Focus:Klause Sarajevský atentát z politiky nevytěsnil

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | Takzvaný Sarajevský atentát odstartoval 28. listopadu 1997 asi největší politickou krizi v historii samostatné České republiky, která vyústila v pád vlády a vypsání předčasných voleb. Jan Ruml a Ivan...

Pilip tehdy vyzvali premiéra Václava Klause, který byl pracovně v Sarajevu, k odchodu z čela ODS.

Výzva k rezignaci přišla v době, kdy ODS čelila již delší dobu skandálu kvůli svému financování. Z výroční správy za rok 1995 totiž vyšlo najevo, že největšími sponzory občanských demokratů byli fiktivní Radžív Sinha z Mauricia a Lájos Bács z Maďarska. Každý z nich měl údajně věnovat ODS 3,75 milionu korun. V listopadu 1997 vyšlo najevo, že skutečným dárcem 7,5 milionu korun byl bývalý tenista a podnikatel Milan Šrejber, který se podílel na privatizaci Třineckých železáren.

Milan Šrejber, tehdy uvedl, že šlo o dar společnosti Moravia Steel. K politické odpovědnosti za nesprávné vykázání daru se přihlásil výkonný místopředseda strany Libor Novák, který vzal veškerou vinu na sebe. Na počátku prosince 1997 se vzdal svého poslaneckého mandátu. Později byl stíhán za daňové úniky, několik týdnů strávil ve vazbě, až ho nakonec soud dokonce zprostil obžaloby.

Onoho 28. listopadu přinesl deník Mf Dnes informaci, podle níž měla ODS údajně přístup k tajnému kontu ve Švýcarsku. Ve stejný den vyzvali Jan Ruml a Ivan Pilip Václava Klause k rezignaci z vedení Občanské demokratické strany. O den později lidovci pod vedením Josefa Luxe rozhodli, že koaliční Klausovu vládu, kterou tvořila ODS, KDU-ČSL a ODA, opouští. K lidovcům se přidala také ODA.

Po demisi Klausova kabinetu byla sestavena úřednická vláda pod vedením bývalého guvernéra České národní banky Josefa Tošovského. ODS se od ní distancovala, a na své členy, kteří do Tošovského kabinetu vstoupili, tlačili, aby opustili buď vládu, nebo ODS. V lednu roku 1998 hlavní protagonisté podzimní krize Jan Ruml a Ivan Pilip odešli ze strany a založili novou stranu, Unii svobody. Ta se sice stala parlamentní a posléze i vládní stranou, její vliv však klesal a po loňských volbách skončila v politickém propadlišti.

Pokud měl "sarajevský atentát" Klause vytěsnit z vysoké politiky, byl neúspěšný. Klaus sice tehdy odstoupil z premiérského postu, ale stranické pozice uhájil. Občanští demokraté se kolem svého předsedy semkli a na mimořádném kongresu v Poděbradech ho potvrdil v křesle předsedy strany. Po předčasných volbách se Klaus do nejvyšší politiky vrátil. Stal se šéfem Poslanecké sněmovny a v roce 2003 a opět 2008 byl zvolen českým prezidentem.

Sám Václav Klaus se domníval, že za celým "vnitrostranickým pučem", jak byla Klausovými příznivci Rumlova a Pilipova akce nazvána, stál jeho dlouholetý politický protivník, tehdejší prezident Václav Havel.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti

» Politika