Budoucích třicet let bude ve znamení chladu a povodní

Zajímavosti

Ikona

11. února 2010, 14.18 | PRAHA | Vědci očekávají v následujících třiceti letech chladnější zimy, kdy se teploty pohybují hluboko pod bodem mrazu, a časté povodně. Za dvacet až třicet let nastane opačná změna, počasí se výrazně oteplí, uvedl ve čtvrtek Václav Cílek, ředitel geologického ústavu Akademie věd. "Nyní nastane chladná fáze atlantické a pacifické oscilace či obou oscilací najednou.

Ty způsobují chlad. Za třicet let se to změní v pozitivní stav, tehdy se sečte antropogenní působení se solárním a oceánickým a po roce 2035 můžeme očekávat poměrně velký nárůst oteplování," řekl Cílek.

Experti Akademie věd potvrdili skutečnost, že teploty na celém světě stoupají. "Jsme v hodně teplém světě, kdy působí protichůdný studený mechanismus. Výsledkem tohoto vztahu je kolísání teplot," uvedl Cílek.

Základní cyklus Atlantské (AMO) a Pacifické dlouhodobé oscilace (PDO) je sedmdesátiletý a dá se dělit na zhruba 30 až 40 let trvajícího chladného období a stejně dlouhého teplého období.

Přestože Atlantská oscilace existuje tisíce let, patří ke klimatickým objevům posledních let, vědci ji rozeznali až v roce 2000. Je to dlouhodobá přirozená změna teploty mořské hladiny v Atlantiku.

Podle výsledků měření se pravděpodobně od roku 2003 povrchová teplota tohoto oceánu snižuje, což mnohdy znamená pádný argument nastupujícího globálního oteplování. Chladnější AMO snižuje četnost hurikánů, působí proti růstu mořské hladiny a z evropského hlediska je významná, protože přináší vláhu do středomořské oblasti. Na jednu stranu však omezuje sucha a na druhou způsobuje přívalové deště. Přispívá i to, že sluneční aktivita je na minimu, což je srovnatelné s obdobím kolem roku 1928 nebo dokonce s minimy malé doby ledové.

"Pacifická dlouhodobá oscilace (PDO) byla definována mořským biologem S. Harem v roce 1996 na základě úlovků aljašského lososa," vysvětlil Cílek s tím, že později byla potvrzena na výnosu sardinek a dalších ryb. Vědec přišel na to, že teplejší moře na severu znamená větší produkci fyloplanktonu a tím celého potravinového řetězce včetně lososa. Naopak v tropické oblasti Tichého oceánu znamená teplejší moře menší úlovky.

Vědci při této příležitosti upozornili také na nešvar politických špiček, které přicházejí s nerealistickými cíly, jak s globálním oteplováním bojovat. "Je nutné, aby se téma globálního oteplování vrátilo na úroveň vědy," podotkl Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) s tím, že politici téma vědců do značné míry ukradli a navíc mnohdy vědecká tvrzení zpochybňují.

Ředitel geologického ústavu AV ČR Cílek v této souvislosti přichází s několika řešeními. "První je zákon o státní službě, který by řekl, že náměstci na ministerstvech nejsou politická funkce. Tím by se zajistila určitá dlouhodobá kontinuita ministerstvech," uvedl Cílek a doplnil, že pak by to chtělo spolupráci na úrovní ministerstva životního prostředí, zemědělství a průmyslu. To však považuje v současné chvíli za utopické. "Největší globální dopady bych čekal ani ne tak v teplotách, jako v potravinovém řetězci," doplnil Cílek na závěr.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti