Focus: Česko si připomíná příchod Cyrila a Metoděje na Moravu před 1149 lety

Zajímavosti

zdroj: archiv Metropolu

ČESKÁ REPUBLIKA | ČR si ve čtvrtek připomíná významnou událost pro české církevní dějiny. Pátého července roku 863 doputovala na území tehdejší Velké Moravy misijní výprava slovanských věrozvěstů Konstantina a Metoděje, kteří s sebou přinesli křesťanství.

Bratři Konstantin (později Cyril) a Metoděj nebyli první, kdo na území Velké Moravy šířili křesťanskou víru, v zemi již mnoho stovek let působili východofranští kněží z Bavorska. Jejich bohoslužby ovšem byly latinské, a tedy pro většinu obyvatelstva ne příliš přístupné. Konstantin s Metodějem zavedli bohoslužby ve slovanském jazyce.

Za jeho základ vzali nářečí, jímž tehdy mluvili lidé v okolí Soluně, odkud oba pocházeli, a tento jazyk se jen málo lišil od řeči obyvatel Velkomoravské říše. Konstantin pro něj také z řecké minuskule (tedy malých písmen) a některých orientálních znaků vytvořil samostatnou abecedu. Ta se nazývala hlaholice.

Konstantin a Metoděj přišli do země na pozvání tehdejšího velkomoravského knížete Rastislava (v některých pramenech Rostislav). Ten si misii vyžádal na byzantském císaři Michalu III. Rastislav tímto krokem chtěl navázat kulturní kontakt s Byzantskou říší, aby se ubránil politickému tlaku sousední Východofranské říše.

Oba bratři se na velkomoravském území věnovali překladům bible a dalších církevních textů. Napsali ale také například právní příručku pro laiky s názvem Zákon sudnyj ljudem, který vysvětloval zejména úpravu rodinných vztahů.

Metoděj pracoval také na ustanovení moravského (arci)biskupství a církevním osamostatnění na východofranské říši. Misie se na Velké Moravě zdařila, Konstantin a Metoděj si vychovali žáky, kteří položili základy staroslověnskému písemnictví. Metoději se později podařilo v Římě před papežem misii obhájit a očistit ji z nařčení východofranských biskupů.

V červnu roku 880 papež Jan VIII. vydal bulu Industriae tuae, která zaručovala duchovní nezávislost Velké Moravy s vlastní arcidiecézí v čele s arcibiskupem Metodějem. Staroslověnština byla uznána jako čtvrtý liturgický jazyk společně s latinou, řečtinou a hebrejštinou.

Již o pět let později ale Metoděj umírá a nový vládce Velké Moravy, kníže Svatopluk, byl východofranskými biskupy přesvědčen, aby žáky bratrů Konstantina a Metoděje ze země vyhnal a začal podporovat latinskou liturgii namísto staroslověnské.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti