Česko se ponaučilo z ničivých povodní, pracuje na lepší ochraně

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

ČESKÁ REPUBLIKA | V roce 2002 Česko zasáhla ničivá povodeň, která si vyžádala ztráty na životech i obrovské materiální škody. Deset let po katastrofě je Česko na velkou vodu připraveno lépe, na protipovodňových opatřeních se navíc dále pracuje.

Povodně způsobily v České republice za posledních 14 let škody za více než 170 miliard korun a vyžádaly si 123 lidských životů. Od katastrofálních záplav v povodí Vltavy a Labe letos uplyne 10 let, na Moravě byly před 15 lety.

"V první etapě programu Prevence před povodněmi, tedy v letech 2002 až 2007, bylo realizováno 435 akcí za zhruba čtyři miliardy korun. To znamená ochranu přes 315 tisíc obyvatel a majetku v hodnotě více než 240 miliard korun," uvedl už dříve ministr zemědělství Petr Bendl (ODS).

Na období let 2007 až 2013 zajistilo ministerstvo v programu Podpora prevence před povodněmi II zhruba 11 miliard korun. Další více než tři miliardy korun zamířily ve stejném období na obnovu, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží.

Zvyšování ochrany před povodněmi bude v Česku navíc pokračovat i po roce 2013. Cílem nového programu má být zvýšení retenční schopnosti území podél vodních toků a související změny krajiny.
Ke zmírnění povodňových škod by měly přispět prostory v poldrech, díky kterým budou moci vodohospodáři lépe regulovat povodňové průtoky, a to díky řízeným rozlivům.

Prioritou je pro ministerstvo zemědělství ochránit Povodí Bečvy, které je z hlediska povodňových rizik jedním z nejexponovanějších území v celém Česku. Ministerstvo má už k dispozici výsledky studie proveditelnosti, která doporučuje vystavět v povodí Bečvy čtrnáct protipovodňových opatření. Všechny stavby by měly jen minimálně zasáhnout do koryta řeky nebo do zástavby měst a obcí.

Před přívalem velké vody by měla být lépe chráněná také Praha. V říjnu loňského roku město vyzkoušelo stavbu protipovodňových zábran, které prokázalo, že by měla být metropole na povodně připravená.
"Protipovodňová obrana je dokonalá, nově stojící zábrany byly o 50 centimetrů vyšší než voda v roce 2002," prohlásil při zkoušce zábran pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS).

V rámci cvičení se odhalily dvě technické chyby. Jednalo se o vadný sloupek v případě zábrany ve Stromovce, objevila se také koroze materiálu. Jak ale sdělil ředitel odboru krizového řízení na magistrátu Petr Beran, o nic vážného nešlo a opravy se dají řešit.

Připravenost na povodně se nezlepšila jen z technické stránky, ale také z pohledu legislativy. V únoru letošního roku prezident podepsal zákon o krizových stavech, který dává větší pravomoci krajům.
Novela má zpřesnit úpravu některých nejasných vztahů a kompetencí na krajské a obecní úrovni a upřesnění postavení a kompetence obcí.

"Upravuje například režim nakládání s pohotovostními zásobami a působnost vydávání mimořádných opatření při řešení krizových situací nevojenského charakteru," uvedl dříve ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS).

Hejtmani nebo starostové obcí s rozšířenou působností by podle nové úpravy nemuseli v oblastech, pro které byl vyhlášený krizový stav, rozlišovat mezi stavem nebezpečí a nouzovým nebo válečným stavem a budou moci sami nařídit v každém z nich hospodářská opatření.

Mezi opatřeními v kompetencích hejtmanů a starostů je například možnost nařídit podnikatelům v jejich správním obvodu dodávky výrobků, práce a služeb, jež jsou předmětem jejich činnosti, a to v přiměřeném množství. Právnické nebo podnikající fyzické osoby budou muset na základě nařízení také u sebe skladovat materiál určený pro překonání krizového stavu nebo přemístit dopravní prostředky nebo zásoby na místo určení.

Novela také počítá s tím, že hejtmani budou moci také bez ohledu na druh krizového stavu nařídit regulaci prodávaného zboží v obchodní síti a stanovit i způsob, jak bude regulované množství zboží prodávané lidem a kdo na něj bude mít přednostní nárok. Mezi jejich pravomocemi bude rovněž změna způsobu řízení a organizace dopravy.

Vláda by také mohla nově po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu zvýšit na dobu jejich trvání daně nebo naopak osvobodit od daně z příjmu ze služebního poměru příslušníky ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo hasiče. Povinnost daně z příjmů právnických osob může díky vládě zmizet u ozbrojených sil, bezpečnostních sborů nebo havarijních služeb.

Guvernér ČNB získá novelou možnost navrhnout v krizových stavech omezení nebo zákaz nakládání s peněžními prostředky na účtech u poskytovatelů finančních služeb. Dosud měl stejnou pravomoc jen pro banky.