Češky unesené v Pákistánu jsou volné, přes Turecko dorazily domů

Aktuality

zdroj: aa.com.tr

Praha | Češky Hana Humpálová a Antonie Chrástecká unesené v roce 2013 v Pákistánu jsou na svobodě. Informovala o tom dnes turecká média. Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že ženy se dnes ráno vrátily do...

Česka a nyní už jsou u svých rodin. Turecká zpravodajská agentura Anadolu uvedla, že ženy, jejichž propuštění zprostředkovala turecká humanitární organizace IHH, v pátek překročily turecké hranice. Češky prý unesla ozbrojená skupina napojená na teroristickou síť Al-Káida.
    Turecká média zveřejnila fotografie propuštěných českých studentek, z nichž je zřejmé, že obě ženy jsou v pořádku. Vypadají unaveně a pohuble, ale stojí na nohou a nezdá se, že by byly zraněné.
    "Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem tady. Dokonce i teď se bojím, že je to jen sen," citovala agentura Anadolu Chrásteckou. "V době našeho dvouletého zajetí jsme nevěděly, kdo nás zajal. Nejenže nám neřekli, kdo jsou, ale nevíme ani, proč nás dva roky zadržovali," popsala věznění Humpálová.
    Agentura Anadolu napsala, že Češky unesla ozbrojená skupina napojená na teroristickou síť Al-Káida. Şahin ČTK řekl, že o tom nemá dost informací. Podle něj šlo o "ozbrojenou ilegální skupinu, ale není tak jasné, že byli napojeni na nějakou jinou dobře známou organizaci".
    Pákistánský novinář Vahíd Chalfe z pákistánského deníku Dawn koncem února ČTK řekl, že za únosem mohla stát Al-Káida. Usuzoval tak na základě jednoho ze zveřejněných videí, v němž se Češky přimlouvaly za propuštění pákistánské lékařky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA.
    Vyjednávání o propuštění s únosci dva měsíce intenzivně vedla organizace IHH. Podle Şahina, který se v jednáních angažoval, organizaci kontaktovaly přímo matky unesených žen před dvěma měsíci poté, co prý vyčerpaly všechny ostatní možnosti. "Využili jsme všechny prostředky, které jsme měli k dispozici, abychom je dostali zpět. Dnes (v pátek, pozn. ČTK) jsme je bezpečně předali jejich rodinám," uvedl Şahin.
    Şahin ČTK řekl, že nemůže poskytovat informace o vyjednávání, protože organizace usiluje o propuštění stovek dalších lidí v konfliktních oblastech a sdělování takových informací by negativně ovlivnilo ostatní případy.
    Podle týdeníku Respekt únosci za propuštění žen požadovali nejprve 20 milionů dolarů, pak částku snižovali. O uvolnění peněz na výkupné údajně jednal Sobotkův kabinet. Zdroj z diplomatických kruhů prohlásil, že se mluvilo zhruba o částce dvou milionů dolarů (asi 51 milionů Kč), napsal Respekt na webu. Podle ministra vnitra Milana Chovance ale platí, že český stát s teroristy nevyjednává, ani neplatí výkupné.
    Şahin rovněž nemá informace o místech pobytu Češek po jejich únosu v Pákistánu poblíž hranic s Íránem a Afghánistánem. "Nevíme, zda poté byly v Pákistánu nebo v Afghánistánu nebo v obou zemích," řekl Şahin ČTK. "My jsme nejednali přímo s únosci, ale s jejich zástupci. Ani s dívkami jsme se nesetkali dříve, než byly propuštěny," vysvětlil Şahin.
    Deník Millyet napsal, že zástupci IHH dokázali kontaktovat ozbrojenou skupinu, která dívky držela. Ve vyjednávání hrál prý velkou roli i zdravotní stav žen, který vyžadoval nasazení léků. Nakonec se obě podařilo dostat do východoturecké provincie Van, odkud podle deníku Hürriyet odletěly zvláštním letadlem do České republiky.
    Obě dívky studovaly před únosem na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Antonie Chrástecká, narozená v říjnu 1988, pochází z Kladenska a získala dva bakalářské tituly za práce věnované terapii závislých osob a coming-outu u dětí. Podle webu věnovaného oběma dívkám Chrástecká pracovala mimo jiné na Lince bezpečí, která se zaměřuje na pomoc ohroženým dětem, nebo v Dobrovolnickém centru Kladno.
    Hana Humpálová, narozená v listopadu 1988, se ve své bakalářské práci věnovala sociálním dovednostem odsouzených mužů, chtěla se stát vězeňskou psycholožkou. Při studiu pracovala dívka původem z Písku v zařízeních zaměřených na pomoc lidem s různými hendikepy - v Café Na půl cesty či kavárně Vesmírna, kde pomáhala lidem s mentálním postižením.
    Dvě Češky byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán v březnu 2013. Přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky. Cílem jejich cesty byla Indie. Z místa únosu je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Na internetu se později objevily dva videozáznamy s unesenými: první v červnu 2013 a druhý o čtyři měsíce později. Jiné zprávy úřady o dívkách neměly.

Propuštěné Češky se těší na nový život

Češky Hana Humpálová a Antonie Chrástecká unesené v roce 2013 v Pákistánu v rozhovoru s tureckou agenturou Anadolu po svém propuštění potvrdily, že dodnes neví, jaká skupina stojí za jejich únosem a únosci se jim prý nikdy nepředstavili. Nejhorší prý byl začátek zajetí, kdy si musely zvyknout na náhlou změnu a svých únosců se bály. Nyní se prý těší na nový život a radují se i z obyčejných věcí, jako jsou slunce a úsměvy lidí.
    Anadolu uvedla, že ženy, jejichž propuštění zprostředkovala turecká humanitární organizace IHH, v pátek překročily turecké hranice. Premiér Bohuslav Sobotka dnes potvrdil, že ženy se dnes ráno vrátily do Česka a nyní už jsou u svých rodin. Podle informací některých médií jsou nyní v nemocnici.
    Humpálová v rozhovoru nejdřív vylíčila samotný únos, který se odehrál na cestě z Taftanu, města na hranici Íránu a Pákistánu. "Byly jsme v autobuse. Nějaká skupina mužů autobus zastavila a nařídila nám, abychom šly s nimi, daly jsme jim pasy a všechny naše věci," říká žena v agenturním videu.
    "Vlastně o nich nic nevíme. Doteď se nám nepředstavili. Nevíme jméno té skupiny, nevíme ani nic o nich, nic nám nevysvětlili," dodala Humpálová. Nejhorší podle ní byl pro obě právě začátek zajetí, "protože to byla velká změna a my jsme se jich opravdu bály". Žena tvrdí, že poprvé viděla zbraň a "lidi, kteří vypadali, že umí zbraně používat".
    Po propuštění se obě ženy především těšily na setkání se svými rodinami, o kterých dosud nic nevěděly. "Chci je vidět zdravé a usměvavé, i když budou možná brečet," řekla Humpálová.
    Chrástecká připustila, že je nervózní a unavená, ale velmi šťastná. "Jsem tak šťastná, protože jsem na to čekala dva roky. Dva roky. V jednom pokoji jsem čekala na setkání se svou rodinou," řekla Chrástecká. "Nemůžu tomu uvěřit. Nechci jít spát, protože se trochu bojím, že se probudím a zjistím, že naše svoboda byl jen sen," prohlásila.
    Humpálová měla po propuštění pocit, jako by viděla nový svět a nový život. "A doufáte, že můžete začít žít jiný život. Když jsem například poprvé viděla slunce nebo když jsem viděla, jak se na mě někdo usmívá, byla to tak jednoduchá věc, kterou tam ale normálně neuvidíte. Cítím se velmi netrpělivá," líčila Humpálová.
    Češky byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán v březnu 2013. Přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky. Cílem jejich cesty byla Indie.

Případy Čechů unesených v zahraničí

Výběr případů únosů českých občanů v zahraničí v posledních dvaceti letech:
    17. prosince 1996 - Český chargé d'affaires v Peru Lubomír Hladík byl mezi více než 600 lidmi zajatými na večírku v rezidenci japonské ambasády v Limě. Ozbrojenci z Revolučního hnutí Túpaka Amarua (MRTA), kteří požadovali propuštění vězněných členů hnutí, rukojmí postupně propouštěli, včetně Hladíka. Peruánské bezpečnostní síly osvobodily 72 zbylých rukojmí 22. dubna 1997.
    19. února 1998 - Podplukovníka Jaroslava Kulíška s dalšími třemi pracovníky pozorovatelské mise OSN v Gruzii (UNOMIG) unesli ozbrojení útočníci v západogruzínské vesnici Džichaškari. Zatímco dva Uruguayce a Švéda odpůrci prezidenta Eduarda Ševardnadzeho propustili, Kulíškovi se 25. února podařilo utéci.
    29. září 1999 - Dva pracovníky nadace Člověk v tísni Milana Machalíčka a Michala Plavce zadržoval dav ze srbské enklávy Štrpce v jihosrbské provincii Kosovo. Vojákům sil KFOR se podařilo humanitární pracovníky po několika hodinách vysvobodit.
    13. října 1999 - Na východě gruzínské Abcházie, v Kodorském údolí, byla unesena skupina šesti pozorovatelů OSN (UNOMIG), pocházejících z ČR, Švédska, Švýcarska, Řecka, Německa a Uruguaye. Únosci požadovali výkupné 250.000 dolarů. Den nato únosci propustili čtyři rukojmí, včetně českého pozorovatele, zbytek propustili další den.
    11. dubna 2004 - V Iráku byli cestou do jordánského Ammánu uneseni tři čeští novináři - Michal Kubal a Petr Klíma z České televize a Vít Pohanka z Českého rozhlasu. Po pěti dnech byli po vyjednávání s únosci propuštěni.
    7. prosince 2005 - Na Haiti byl unesen český misionář Roman Musil. Na ostrově působil několik let. S únosci, kteří údajně požadovali výkupné 50.000 dolarů, vyjednávali představitelé katolické církve. Musil byl propuštěn 10. prosince 2005, ČR údajně nic neplatila.
    11. března 2010 - Byly propuštěny dvě unesené humanitární pracovnice na Haiti. Česká pracovnice organizace Lékaři bez hranic (MSF) a její belgická kolegyně strávily téměř týden v zajetí neznámých únosců. Ženy, které v zemi pomáhaly po ničivém zemětřesení, přepadli únosci na předměstí Port-au-Prince.
    18. ledna 2011 - Jemenská policie zmařila pokus o únos čtyř českých turistů. Zasáhla proti třem únoscům střelbou ve chvíli, kdy se pokusili své oběti odvézt autem do hor.
    22. března 2012 - Česká průvodkyně strávila v noci na 22. března na egyptském Sinajském poloostrově dvě hodiny v zajetí beduínů. Skupina maskovaných mužů ji unesla, když přepadla autobus s českými turisty, které žena doprovázela. Podle českého ministerstva zahraničí ženu osvobodily egyptské bezpečnostní síly ve spolupráci s místními beduínskými kmeny z jihu Sinaje.
    13. března 2013 - Dvě Češky (Antonie Chrástecká a Hana Humpálová) byly uneseny neznámými ozbrojenci v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán, kam přijely z Íránu jako turistky a chtěly pokračovat do Indie. K jejich propuštění po dvou letech přispěla turecká nevládní organizace IHH; do ČR se vrátily dnes.
    6. března 2015 - Po útoku islámských radikálů na ropné pole Ghaní v Libyi bylo uneseno devět osob pracujících pro rakouskou firmu VAOS - Rakušan, čtyři Filipínci, dva Bangladéšané, Ghaňan a jeden český občan. Dva Bangladéšané se ze zajetí dostali 24. března. Osud ostatních, včetně Čecha, je stále nejasný.