého spíše jako Chemický Alí, u soudu kvůli protikurdské likvidační operaci Anfál. Při ní zahynulo v 80. letech na severu Iráku přes 180 tisíc lidí.

Nárůst sektářského násilí, září 2006

Útok v bagdádském slumu Sadr City, listopad 2006 – Sunnitští bojovníci útočí 23. listopadu na bagdádský slum Sadr City. Zabito přes 200 lidí. Šíité okamžitě reagují a bombardují sunnitskou mešitu Abú Hanífa. Útoky v sunnitské části Bagdádu připraví o život devět lidí.

Husajn odsouzen k trestu smrti oběšením, listopad 2006 – Saddám Husajn je odsouzen za zločiny proti lidskosti k trestu smrti oběšením.

Husajnova poprava, prosinec 2006 – Někdejší irácký vůdce je oběšen. Pohřben je ve svém rodném městě Tikrít.

2007

Americký generál David Petraeus přebírá velení mezinárodních sil v Iráku, únor 2007

Američané slibují další posily do Iráku, březen 2007 – Americká vláda souhlasí s vysláním dalších 2200 příslušníků ozbrojených sil do Bagdádu.

Vládu opouští šest ministrů z frakce radikálního vůdce Sadra, duben 2007 – Radikální klerik Muktada Sadr nařizuje šesti členům svého šíitského politického bloku, aby opustili svá ministerská křesla. Snaží se tak dosáhnout toho, aby premiér Málikí stanovil datum pro odchod amerických vojáků z Iráku.

Šest členů sunnitské koalice Národní fronta shody (IAF) opouští vládní kabinet, srpen 2007 – Šest představitelů hlavní sunnitské politické koalice Národní fronta shody opouští kabinet s tím, že vláda nedokázala zajistit řadu jejich požadavků včetně razantnějšího zakročení proti šíitské milici.

2008

Irácký parlament umožňuje někdejším Husajnovým spojencům návrat do veřejného života, leden 2008 – Irácký parlament schvaluje zákon, který umožňuje členům nyní zakázané Husajnovy strany Baas vrátit se do veřejného života. Po invazi v roce 2003 bylo všem členům Baas zakázáno pracovat ve státní správě.

USA a Irák podepisují dohodu o stažení amerických vojáků, listopad 2008 – Obě země se dohodly, že Američané opustí irácké území do roku 2011.

2009

Volby do provinčních vlád, leden 2009 – Iráčané si vyzkoušeli volby bez dohledu amerických vojáků, kteří podle plánu zůstanou na základnách mimo města. Bezpečnost při hlasování zajišťují irácké vládní síly.

Americká armáda opouští irácká města, červen 2009 – Všichni američtí vojáci opouštějí irácká města a vracejí se do vojenských základen.

Americká armáda uzavírá své největší vězení Camp Bucca v přístavu Um Kasr na jihovýchodě země, září 2009.

Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek
Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Ikona Ikona
Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek