Včelaři bojují s parazitem i s následky chladného jara

Královéhradecký

8. července 2025, 05.53 | Česká republika– Ačkoliv jsou včelstva po zimě v dobré kondici a mají dostatek zásob pro vlastní potřebu, v úlech tiká časovaná bomba v podobě parazita kleštíka včelího. Jeho populace v létě nebezpečně sílí a bez včasného zásahu může na podzim způsobit fatální škody, které se mohou promítnout i do ceny medu. Na skryté riziko upozorňuje Josef Kölbl z rodinného Včelařství Domovina, které sází v boji s kleštíkem na moderní metody.

Problém s úhyny včelstev potvrzují i celostátní data. Podle pravidelného monitoringu projektu COLOSS, který vedou vědci z Univerzity Palackého v Olomouci, jsou zimní ztráty včelstev v Česku dlouhodobě jako na houpačce. Zatímco v zimě 2021/2022 uhynulo jen 8,4 % včelstev, o rok později to bylo již vysokých 16,5 %. Poslední bilance ze zimy 2024/2025 je pak alarmující – úhyny dosáhly rekordních 26 %, což je nejhorší výsledek za posledních 12 let. Právě nezvládnutá letní léčba varroázy je přitom uváděna jako jedna z hlavních příčin.

Hlavním viníkem úhynů je drobný roztoč Varroa destructor, česky kleštík včelí. Ten funguje podobně jako klíště – saje včelám jejich „krev“, hemolymfu, a přitom je infikuje nebezpečnými viry, které celé včelstvo fatálně oslabí.Po letním slunovratu obvykle začíná včelí královna klást méně vajíček a populace včelstva se pomalu zmenšuje a připravuje se na zimu. Problémem je, pokud se teplé léto protáhne do teplého podzimu. V takovém případě včely dlouho plodují a populace kleštíka exponenciálně roste. „Po napadení kleštíkem je včelstvo oslabeno natolik, že nemusí přežít zimu. Proto je potřeba včelstvo pravidelně monitorovat a při výskytu kleštíka včas zahájit jeho léčbu,“ varuje Josef Kölbl. Samotný monitoring kleštíka přitom není složitý. Nejčastěji se na dno úlu vkládá speciální podložka, na kterou přirozeně padají roztoči, a podle jejich počtu za daný čas včelař odhadne sílu napadení. Druhou, ještě přesnější metodou, je kontrola přímo na včelím plodu, kde se parazit rozmnožuje. Pokud včelař zjistí vysoké napadení, musí zasáhnout.

Právě podcenění letní péče a monitoringu je podle Kölbla hlavní příčinou masivních podzimních a zimních úhynů, které trápí včelaře v celé Evropě. Běžně se v boji s kleštíkem používají organické kyseliny, jako je kyselina mravenčí nebo šťavelová. Důležité je dodržovat doporučené postupy a dávkování, aby nedošlo k poškození včelstev. Další možností jsou takzvané zootechnické metody, například letní odebrání veškerého včelího plodu z úlu. To je sice účinné, protože se s plodem odstraní i většina roztočů, ale zároveň jde o velmi náročný a pro včelstvo nešetrný zásah. Bojovat s kleštíkem lze ale i jinak, šetrně a bez chemie. „Zdravá a silná včelstva jsou naprostý základ, proto u nás v Domovině aplikujeme metodu šetrnou ke včelám i přírodě. Už pátým rokem využíváme termosolární úly, které dokáží parazita likvidovat pouze pomocí tepla, zcela bez chemie,“ vysvětluje Kölbl a dodává: „Naší prací není jen stáčet med. Jsme i zdraví našich včel.”

Nejen úhyny včelstev ohrožují letošní produkci medu. „Velmi studené a deštivé jaro nepřálo velkým snůškám nektaru. Včely si sice pro sebe nashromáždily dostatek zásob, ale pro nás včelaře toho na stáčení zbylo znatelně méně. Bylo vidět, jak v chladných týdnech med z úlů mizí, jak ho včelstva sama spotřebovávala pro přežití,“ vysvětluje včelař. Slabší jarní snůška a pokračující úhyny včelstev logicky vytváří tlak na cenu medu na trhu. Někteří včelaři tak budou nuceni zdražovat. V závislosti na regionu a druhu medu by se toto navýšení mohlo pohybovat v rozmezí 10 až 20 %. „Jsme si vědomi situace, ale naším primárním cílem je nabízet poctivý český med za férovou cenu. Proto jsme se rozhodli, že med pro naše zákazníky zatím zdražovat nebudeme,“ uzavírá Josef Kölbl.

Zdroj: Tereza Sedlářová

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Zdraví » Jídlo a pití

» Zvířata

» Kraje » Praha

» Kraje » Liberecký

» Kraje » Středočeský

» Kraje » Ústecký

» Kraje » Karlovarský

» Kraje » Plzeňský