Některé úspěšné děti tvrdí, že matematiku nebo čtení nemají rády

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Česká republika | Obliba čtení a matematiky se u českých žáků čtvrtých tříd pohybuje kolem evropského průměru. Ukazuje se však, že tyto předměty někdy nemají rády ani děti, které jsou v nich úspěšné. Vyplývá...

to z podrobné analýzy mezinárodních průzkumů které zveřejnila Česká školní inspekce. Její pracovníci se zaměřili na další aspekty těchto průzkumů ve spolupráci s Ústavem výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
    Výzkumy ukazují, že postoj žáka k předmětu souvisí s jeho školními výsledky. Jde však o oboustranný vliv, poznamenali autoři analýzy. "Jednak to, zda žákovi jde čtení, ovlivňuje, zda čte rád, ale stejně tak i obráceně, čím více a rád žák čte, tím je ke čtení motivovanější a čtení mu také jde lépe," uvedli jako příklad.
    Devatenáct procent žáků se vyjádřilo, že nemá rádo matematiku. V případě čtení to bylo o dva procentní body méně. Na druhou stranu se však k jednoznačné oblibě matematiky přihlásilo 43 procent dětí, zatímco u čtení to bylo jen 30 procent. Zatímco v rámci jednotlivých zemí je možné pozorovat přímou úměru mezi oblíbeností předmětu a výsledky v testech, při porovnávání různých zemí tento vztah neplatí. V Korejské republice a Japonsku, které dopadly v matematice nejlépe, jako velmi oblíbený tento předmět označilo jen kolem čtvrtiny zúčastněných.
    Pět procent žáků nemá rádo ani čtení, ani matematiku. V 68 procentech jsou to chlapci. Zajímavé je, že přibližně třetina těchto žáků má z matematiky nebo češtiny jedničku. Přestože v průměru bylo bodové skóre horší než u dětí s lepším postojem, vyskytovaly se v této skupině také děti s nejlepšími výsledky v rámci republiky.
    U oblíbenosti jednotlivých předmětů je možné pozorovat genderové rozdíly. Mezi dětmi s oblíbeným čtením mají téměř dvoutřetinovou většinu dívky, u matematiky je poměr žáků prakticky vyrovnaný, chlapci mají jen nepatrnou převahu.
    Když se analytici zaměřili na faktory, které s lepším vztahem žáků k těmto předmětům souvisejí, zjistili, že obliba je v obou případech větší tam, kde učitel pravidelně zadává domácí úkoly. V matematice je přitom tento vztah výrazně silnější než v případě čtení. Společný byl také vliv rodinného zázemí žáků, naopak délka praxe učitele hrála roli jen u čtení, nikoliv u matematiky.
    Inspekce se zaměřila také na sebepojetí žáků, tedy to, jak vnímá své vlastní schopnosti a školní úspěšnost. Tento faktor totiž ovlivňuje jeho reálné výkony. Vzhledem k tomu, že děti si sebepojetí vytvářejí na základě srovnání se spolužáky a zpětné vazby od učitelů, může být pro některé z nich rizikový přechod do výběrové třídy nebo školy.
    Například po nástupu na víceleté gymnázium, kde se scházejí především premianti z různých škol, některé děti padají do průměru až podprůměru. "Přestože jeho objektivní školní výsledky mohou patřit k nejlepším v zemi či městě, žák se srovnává s lepšími žáky v dané škole/třídě a tím se z dříve velké ryby v malém rybníku (premianta v běžné základní škole) může stát malá ryba ve velkém rybníku (průměrný či podprůměrný žák v prestižním víceletém gymnáziu)," uvedli analytici.
    Horší sebepojetí podle nich ovlivňuje i školní výsledky těchto dětí, takže v konečném důsledku mohou získat nižší vědomosti a dovednosti, než kdyby zůstali v původní třídě na běžné základní škole.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti