Budoucí pedagogové mezi ostatními studenty propadají, ukazuje výzkum SCIO

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

ČESKÁ REPUBLIKA | Nejhorší výsledky v obecných studijních předpokladech, ale i matematice a češtině mají mezi adepty na univerzitní vzdělání zájemci o učitelství. Jako motivaci pro pedagogickou kariéru navíc nejčastěji uvádějí, že je to nejsnazší cesta, zveřejnila ve čtvrtek společnost SCIO.

Výzkum společnosti SCIO ukázal, že na pedagogické obory univerzit směřují nejméně kvalitní uchazeči. "Měli nejhorší výsledky nejen v testu obecných studijních předpokladů, ale také v matematice a českém jazyce," uvedl odborník společnosti Jan Hučín.

Testovací parametry SCIO ovšem nezohledňují všechny faktory. "Samozřejmě, že nejsme schopni postihnout sociální inteligenci a motivaci, které jsou pro učitelství velmi důležité. Ale určitě hodnotíme logické myšlení a schopnost vyvodit z textu závěry," vysvětlil jeho kolega Bohumil Kartous.

Výzkum zachytil také trend, že ti studenti, kteří jsou již od prvního ročníku střední školy rozhodnuti pro dráhu pedagoga, mají ještě horší výsledky v testech než ti, kdo svoje preference změní a vyberou si jiný obor. "Ti, kdo vykazují aspoň trochu slušná čísla, většinou změní preferenci a jdou studovat něco jiného. Jen třicet osm procent těch, kdo už v prvním roce chtěli studovat učitelství, si toto rozhodnutí uchovají, ale jsou to ti s nejhoršími výsledky," uvedl Kartous.

Vypovídací hodnotu má v tomto směru také to, jaké motivace a kritéria zájemci o pedagogickou dráhu v dotaznících zaznačili. "Až čtvrtina uchazečů o učitelství uvedla, že si obor vybrali proto, že je to nejsnazší a nejlevnější cesta," řekl Kartous.

Naopak nejlepší studijní předpoklady mají uchazeči o studium na matematicko-fyzikálních fakultách, kam spadá například i informatika. "Převýšili ostatní velmi výrazně. Opravdu slušnou úroveň mají i zájemci o přírodovědné a společenskovědní obory. U prvního kvalita za čtyři roky studia stoupá, u druhého mírně klesá," zmínil čísla Kartous.

Co se týče motivací, studenti se společenskovědními cíly kladou ze všech nejvíc důraz na kvalitu vzdělávání a jaké má zvolená fakulta akademické renomé. "Vzdělávat se, získat titul a dostat požadovanou práci, to obecně vede mezi motivacemi pro studium na vysoké škole. Zatímco zájemci o práva nejčastěji "zatrhávali" společenskou prestiž, nejméně často ji uvádějí budoucí pedagogové," ozřejmil odborník.

V republice pořád přežívá názor, že titul je zhmotnění vzdělání, ale není to správné, říká ředitel společnosti SCIO Ondřej Šteffl a vysvětluje: "Poroste počet těch, kdo titul mají, na trhu práce už to ale nebude ukazatel. Je potřeba bavit se o tom, jak kvalitní vzdělání školy mohou poskytnout."

Čísla a výsledky SCIO vyvodila z dotazníků a testů, které vyplnilo asi 50 tisíc studentů středních škol v prvním a čtvrtém ročníku v rámci projektu Vektor.

SCIO je společnost zaměřená na testování žáků základních a středních škol, e-learning a podporu studentských aktivit. Mnohé fakulty v České republice přijímají studenty na základě její Národní srovnávací zkoušky, na středních školách zjišťuje v rámci projektu Vektor, jak se změnila míra obecných studijních předpokladů v rozmezí prvního až čtvrtého ročníku.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti