EU si má kvůli migraci ujasnit svou roli ve světě, říká odborník

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Brusel | Evropská unie si musí ujasnit, zda je odhodlaná stát se klíčovým hráčem mezinárodní politiky, který je ochoten a schopen zasahovat v krizích a konfliktech tak, aby uklidnil situaci ve svém okolí. Jiným...

způsobem totiž - alespoň podle Yvese Pascoaua, odborníka na otázky migrace bruselského Střediska evropské politiky (EPC) - nebude dlouhodobě možné vyřešit problém moderního "stěhování národů", kdy se statisíce až miliony lidí snaží z politicky nestabilních či rovnou válkou ničených oblastí dostat do bezpečného evropského přístavu.
    "V okolí Evropy roste nestabilita. Takže pokud skutečně chceme řešit kořeny masivního pohybu lidí, pokud chceme, aby sem neprchali ve snaze zachránit si život, měla by EU dělat kroky k tomu, aby se stala klíčovým mezinárodním hráčem," poznamenal Pascoau.
    Hlavy států a vlád unijní osmadvacítky se ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu Evropské unie svolaném narychlo poté, co ve Středozemním moři našly o víkendu smrt stovky lidí snažících se přeplout do Evropy.
    O schůzku požádala Itálie. Právě ona - ale také Malta, Kypr, Španělsko nebo Řecko - nejsilněji cítí potřebu vyrovnat se s rostoucím počtem lodních katastrof i narůstajícím množstvím lidí, kteří nakonec moře překonají. Jih EU proto volá po silnější unijní solidaritě.
    Podle několik dní starého vyjádření Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) OSN připlulo letos do jižní Evropy už více než 35.000 migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1500 lidí. Za celý loňský rok uvádí úřad počet 219.000 těch, kdo moře přepluli, ale i 3500 obětí. Evropská agentura Frontex přitom uvádí, že v příštích měsících by se moře mohl pokusit překonat více než milion osob.
    O potřebě spojit zdroje jak při okamžité nutnosti zachránit lidské životy, tak nad dlouhodobějším řešením dnes hovořil také předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jeho komisař pro migraci a vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos už v pondělí předložil ministrům vnitra a zahraničí EU plán, jak krizi čelit krátkodobě i z delšího časového hlediska.
    Jeho deset bodů, o nichž od té doby jednají diplomaté, by se mělo stát základem pro závěry čtvrtečního summitu. "Takhle to dál nejde. Nelze přijmout, že při pokusu dostat se do Evropy umírají stovky lidí," burcoval při svolávání schůzky předseda jednání členských zemí, někdejší polský premiér Donald Tusk.
    Zdůraznil ale také, že nečeká žádná rychlá řešení kořenů migračního problému. "Protože žádná nejsou. Kdyby existovala, dávno bychom jich využili," poznamenal.
    Podle Elisabeth Collettové, ředitelky evropské pobočky amerického Institutu migrační politiky (MPI), je hlavní otázkou, na které z deseti Avramopulosových bodů dá summit hlavní důraz. "Některé země předpokládají, že klíčovou prioritou je boj s pašeráky lidí, jiní zdůrazňují potřebu masivních vyhledávacích a záchranných operací a způsobu, jak zlepšit vyřizování žádostí o azyl těch lidí, kteří břehů Itálie či Řecka nakonec dosáhnou," podotkla.
    Pascoau z EPC dnes nechtěl příliš odhadovat, co vrcholná schůzka přinese. "Obávám se, že neuvidíme žádné zásadní změny stávající politiky či současných opatření," řekl ČTK. Nejpravděpodobnějším výstupem tak podle něj bude snaha dělat už existující kroky "více a lépe".
    Jako příklad podle něj slouží návrh zdvojnásobit prostředky nynější evropské námořní operace Triton. Ze stávajících tří milionů eur (asi 80 milionů Kč) měsíčně by tak bylo milionů šest (160 milionů Kč). "Ale to je pořád méně, než mělo Mare Nostrum," připomněl Pascoau italskou námořní operaci, která byla loni v říjnu ukončena a která s devíti miliony eur (přes 240 milionů Kč) měsíčně výrazně zatěžovala rozpočet italského námořnictva.
    Pascoau by přesto uvítal jasnou celounijní snahu o skutečně rozsáhlou vyhledávací a záchrannou operaci. Podle něj totiž není nijak prokázaná obava, že by podobný krok ze strany EU pouze nalákal další lidi k pokusu Středozemní moře překonat.
    Jižním zemím unie by podle něj také pomohla skutečná dohoda nad způsobem, jak uprchlíky rozmísťovat v evropských zemích. Záměr pilotního programu týkajícího se dobrovolného přesunu 5000 osob je podle něj v půlmiliardové EU jen kapkou v moři. Kvóty však některé země osmadvacítky zásadně odmítají, včetně České republiky.
    Problematické prý také mohou být snahy vyhledávat a ničit pašerácké lodě. V krátkodobém horizontu to totiž především zvedne ceny, které pašeráci za přepravu žádají.
    Užší spolupráce se zeměmi regionu, například při uzavírání pašeráckých tras mířících k moři, zase naráží na problém, který je patrný třeba v Libyi, kde EU nemá pořádně s kým jednat. "Zjistíme cestu migrantů a zastavíme je na nějaké hranici daleko od Středozemního moře. Ok. Ale co dál, co pak?"
    Pokud bude chtít unie zabránit, aby se lidé na moře vydávali, má podle Pascoaua smysl uvažovat o tom, jak jim umožnit, aby mohli o azyl požádat mimo evropské území. Následným problémem pak ale podle něj je, v kterých zemích by bylo možné, třeba za pomoci UNHCR a při respektování lidských práv dotyčných, věc řešit.