Focus: Lebku svatého Lukáše přivezl do Prahy Karel IV.

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

PRAHA | V den jmenin svatého Lukáše se ve čtvrtek zrakům veřejnosti ukáže světcova lebka ve Svatovítském chrámu v Praze. Kardinál Dominik Duka se zároveň zhostí mše, kterou věnuje zdravotníkům, uvedl mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora.

Svatou mši odslouží Duka v 18 hodin v pražské katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Díkůvzdání se odehraje při příležitosti jmenin svatého Lukáše, patrona lékařů, které připadají právě na 18. října. "Mše patří nejen doktorům, ale i ošetřovatelům, zdravotním sestrám a všem, kdo pečují o nemocné," uvedl Aleš Pištora.

Slavnostní duchovní chvíle poskytne příležitost pro vystavení světcovy lebky, která je od roku 1354 součástí Svatovítského pokladu. Společnost o tisíc let starší kolegyni dělají relikvie svatého Václava a Vojtěcha. Neméně slavné je i jméno toho, kdo pro katedrálu vzácné ostatky získal. Císař Karel IV. dostal lebku darem od akvilejského patriarchy Mikuláše, když cestoval do Milána pro korunu lombardského království a zastavil se na chvíli v Padově. V italském městě zůstal zbytek Lukášova těla.

"Roku 1998 zažádal padovský arcibiskup Antonio Mattiazzo o přezkoumání autentičnosti světcových ostatků," popsal kus příběhu Aleš Pištora. Mattiazzo jmenoval komisi a zadal jí, aby porovnala pražskou lebku s padovskou relikvií. Ostatky ze Svatovítského chrámu se tak se souhlasem kardinála Miroslava Vlka vydaly na zpáteční cestu do Padovy, kde se podrobily antropologicko-lékařskému ohledání. Odborníci se shodli, že na pravost lebky poukazují nejen notářské listiny z roku 1354, ale i nápisy na temenních kostech.

Pak tým vědců vyjmul z olověné rakve s voskovými pečetěmi zbytek těla. Použili veškeré výdobytky moderní vědy, aby mohli říci, zda obě části těla patří k sobě. "Objevy podpořily sounáležitost pražské lebky a padovské kostry, stejně jako proporční možnost připojit lebku na první krční obratel," zazněl závěr Jana Matějky a Emanuela Vlčka v časopise Vesmír z roku 2000. Za výzkumem ovšem ještě nepadla definitivní tečka, protože jnejsou hotové testy DNA, které lebku a kostru definitivně spojí.

Povoláním svatého Lukáše bylo lékařství, jemuž se věnoval v polovině 1. století po Kristu v syrské Antiochii. Jinak o něm ovšem víme velice málo. Prameny uvádějí, že se okolo roku 50 přidal k apoštolovi Pavlovi, aby mu byl společníkem na misijních cestách. Jejich osudy rozdělila až Pavlova smrt roku 67 v Římě. Svatý Lukáš je autorem třetího evangelia a Skutků apoštolů v Novém zákoně. Historické listiny nasvědčují, že skonal ve věku 84 let přirozenou smrtí, tomu napovídají i dochované ostatky. Pak světcovo tělo čekala dvojice pohřbů. "Místo prvního klade tradice do Théb, což potvrzuje zpráva o přenesení těla po smrti Konstantina Velikého roku 357 do baziliky svatých Ondřeje a Lukáše v Konstantinopoli. O přesunu do Padovy se záznam nedochoval, ale údajně si to vynutila snaha ochránit ostatky před obrazoborectvím, které v Konstantinopoli vládlo v letech 741 až 770," vysvětlil mluvčí arcibiskupství.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti