Absurdita roku 2024

Plzeňský

Absurdita roku 2024

19. května 2024, 07.46 | Česká republika - Veřejnost v on-line hlasování rozhodla, že největším letošním byrokratickým nesmyslem je registrování dohod o provedení práce. Další byrokracie, která zahltí podnikatele nejrůznějších oborů. Za nejpřínosnější naopak označila zákonné postihování přesouvání zisků do daňových rájů. Ankety jsou každoročně vyhlašovány v rámci podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Odborným garantem anket je Hospodářská komora ČR.

Dohody o provedení práce – práce kvapná málo platná

Přestože žijeme v turbulentní době, novely zákonů by neměly být šité horkou jehlou na poslední chvíli bez řádného vnějšího připomínkového řízení. Ukázkovým příkladem tohoto nešvaru je novela zákona o nemocenském pojištění, která byla součástí konsolidačního balíčku a která měla změnit pravidla hry pro odvod pojistného na sociální zabezpečení v případě dohod o provedení práce. Záměrně zmiňujeme jen odvody pojistného na sociální zabezpečení, protože se zapomnělo, že případné změny by měly být také zohledněny i v odvodech pojistného na zdravotní pojištění. To by nebyl jediný přešlap, samotná právní úprava zohledňující kumulativní limit pro odvod pojistného ve výši 40 % průměrné mzdy ze všech dohod, v případě, kdy by zaměstnanec měl podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů, by byla nejen pro zaměstnavatele a státní správu velmi obtížně spravovatelná, ale i neúměrně administrativně zatěžující. Proto tato novela bude mít pravděpodobně jepičí život, přestože je již od 1. ledna 2024 platná. V současné době běží legislativním procesem další novela zákona o nemocenském pojištění, která ale už nebude návratem k původnímu stavu.

Druhou příčku v hlasování obsadila nulová spotřební daň na tiché víno, pomyslný bronz berou zmatky kolem zavírání obchodů na státní svátky

V těsném závěsu za vítězem skončila nulová spotřební daň na tiché víno. Spotřeba alkoholu v ČR je jednou z nejvyšších ze všech zemí EU. To má výrazné dopady na náklady zdravotního systému, sociálního systému a ekonomickou produktivitu. Zatímco lihoviny a pivo jsou v ČR zdaněny na srovnatelné úrovni jako jinde v EU, ČR velmi nízko daní alkohol v šumivém víně a tichém víně, které je od spotřební daně zcela osvobozeno. Lihoviny jsou zdaněny zhruba 4x více než ostatní druhy alkoholu. Za lihoviny je tak do státního rozpočtu zaplaceno na spotřební dani 9 miliard korun, za pivo 4,5 miliardy korun a za tiché víno ani koruna. Absence zdanění vína podporuje zejména zahraniční producenty, jejichž víno tvoří přes 70 procent celkové české spotřeby. Dovozci proto mají v ČR vytvořeny ideální podmínky pro import levného zahraničního vína, jehož spotřeba v tuzemsku velmi rychle roste. Zavedení nenulové daně na tiché víno, které Vláda ČR na poslední chvíli odstranila z daňového konsolidačního balíčku, by přitom do státního rozpočtu přineslo podle odhadů přes 2 miliardy korun.

Třetí místo v hlasování veřejnosti získaly zmatky kolem toho, ve které svátky bude v obchodech zavřeno, nebo otevřeno. V říjnu 2016 nabyl účinnosti zákon o prodejní době v maloobchodě, jehož hlavním záměrem je upravit prodejní dobu v maloobchodě tak, aby byl v prodejnách nad 200 m²stanoven zákaz prodeje ve vyjmenované svátky a omezena prodejní doba na Štědrý den. Zákon nařizuje obchodníkům s plochou prodejny nad 200 metrů čtverečních, aby v 7 ze 14 státních svátků měli zavřeno. Jde o absurdní situaci, kdy v podstatě existují státní svátky dvou kategorií. Zákon by však měl být srozumitelný každému a jednoduše aplikovatelný. Jedině pak se neobchází a snadněji se vymáhá. Zatímco na Velký pátek si v Česku nakoupíte, o pár dnů později, na Velikonoční pondělí zůstávají obchody nad 200 m čtverečních zavřené.

Zlatým paragrafem 2024 je dorovnávací daň

V ČR byl schválen návrh zákona o dorovnávací dani, který je výsledkem snahy zabránit přesouvání zisků do daňových rájů. Česko tak získá možnost danit zisky velkých nadnárodních firem a ročně dvě až pět miliard korun do rozpočtu navíc. Skupina G-20 bezmála před dvěma lety posvětila minimální podnikovou daň ve výši alespoň patnácti procent (dorovnávací daň), které budou muset čelit nadnárodní podniky. Ty dosud využívaly daňové ráje – například země typu Irska, kam účetně přelévají vlastní zisky, aby snížily svoji daňovou povinnost. Minimální podniková daň ve výši alespoň patnácti procent má podle svých stoupenců ukončit po několik desetiletí trvající stav, kdy se jednotlivé země předháněly v postupném snižování korporátní daně. A činily tak zejména proto, aby na své území přilákaly nadnárodní firmy a investory. Nová mezinárodní podniková daň staví na dodatečném inkasu takzvaného daňového deficitu. Jednotlivé signatářské země (je jich více než 130), včetně ČR, budou moci vybírat daň nad rámec této sazby, takzvanou dorovnávací daň.

Zdroj: David Pavlát