Krajský soud v Plzni rozhodl o trestu za vystěhování chartistů

Plzeňský

4. března 2022, 10.21 | Krajský soud v Plzni vyměřil sedmdesátiletému Václavu Hraničkovi, někdejšímu příslušníkovi Státní bezpečnosti, dvouletý podmíněný trest za násilné vystěhování dvou disidentů ve státem řízené akci Asanace. Odvolací senát konstatoval, že přiměl k odchodu do emigrace Ivana Černegu a Antonína Pojara. Asanace měla za cíl zbavit tehdejší režim kritiků především z řad signatářů Charty 77 a u vytipovaných lidí dosáhnout vystěhování z ČSSR. Informace dnes zveřejnila Mladá fronta Dnes (MfD) v plzeňské příloze.

Hranička, který se kvůli onemocnění covidem čtvrtečního jednání nezúčastnil, pracoval na vystěhování dvou chartistů ze západních Čech. Podle obžaloby je nejméně sedmkrát předvolal a nutil k vystěhování pod pohrůžkou nepříjemností pro ně i rodiny. Černega požádal o vystěhování v lednu 1982 a odešel do Rakouska. Pojar tam odjel v září roku 1983. .

O případu rozhodl okresní soud loni v listopadu, kdy Hraničkovi vyměřil za zneužití pravomocí tříletý trest s podmíněným odkladem na tři roky. Soud konstatoval, že Hranička porušil tehdejší ústavu i zákon o SNB. Hranička se podle spisu hájil tím, že plnil rozkazy a neměl důvod předpokládat, že by rozkaz tehdejšího ministra vnitra Jaromíra Obziny mohl být v rozporu se zákony. Proti Hraničkovi podle soudu mluvil fakt, že nebyl schopen kritického náhledu na své počínání a že šlo o dva případy.

Obhájce se proti podzimnímu rozsudku odvolal s tím, že soud použil znění trestního zákona, které bylo pro obžalovaného méně výhodné. Tuto argumentaci krajský soud uznal a sáhl po spodní sazbě trestu v období, kdy za daný čin hrozilo dva až deset let vězení. Snížil také délku podmínky ze tří na jeden rok s tím, že Hranička žije spořádaným způsobem života a že o trestu se rozhoduje 40 let po žalovaném činu.

Rozkaz k rozložení a izolace hlavních organizátorů Charty 77 vydal tehdejší ministr vnitra 21. prosince 1977. K emigraci pak StB přiměla 280 jejích signatářů, což bylo asi 15 procent z celkového počtu, nejznámějšími byli Vratislav Brabenec, Jaroslav Hutka a Svatopluk Karásek. Příslušníci StB začali být stíháni za činy v akci Asanace po roce 2001. Obzina nebyl odsouzen, protože v lednu 2003 zemřel. Další viníci dostali převážně podmíněné tresty.

Zdroj: ČTK

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika

» Krimi

» Kraje » Plzeňský