Třeboradický „kotel poslední záchrany“ se stane plnohodnotným výrobcem teplé vody pro Prahu

Kultura

12. července 2025, 07.48 | Třeboradice – Velkou proměnou prochází v současné době výrobní technologie v Areálu Třeboradice, a.s., ze Skupiny ČEZ. Probíhá zde rekonstrukce horkovodního kotle, opravuje se venkovní i vnitřní plášť komína, do jehož vnitřku bude instalována nerezová vložka. Dále se obnovuje plynovod, neboť na přívodu plynu je pochopitelně závislé i celkové zprovoznění tamní plynové kotelny o výkonu 116 MWt v horké vodě za hodinu. Přes léto tak bude zajištěna dodávka topné vody i pro ty části Prahy, které jsou jinak napájeny 34 km dlouhým horkovodem z Teplárny Energotrans (dříve Elektrárna Mělník) v Horních Počaplech.

„Samozřejmě, že je toho v rámci zprovoznění kotelny nutné udělat mnohem více. Byl již například vyměněn celý řídící systém, zkontrolují se a vyměňují dožité armatury, vymění se i elektrorozvodna a připravuje se zázemí pro obsluhu a údržbu. Samozřejmostí je výměna původních plynových hořáků za nové, nízkoemisní. Počítáme ovšem s tím, že příští léto už bude kotelna plně funkční a budou vytvořeny podmínky pro odstavení celého přívodního napáječe z Teplárny Energotrans na Mělnicku,“ říká Jiří Pelák, člen představenstva společnosti Areál Třeboradice, a.s. Jak dále uvedl, třeboradické kotelně se v energetické hantýrce přezdívá „hákápětka“. „Znamená to havarijní kotel číslo pět. Zjednodušeně řečeno, byl to kotel poslední záchrany pro případ, že by nemohlo být z nějakého důvodu dodáváno tepelné medium z Horních Počapel. Dosud byl provozován jeden maximálně dva dny v roce pro ověření provozuschopnosti. Proto jsme se snažili najít jeho smysluplnější využití.“

Smyslem zprovoznění kotelny je zajištění teplé vody pro zhruba třetinu obyvatel Prahy v letních měsících, kdy není nutné přivádět do hlavního města 34 km dlouhým potrubím horkou vodu coby topného média, jako je tomu během pravidelné topné sezony, která vždy začíná v září předchozího a končí posledním květnovým dnem roku příštího. „Přes léto tak může být horkovod odstaven a vznikne tím více času na jeho údržbu než jen jeden týden v roce, kdy probíhá jeho pravidelná odstávka. Navíc dojde i ke snížení celoročních přenosových ztrát, ke kterým pochopitelně zcela objektivně na tak dlouhé trase dochází,“ podotýká Jiří Pelák. Celý napáječ pro Prahu tvoří dvojice dlouhých trubek o průměru 1,2 metru. Směrem tam jím přibližně severojižním směrem proudí horká voda a směrem zpět se vrací voda ochlazená. Potrubí vede jak těsně nad zemí, tak i na několik metrů vysokých podpěrách a je vybaveno poměrně vysokým počtem kluzných kompenzátorů. To je kvůli vyrovnání změn jeho délky vlivem teplotní roztažnosti. Oběhová voda je třístupňově ohřívána na konečnou teplotu 140 stupňů Celsia při tlaku 25 atmosfér. Díky velmi účinné izolaci potrubí vychladne při průchodu celou trasou mezi Horními Počaply a Prahou pouze o dva stupně. Objem oběhové vody je asi 75 tisíc m³,“ přiblížil ještě Jiří Pelák stručně parametry horkovodu, jehož realizace probíhala v letech 1988-1995, kdy byl také zprovozněn.

Zdroj: Ota Schnepp

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Technika

» Tiskové zprávy

» Kraje » Praha