Martin Chodúr: O Vánocích oslavím dar narození svého syna

Kultura

Foto archiv

Praha | „Snažím se, aby každá z mých skladeb měla v sobě prostor pro různé interpretace a nutila posluchače přemýšlet,“ říká zpěvák Martin Chodúr, který nedávno sklidil velký ohlas na adventním koncertu v Divadle U Hasičů v Praze.

Martine, jak se vám v Divadle U hasičů s vaší kapelou MACH hrálo a zpívalo?

Byl jsem nadšený, nejenže divadlo bylo vyprodané, ale lidé tleskali ve stoje. Vedle písní z mých tří alb a řady světových a tuzemských hitů a evergreenů jsem zpíval i vánoční písně a koledy, které bych příští rok rád nazpíval za doprovodu Janáčkovy filharmonie Ostrava na mé první vánoční album.

Když jste zpíval koledy, zmínil jste, že při nich myslíte na svého syna Martínka. Jak vnímáte koledy?

Koledy a vánoční písně zpívám i synovi Martinovi, který se narodil na Nový rok. Zpívám je jinak než dřív a pocity, které při tom mám, jsou upřímné, důvěryhodné a pro mé posluchače tudíž snadno pochopitelné. Byl bych rád, aby si při poslechu vánočních písní a koled v mém podání lidé vzpomněli na příběhy, které jsou s nimi spjaté. Je v nich poselství lásky a naděje, které v dnešní době potřebujeme nejen o Vánocích.

Na vašich dvou adventních koncertech, další se chystá na 11. prosince v Ostravě, s vámi zpívá i Adélka Řehořová. Můžete nám ji představit?

Adélce je deset let, žije v Berouně a je finalistkou talentové soutěže Sanremo Junior CZ 2017. Na obou koncertech zpívá árii z muzikálu Fantom opery a společně pak směs vánočních písní a koled. Myslím, že je všestranně nadaná. Vedle zpěvu se věnuje sportu, chodí na angličtinu a letos úspěšně složila zkoušku Movers (Cambridge English).

Jaký máte názor na mladé talenty? Mají šanci se uplatnit?

Záleží na obrovském množství nejrůznějších faktorů a nejvíce na nich samotných. Vrozený talent může samozřejmě pomoci, myslím si však, že je to přeceňovaná hodnota. Stačí jen trocha talentu, aby se člověk vypracoval ke svému uměleckému ideálu. Záleží také na tom, jaký cíl mladý člověk má. Chce-li být slavným a úspěšným, je to spíše otázka strategicko ekonomická, ke které je třeba úplně jiný talent, než talent umělecký. Pokud chce někdo být perfektním zpěvákem nebo zpěvačkou, nic a nikdo mu v tom nemůže zabránit. Opravdová touha umělecky žít je jako nemoc, která v člověku žije svým vlastním životem, nedá mu spát a celý den je tím tenkým hlasem v duši, který říká “zpívej”, nebo “maluj”, nebo “piš”…

Pomalu ale jistě se blíží Vánoce. Jak se na ně připravujete?

Zpíváme koledy, pečeme cukroví, kupujeme si dárky a jsme šťastní. Vánoce jsou pro nás časem, kdy můžeme být všichni tři spolu. Letos to budou první Vánoce, které si bude syn ve svých dvou letech už uvědomovat. Před rokem místo rozbalování dárečků ojídal jehličí ze stromečku. Křesťané slaví dar nového života v podobě syna pána Boha a já dar narození svého syna.

Bavíte se s Martínkem o Ježíškovi? Jak jste si Ježíška představoval vy?

Pro mě byl vždycky koncept českého Ježíška matoucí. Rozhodně se budu snažit do budoucna svému synovi vysvětlit skutečnou podstatu Vánoc. Ty dárečky, které Ježíšek rozdává, jsou život věčný po smrti. Dárečky pod stromkem jsou tedy jen metaforou tohoto velkého daru těm, kteří věří. Nikdy jsem si neuměl představit, jak mi malé miminko může donést stavebnici, a proč se mění ve starého, fousatého, tlustého muže v červeném, jménem Santa Claus, na sáních tažených soby. Martínkovi se budu snažit vysvětlit, že dárečky si dáváme navzájem z lásky a až bude větší, vysvětlím mu i podstatu víry. Ať se rozhodne sám ze svého srdce, zda bude chtít věřit.

Čím vás syn naposledy potěšil?

Martínek mi dělá radost vším. Je skvělé vidět, jak ho těší svět, jak poznává okolí, jak se na vše dívá novýma očima. Jak se učí a hrdě kráčí vstříc svému osudu, jako rytíř do bitvy. Každý den potkává nové překážky, ale nevzdává se. Včera možná ještě spadl z toho křesla, dneska však na něj už určitě vyleze! Dnes ještě neřekl ta slova, zítra je ale zcela určitě řekne! Je pro mne velkou inspirací, připomenutím síly přírody a nezastavitelností plynoucího času. Je mé okno zpět do dětství a s přítelkyní naší společnou velikou láskou.

Bydlíte v nádherné přírodě. Jak prožíváte roční období a jejich změny?

Je krásné, že máme čtyři roční období. Ač si to neuvědomujeme, není tolik míst na světě, kde to takto je. Na jaře vzkřísím starý rok v nový, prozpívám se do léta. V létě, skrytý od bouří festivalů, nasázím na stromy pár písní. Na podzim písně spadnou posluchačům do klína. V zimě se udržím v teple se svou rodinou a rozdám vánoční náladu, později na plesech a bálech protančím zimu k novému jaru. Toť ve zkratce můj rok.

Máte rád zimu a sníh? Lyžujete a sáňkujete se synem?

Na lyžích jsem stál poprvé před dvěma roky. Já i moje partnerka rádi čteme a v zimě je na čtení tak nějak více času. Nadarmo se nemluví o teple rodinného krbu a není nad pocit, kdy jste doma s rodinou, v krbu hoří oheň, v hrnci se svařuje víno, venku hrozně sněží a vy ale vůbec nikam nemusíte jít. Pokud žije člověk sám, pozná tíhu lidské samoty. Pokud však má rodinu, pozná její opravdové kouzlo. Se synem budeme sáňkovat, stavět sněhuláky a dělat vše, co k dětství patří. I když je ještě moc malinký, tak si myslím, že snížek si už letos náramně užije.

Vizitka:

Narodil se 24. 11. 1989 v Ostravě

V roce 2009 se stal vítězem SuperStar, vítězem ankety Žebřík hudebního webu iReport v kategorii Zpěvák roku a Objev roku.

Vydal 3 alba Let's Celebrate, Manifest a Martin Chodúr 3

Příští rok bude nahrávat Vánoční album s Janáčkovou filharmonií Ostrava, na které naváže koncerty

Napsal hudbu a text k písničce Vánoční balada na nové album Hany Zagorové

Chystá spolupráci se světově proslulým basbarytonistou Adamem Plachetkou.

Připravila: Šárka Jansová, foto: Archiv Martina Chodúra

Zdroj: Metropol

Tématické zařazení:

» Kultura