Zajímavosti
Dachau - první koncentrační tábor zřízený nacisty
zdroj: humanitas-international.org
Dachau | V letech 1933-1945 nacisté vybudovali, převážně v Německu a v Polsku, podle dosavadních odhadů amerického newyorského Muzea židovského dědictví asi 20.000 vyhlazovacích, koncentračních,...
pracovních nebo sběrných táborů a jejich poboček, které se staly jednou z nejhorších kapitol dějin lidstva. Prvním a nejdéle fungujícím zařízením tohoto typu byl koncentrační tábor Dachau, který začal fungovat před 80 lety, 22. března 1933.
První vězni prošli táborovou branou jen pouhé dva měsíce poté, co se Adolf Hitler stal říšským kancléřem. V červnu 1933 se stal šéfem tábora, který se nacházel asi 15 kilometrů od Mnichova, Theodor Eicke. Tento muž, který se později stal inspektorem všech koncentračních táborů, vypracoval systém tábora i zacházení s vězni, který sloužil jako model pro ostatní tábory. Eicke, který zahynul v roce 1943 v troskách sestřeleného letounu v Rusku, navrhl například rozdělení táborů na přísně střeženou vězeňskou část a takzvanou administrativní zónu. Prosazoval také myšlenku, že vězňové si nesmí ani na okamžik odpočinout od teroru, fyzických trestů nebo ponížení.
Prvními vězni tábora, jehož počáteční kapacita byla 4800 osob, byli političtí oponenti nacistického režimu: komunisté, sociální demokraté a odboráři. Mezi nimi bylo i několik Židů, zatím ale "jen" kvůli svému politickému přesvědčení. V následujících letech nacisté do tábora internovali Židy na základě svých rasových teorií, Romy, homosexuály, členy náboženské skupiny Svědkové Jehovovi, kněze a válečné zajatce.
Židy kvůli jejich původu začali nacisté hromadně internovat po "Křišťálové noci" v listopadu 1938. Tehdy jich do Dachau odvlekli na 10.000. Podle serveru holocaust.cz byli ale po několika týdnech propouštěni, když slíbili, že opustí Německo. Většina této možnosti po trpkých zkušenostech využila. V říjnu 1942 vydal Himmler příkaz transportovat všechny židovské vězně z koncentračních táborů na německém území do vyhlazovacích táborů na východě Evropy a všichni židovští vězňové byli z Dachau deportováni do Osvětimi.
Táborem prošlo za 12 let jeho existence 188.000 lidí z více než 30 zemí Evropy. Asi 28.000 registrovaných vězňů v Dachau zahynulo, celkový počet všech obětí i s přidruženými tábory byl ale daleko vyšší.
Z Československa bylo do Dachau deportováno 3600 osob, z nichž v táboře zahynulo asi 1400. Táborem prošli například malíř a spisovatel Josef Čapek, průmyslník a mecenáš Jindřich Waldes, bývalí čeští kardinálové Štěpán Trochta a Josef Beran a z transportu smrti směřujícího do Dachau uprchl spisovatel Arnošt Lustig.
Také v Dachau byla vedle krematoria vybudována plynová komora, ta však ale nikdy nezačala sloužit masovému vraždění. V táboře byly až do osvobození prováděny popravy většinou zastřelením nebo oběšením. Ani Dachau se ale nevyhnuly smrtící pseudolékařské pokusy na vězních. Tisíce vězňů z Dachau, označených za "invalidy", zahynuly v plynových komorách hornorakouského zámku Hartheim nedaleko Lince.
V roce 1942 byla vytvořena síť pobočných táborů Dachau, jejíž vězňové byli využíváni pro otrockou práci pro německý zbrojní průmysl. V pobočných táborech bylo vězněno až 37.000 lidí.
Koncem roku 1944 panovaly v Dachau katastrofální podmínky. Hromadili se zde vězni evakuovaní před postupem spojeneckých armád z jiných táborů a řádila zde epidemie tyfu. Jen dva dny před osvobozením tábora, 27. dubna 1945, nacisté rozhodli o pochodu smrti 7000 vězňů, většinou Židů, do Tegernsee na jihu země, o den později tábor opustila většina personálu SS. Konečně 29. dubna 1945 do tábora dorazily americké jednotky, které zde nalezly více než 30.000 zubožených vězňů. Stejný počet se nacházel v přidružených táborech. Asi 43.000 lidí bylo evidováno jako političtí vězni, více než 22.000 byli Židé. Počátkem května Američané osvobodili i přeživší z pochodu smrti do Tegernsee.
Nedávno vzbudila rozruch zpráva washingtonského muzea holokaustu, podle které nacisté vybudovali až 42.500 "lágrů" a dalších vražedných center, což je více než dvojnásobek dosud udávaného počtu. Zatímco dosavadní hrubé odhady počtu obětí nacistických táborů se pohybovaly kolem deseti milionů, poslední zpráva hovoří až o 20 milionech.
zdroj: www.ctk.cz
-
Nejnáročnější techniky kraslic jsou slámování a batikování. V Libotenicích vystavují tisíce vajíček
-
Rozmanitost rostlin pomáhá ukládat uhlík do půdy, ale ne všude stejně
-
Kontrolní běh Libereckým krajem a Trojzemím: Edvard Kožušník podá zprávu o stavu a kondici regionu
-
Nebezpečná klíšťata se šíří Českem. Velcí kopytníci jejich počty snižují
-
Pavlína Louženská: Jak číst signály přítomnosti a tvarovat budoucnost
Souhlasíte s přijetím eura?
29.8% |
||
| ||
37.1% |
||
| ||
17.2% |
||
| ||
16% |
||
| ||
Politika
-
Svoboda není samozřejmost, zaznělo u rozhlasu při připomínce Pražského povstání- Miloš Vystrčil: Rozšíření EU je v našem zájmu, musíme mít víc odvahy
- Předseda Senátu Vystrčil v Bruselu: Musíme pracovat na tom, aby Evropa byla v rámci NATO silnější
- Zuzana Mrázová: ČR má silný potenciál a dobrou budoucnost
- Senát otevřel problém rozvodové novely a nutnost ochrany dětí před násilím
- Více z rubriky politika
Czech Fashion Week
-
Vážení a milí čtenáři a příznivci módy a designu,- Dvacátý ples Beaty Rajské
- Ve Žďáru nad Sázavou se 14. března uskuteční ples Beaty Rajské. Jste srdečně zváni
- Vanessa Noemi Pihiková: Chci rozdávat umění, lásku, úsměv a štěstí
- Projekt Culture Buddy umožňuje lidem se zdravotním znevýhodněním vyrazit za kulturou
- Více z rubriky czech fashion week
Zajímavosti
-
Za poklad u Zvičiny dostanou nálezci téměř 12 milionů korun. Podle kraje jde o výjimečný objev- Napříč republikou se konaly Férové snídaně
- Budějovickým policistům přivezl nadšenec pevnostní minomet
- Nevzhlednou díru na náměstí by měla vyplnit kovová socha mamuta v životní velikosti
- V České Kamenici mají novou posilovnu bez personálu
- Více z rubriky zajímavosti
Krimi
-
Lebku svaté Zdislavy se podařilo vyjmout z betonu. Nyní ji čekají restaurátorské práce- Krádež lebky sv. Zdislavy už policisté objasnili. Měla skončit v řece
- Tanec smrti se vrátí do Kryštofova Údolí, policie ukradené obrazy vypátrala
- Historické Litoměřice a věznice Bělušice si zahrají v novém seriálu Inspekce
- Viditelná přítomnost policistů v problémových lokalitách je klíčová pro bezpečnější ulice
- Více z rubriky krimi





