"Obchodník se smrtí" Viktor But stráví ve vězení 25 let - Krimi - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 20. května 2026, svátek má Zbyšek.

Krimi

"Obchodník se smrtí" Viktor But stráví ve vězení 25 let

Kliknutím zvětšíte obrázek

NEW YORK | Newyorský soud rozhodl o výši trestu pro ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta. Muž přezdívaný "obchodník se smrtí" stráví za mřížemi 25 let, informuje agentura AFP. But nelegálně prodával zbraně ultralevicovým povstalcům z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), které USA považují za teroristy.

 

Podle rozsudku se tak dopustil konspirace proti americkým občanům.

Odsouzený během stání vykřikoval, že je nevinný. Obvinění označil za lživá. Trval na tom, že se živí legálně jako obchodník a dopravce.

Americká obžaloba pro Buta původně požadovala vyšší, třicetiletý trest, mohl dostat dokonce i doživotí. Soudkyně Shira Scheindlinová ale prohlásila, že "dvacet pět let je dost".

But dostal v jednom bodě obžaloby pětadvacetiletý trest, v dalších třech bodech po patnácti letech. Všechny tresty poběží současně.

Butův obhájce Albert Dajan se hodlá odvolat k Nejvyššímu soudu. Domnívá se, že proces byl zmanipulovaný a vystavěný na příslibech, nikoli konkrétních činech podnikatele. Dalším krokem může být žádost o vydání Buta do Ruska.

"Nechovají se k němu jako k muži, který udělal chybu, ani jako k překupníkovi, ale jako k muži, který měl obchodovat se zbraněmi určenými k zabíjení Američanů," cituje televizní stanice RT dalšího právníka, Viktora Burobina.

"Je to, jako bych byl nějaké divoké zvíře, ulovili mě a teď si mě vystaví v kuchyni a budou mě ukazovat svým dětem a vnoučatům jako trofej," prohlásil But. "Ale kdo vytvořil ten mýtus o zvířeti? To je nezajímá."

"Nikdy jsem neměl v úmyslu nikoho zabít a nikdy jsem neměl v úmyslu nikomu prodat zbraně," řekl prostřednictvím tlumočníka But, kterého do soudní síně doprovodila manželka Alla a sedmnáctiletá dcera Lisa.

Newyorský soud měl o trestu pro ruského obchodníka se zbraněmi rozhodnout již 12. března. Verdikt byl však dvakrát odložen na žádost Butových právních zástupců, kteří chtěli více času na přípravu obhajoby.

Buta zatkli během americko-thajské operace v březnu 2008. Tajní agenti ho vylákali z Ruska, kde ho chrání vláda, do Bangkoku. Na schůzce s ním předstírali, že jsou členové FARC a potřebují zbraně na sestřelení amerických pilotů. Mělo jít o stovku raket typu země-vzduch a asi pět tisíc kalašnikovů AK-47.

Podle nahrávek rozhovoru But odpověděl: "Máme stejné nepřátele". Jeho obhájce ale tvrdí, že se jen snažil zákazníky mystifikovat, aby jim nakonec mohl vnutit dvě dopravní letadla.

V listopadu 2010 byl But vydán z Thajska do USA.

Pětačtyřicetiletý Rus v minulosti zásoboval zbraněmi země třetího světa a podpořil tak řadu krvavých konfliktů. Zbraně získal od ruské armády, která je po rozpadu Sovětského svazu nepotřebovala. But byl pravděpodobně největším dealerem zbraní od dob studené války. V domácím Rusku proti němu ale žádná obvinění nejsou.

But často obchodoval v oblastech, kam byl vývoz zbraní zakázán embargem OSN. Někdy je dodával i oběma stranám. Výzbroj poskytl kromě kolumbijských rebelů i povstalcům v Sieře Leone, Libérii, Rwandě, Súdánu, Libyi a Angole a teroristům z Talibanu i Al-Káidy.

Viktor But platí ve světě nelegálních zbrojních obchodů za celebritu. Jeho životní příběh poznal svět z knihy i filmu Obchodník se smrtí (Lord of War). V hlavní roli úspěšného snímku se představil Nicolas Cage.

 

Profil: Viktor But, ruský "obchodník se smrtí"

 

But, kterého americké zpravodajské služby označují za největšího pašeráka zbraní na světě, své zboží získal od ruské armády po pádu Sovětského svazu. Pomáhal vyzbrojit povstalce v Kolumbii, Sieře Leone, Libérii, Rwandě, Súdánu, Libyi a Angole, teroristy z Talibanu i Al-Káidy.

Viktor But se narodil 13. ledna 1967 v tádžickém hlavním městě Dušanbe. Má ruské občanství.

Po absolvování vojenského učiliště na konci 80. let vystudoval moskevský Vojenský institut cizích jazyků se specializací na portugalštinu. Už v polovině 80. let podle informací britských a jihoafrických zpravodajských služeb pracoval pro sovětskou tajnou službu KGB a vojenskou rozvědku GRU. To však But opakovaně popřel.

Po ukončení studií na vysoké škole sloužil s hodností podporučíka jako překladatel v Mozambiku a Angole v rámci kontingentu OSN.

V 90. letech But opustil armádu. V roce 1992 nejdříve odcestoval do Jihoafrické republiky, kde začal podnikat v oblasti letecké dopravy. Tvrdil, že jeho letadla převážela květiny, hospodářskou techniku a legální vojenské náklady. V roce 1994 spolupracoval s francouzským vojenským kontingentem v Angole a belgickým v Somálsku.

O dva roky později jeho společnost uskutečnila dodávku ruských stíhaček do Malajsie. Letadla, která mu patřila, se účastnila přepravy mírotvorců OSN do Somálska a Východního Timoru. V roce 1994 rovněž zajišťoval dopravu humanitární pomoci a francouzského kontingentu do Rwandy.

Piloti, kteří pro Buta pracovali, odmítali mluvit o tom, zda přepravovali zbraně. Přiznali ale, že náklad obvykle býval v uzavřených bednách.

To, že se But živí pašováním zbraní, proniklo na veřejnost v polovině 90. let. Zbraně prodával teroristům z Talibanu i Al-Káidy, a to až do atentátů z 11. září 2001. Podle britské rozvědky MI6 si jen u Talibanců přišel na 30 až 50 milionů dolarů.

V roce 2000 Rada bezpečnosti OSN požádala skupinu expertů, aby připravila zprávu o dodržování mezinárodního embarga uvaleného na Angolu, kde 30 let zuřila občanská válka. Odborníci došli k závěru, že povstalci z Národního svazu za úplnou nezávislost Angoly (UNITA) i přes embargo nakupovali zbraně z Bulharska a Rumunska. Dodat jim je měl právě But.

Týž rok se objevila další obvinění: But měl dodávat zbraně povstalcům v Sieře Leone a v Libérii a byl označen za majitele vůbec největší světové sítě nelegálního obchodu se zbraněmi.

V roce 2002 jej Belgie obvinila z pašování diamantů a praní špinavých peněz ve výši asi 300 milionů dolarů v letech 1994 až 2001. Vyhlásila po něm mezinárodní pátrání.

V roce 2005 Spojené státy zmrazily veškerá Butova aktiva.

V březnu 2008 byl But zatčen v jednom z luxusních bangkockých hotelů za asistence amerických agentů. Ti se vydávali za nákupčí zbraní pro Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC), ultralevicové gerilové hnutí, které Američané považují za teroristickou organizaci.

But podle obžaloby chtěl kolumbijským povstalcům prodat 100 raket typu země-vzduch a asi pět tisíc kalašnikovů AK-47. Obchodník ale tvrdí, že do Bangkoku přijel s thajskými partnery dojednat prodej letadel.

V srpnu 2009 thajský soud zamítl žádost USA o Butovo vydání. V rozsudku se uvádělo, že FARC je organizací politickou, nikoli teroristickou, jak tvrdily Spojené státy.

V lednu 2010 ale newyorská prokuratura vznesla proti Butovi nové obvinění a thajské úřady se nakonec rozhodly Buta americké justici přeci jen vydat. Spojené státy ho pak soudily za spiknutí, jehož cílem bylo zabíjet Američany a podpořit teroristy.

Loni v listopadu ho porota federálního soudu v New Yorku shledala vinným ve všech čtyřech bodech obžaloby. Verdikt měl padnout už v únoru, byl ale dvakrát odložen na žádost Butových právních zástupců, kteří chtěli více času na přípravu obhajoby.

Butovi hrozilo až doživotí, nakonec ale odešel s pětadvacetiletým trestem v jednom bodě obžaloby a třikrát patnácti lety ve zbývajících bodech. Všechny tresty poběží současně.

Obchodník trvá na své nevině a proces označuje za zmanipulovaný. Jeho obhájce se proti rozsudku hodlá odvolat. Dalším krokem by mohla být žádost o vydání Buta do Ruska. Tamní vláda již dříve vyjádřila pochybnosti o spravedlivosti amerických soudů a oznámila, že se bude snažit svého občana získat zpět.

Butův život inspiroval hollywoodské filmaře, kteří v roce 2005 natočili film Obchodník se smrtí (Lord of War), v němž titulní roli ztvárnil Nicolas Cage.

Tématické zařazení:

 » Krimi  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 577x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny