Národní hřebčín v Kladrubech přece jen získá zdroje z evropských fondů

Finance

Ikona

20. listopadu 2009, 09.33 | KLADRUBY NAD LABEM | Na poslední chvíli, ale přece včas podal Národní hřebčín v Kladrubech žádost o finanční podporu z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury a může tak konečně čerpat finanční prostředky z evropských zdrojů. Mediafaxu to v pátek potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček.

„Žádost je již v běhu a hřebčín je tedy je ve hře o dotaci, což je výsledkem intenzivní snahy jak hřebčína, tak ministerstva zemědělství a ministerstva kultury,“ konstatoval Vorlíček. Klíčovou podmínkou pro získání dotace byla přitom transformace hřebčína z národního podniku na příspěvkovou organizaci. Ta byla podle Vorlíčka založena 15. října, do konce října pak bylo nutné transformaci posvětit rozhodnutím Vlády ČR a podat žádost o podporu. Jako státní podnik totiž hřebčín neměl na dotace z EU nárok.

Kladrubský hřebčín se dlouhodobě potýká s nedostatkem peněz na svůj provoz. To je podle ministerstva zemědělství způsobeno pevně daným objemem podpory, kterou každoročně národní podnik dostával prostřednictví specifických národních podpor v rámci dotací do takzvaného agropotravinářského komplexu (APK). Na podporu Národního hřebčína Kladruby nad Labem a Zemských hřebčinců Písek a Tlumačov bylo pravidelně ročně vyčleňováno 65 milionů korun. To ale na provoz nestačilo.

Hřebčín v Kladrubech nad Labem je nejstarším velkým hřebčínem na světě. V roce 1995 byl starokladrubský kůň uznán jako kulturní památka, v roce 2002 byl uznán kladrubský hřebčín a kmenové stádo tamních běloušů národní kulturní památkou. Koně Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem jsou v současné době chováni jednak v Kladrubech samotných (bělouši) a dále ve Slatiňanech (vraníci). V letošním roce uplynulo od založení hřebčína 430 let.

Tématické zařazení:

» Finance