Poklonit se obětem masakru v Lidicích přijeli politici i zahraniční velvyslanci

Zajímavosti

PRAHA | Pietního aktu k 70. výročí zničení středočeské vesnice Lidice se v neděli zúčastnila většina ústavních činitelů. Společnou modlitbu za 340 lidických občanů, kteří se stali oběťmi nacistického vraždění, vedl pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.

Do Lidic přijel i premiér Petr Nečas (ODS), který stejně jako ostatní položil k pomníku obětem věnec. V projevu řekl, že události v Lidicích světu otevřeli oči nad německým zvěrstvem dávno předtím, než objevil pravdu o hrůzách koncentračních táborů. "Pod dojmem lidické tragédie uznaly vlády Anglie a Francie Mnichovskou dohodu za neplatnou," dodal Nečas.

Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poděkovala německému prezidentovi Joachimu Gauckovi za dopis, ve kterém se za lidické události omluvil. "Je to podání ruky. Vzkaz, který je v dnešním znejistělém světě velmi potřebný," uvedla Němcová. Připomněla také selhání intelektuálních elit předválečného Německa, které se k nacistům většinově přidali a usnadnili argumentaci nacistů k vyvražďování jiných ras a národů.

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) přečetla projev předsedy horní komory parlamentu Milana Štěcha (ČSSD). "Vyvraždění Lidic způsobilo obrovskou vlnu solidarity po celém světě. Řada měst se na jejich počest přejmenovala, aby se nacistům nepovedlo to, co chtěli, tedy vymazat jméno Lidic ze světa," řekla.

Následně přednesl krátkou modlitbu pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Ten také připomněl roli lidického faráře Josefa Štemberka, který lidické muže připravoval na smrt. Ten podle některých zdrojů dostal v Lidicích nabídku milosti, kterou odmítl s tím, že chce sdílet osud ostatních.

Následující řečník předseda ústředního výboru Českého svazu bojovníků za svobodu dokonce kardinála Duku vyzval k tomu, aby zahájil kroky k farářově blahořečení.

Prezident Václav Klaus se piety nezúčastnil, jelikož ve stejném čase jako jeden z hlavních řečníků přednášel v Kalifornii na konferenci Světovláda vs. Národní suverenita: Zažívá Západ další velkou ideologickou válku? Akci pořádá organizace American Freedom Alliance. Prezident se podle slov svého mluvčího Radima Ochvata letos zúčastní akce v Ležákách a také se zúčastní pietního aktu u Národního památníku hrdinů heydrichiády.

Poklonit se památce obětí nacistického teroru a věnec přijeli i mnozí velvyslanci působící v Praze, společně s nimi se v sychravém počasí pietního aktu zúčastnily další stovky lidí včetně přeživších žen a dětí z Lidic i Ležáků.

K lidickým událostem se vyjádřil i prezident Spolkové republiky Německo Joachim Gauck. Jeho dopis předal německý velvyslanec v Česku Detlef Lingemann v pátek českému prezidentovi Václavu Klausovi. Gauck v něm uvedl, že za Lidice cítí stud a německé řádění označil za teroristický čin.

"Myšlenka na opovrženíhodné teroristické činy z Lidic a Ležáků mne naplňuje hlubokým zármutkem a studem. Německo je si vědomo své historické odpovědnosti. Proto musí být nejvyšším přikázáním veškerého politického jednání zabránit opakování války a teroru," napsal Gauck. Je si vědom toho, že hrůzy druhé světové války, které vyšly z Německa, zanechaly hluboké rány. "Chtěl bych ujistit Vás i český národ, že bolest nad oběťmi sdílíme a že soucítíme s přeživšími, z nichž někteří ještě jsou mezi námi," uvedl německý prezident.

Lidice jsou jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Navečer dne 9. června 1942 byly Lidice obklíčené jednotkami SS a německé policie a nikdo nesměl obec opustit. Starosta musel vydat veškeré obecní cennosti a obyvatelé začali být po půlnoci vyváděni ze svých domovů.

Ráno 10. června se na místo osobně dostavil K. H. Frank, aby dohlížel na likvidaci obce. Ženy s dětmi byly nejprve nahnány do místní školy a za úsvitu autobusy převezeny do tělocvičny kladenského gymnázia. Lidičtí muži byli posléze po skupinách vyváděni a stříleni. Celkem jich bylo povražděno 173. Nejstaršímu bylo 84, nejmladšímu 14 let. Všechny domy včetně školy, kostela a fary byly polity benzínem a podpáleny.

Německé řádění se ale nakonec nevyhnulo ani lidickým ženám a dětem. Většina jich později zemřela v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Tématické zařazení:

» Zajímavosti