Focus: Jak NATO vybombardovalo Kaddáfího - Zajímavosti - REGIONÁLNÍ NOVINY

Zajímavosti

Focus: Jak NATO vybombardovalo Kaddáfího

TRIPOLIS | Bojové angažmá spojenců v Libyi končí. Režim Muammara Kaddáfího padl, poslední ohniska odporu byla rozprášena a despotický vůdce je mrtev. NATO proto rozhodlo, že v pondělí posledního října odvolá operaci Unified Protector. Ve stejný den formálně skončí bezletová zóna nad Lybií a zbrojní embargo vůči této zemi.

 

Libyjští revolucionáři žádali NATO, aby nad jejich zemí alianční stíhačky zůstaly. Teď ale mohou čelit jen revoltě kmenů blízkých Kaddáfímu a s těmi by si měli poradit i bez pomoci ze vzduchu.

Na Kaddáfího jim síly nestačily. Je jasné, že bez jejich bojového odhodlání v terénu by režim nepadl. Avšak bez vzdušné podpory NATO by je Kaddáfího žoldáci převálcovali. Vůdci povstalců to ani nepopírají.

Zejména britské, francouzské a americké stíhačky během sedmi měsíců odstartovaly k 26 000 letů, z toho bylo 10 000 bojových. To muselo Kaddáfího režimem otřást. Tím spíš, že namísto ochrany civilistů, ke které NATO dostalo od Rady bezpečnosti pověření, se aliance soustředila na vybombardování Kaddáfího lidí.

Útoky revolucionářů, zejména jejich ofenziva v Tripolisu, kterou ukázaly záběry televizních kamer, to nebyly vojenské operace, které by samy o sobě mohly proti organizovanému protivníkovi obstát. Připomínaly chaotický útok smečky zdivočelých paviánů.

Jenže Kaddáfí & spol. už stáli na hliněných nohou. Byli zdecimováni sankcemi a pěti měsíci náletů. Střely ze stíhaček i z lodí a ponorek vydláždily rebelům cestu do metropole a potom do Kaddáfího rodiště Syrty.

"Základem alianční strategie bylo ze vzduchu změnit poměry na bojišti," napsal David Owen, vojenský analytik deníku Daily Telegraph. "To se také podařilo."

Západní spojenci sdružení pod růžicí kompasu přebrali velení libyjské operace 12 let poté, co vstoupili do prvního válečného tažení na Balkáně a bombardovali jugoslávský režim prezidenta Slobodana Miloševiče.

Stejně jako v Libyi i tenkrát to byla vzdušná válka, vedená na bezpečnou vzdálenost z pohodlí kokpitů stíhaček a bombardérů.

NATO v kampani proti Kaddáfímu neztratilo jediného vojáka. Byla to válka téměř bez rizika.

Spojenci mohou být roztrpčení jen z toho, že v ní spotřebovali nečekaně mnoho munice a utratili více peněz, než očekávali. Boje se protáhly, povstalci dlouho nedokázali vzdušné podpory využít.

Francouzský ministr zahraničí Alain Juppé v březnu prorokoval: "Vzdušné útoky na Libyi budou trvat nejvýše několik týdnů, ne však měsíce."

Opak byl pravdou.

NATO nemá důvod k oslavám i proto, že libyjská anabáze ukázala, jak je rozděleno. Jedni útočili na Kaddáfího vojska, druzí jen hlídali bezletovou zónu nebo zbrojní embargo a třetí to pouze pozorovali.

Aliance válčila na půl plynu. Libyjský vůdce vrazil klín mezi spojence, kteří mají ve své zakládací listině vepsáno mušketýrské heslo "jeden za všechny, všichni za jednoho".

Spojenci byli jednotní pouze v případě cíle - odstranit Kaddáfího. Ne však ve způsobu, jak ho dosáhnout.

Francie, která 19. března svrhla na Libyi první bombu, požadovala, aby členové NATO vrhli do útoků více bitevníků a další výzbroje pro bombardování Kaddáfího jednotek. Jen zlomek z aliančních států byl však ochoten vyslat své stíhačky či vrtulníky nad Libyi.

Celkem z alianční osmadvacítky bombardovaly cíle v Libyi stíhačky sedmi zemí.

Francouzům sekundovali zejména Britové. Američané hráli hlavní roli v úvodních dnech útoků, kdy ochromili protivzdušnou obranu nepřítele. Pak se soustředili vesměs jen na technickou podporu spojenců.

Česká vláda už před začátkem útoků oznámila, že gripeny, které má v pronájmu česká armáda, se vzdušných úderů nezúčastní. Diplomacie to zdůvodnila tím, že oblast Středomoří nepatří k prioritám české zahraniční politiky. Ministerstvo obrany zase vzkázalo, že letouny nemají potřebné datové systémy a pilotům chybí školení, jak doplňovat palivo za letu. Především však - česká armáda má těchto stíhaček málo, pouze 14.

To je přehled, jak se státy NATO podílely na operacích proti Kaddáfího režimu.

STÁTY NATO, KTERÉ BOMBARDOVALY:
Belgie, Británie, Dánsko, Francie, Kanada, Norsko, Spojené státy

... KTERÉ DOHLÍŽELY NA BEZLETOVOU ZÓNU:
Itálie, Nizozemsko, Španělsko

... JEJICHŽ LODĚ HLÍDALY ZBROJNÍ EMBARGO:
Albánie, Bulharsko, Rumunsko, Řecko, Turecko

... A STÁTY, KTERÉ SE NA TO JEN DÍVALY:
Česko, Chorvatsko, Estonsko, Island, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs