Počet krytů od studené války značně klesl a nedají se okamžitě použít

Politika

Ilustrační grafika, zdroj: fallout.fandom.com

2. března 2022, 10.25 | Stálých krytů pro případ vojenského útoku v Česku od dob studené války značně ubylo a nejsou připraveny k okamžitému použití. Lidé by se museli improvizovaně schovat v nejbližších budovách. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR Pavla Jakoubková.

Otázky na možnosti ochrany při napadení státu podle ní v současnosti u veřejnosti vyvolává invaze ruské armády na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin v neděli nařídil uvést do pohotovosti i ruské jaderné síly. Podle hasičského sboru ale ohrožení Česka jaderným útokem není reálné a lidé by neměli propadat panice.

"Stálé tlakově odolné úkryty byly budovány po druhé světové válce, zejména v době studené války, pro účely ochrany před globálním jaderným konfliktem. Technologie v čase však zásadním způsobem pokročily a je mnohdy i při rychlém zachycení jaderné hrozby takřka nemožné zajistit přesun obyvatel do těchto úkrytů," uvedla Jakoubková. Za nejefektivnější a nejrychlejší je nyní podle ní mezinárodně považováno improvizované ukrytí, třeba ve sklepech či metru a jiných tunelech. Právě stanice metra nyní pravidelně využívají jako kryt při ruském ostřelování obyvatelé ukrajinských měst Kyjev a Charkov.

"Nicméně stálé tlakově odolné úkryty se na území České republiky nacházejí, i když ve výrazně menším množství než v minulosti, neboť mnohdy došlo mimo jiné ke změně vlastnických vztahů. U nových objektů tato dřívější povinnost není a zároveň stát nepřispívá na jejich údržbu," popsala stav krytů mluvčí hasičů. Většina stávajících krytů by se také nedala podle ní použít okamžitě, musely by být nejdřív uvedeny do pohotovostního stavu. "Tento okamžik nastává při vyhlášení stavu ohrožení státu, respektive při válečném stavu," doplnila. Nynější situace ale podle hasičů nepředstavuje hrozbu takového rozsahu, že by bylo potřeba stálé kryty narychlo obnovovat.

Prvním krokem při jakékoli hrozbě nebo mimořádné události většího rozsahu je podle hasičů varování a informování obyvatel. K varování slouží sirény, které lidé mohou slýchat při jejich zkoušce každou první středu v měsíci. Při zkouškách je ale tón sirén nepřerušovaný, zatímco při výstraze by zazněl po dobu 140 sekund kolísavý tón. Po tomto signálu by pak následovala mluvená informace upřesňující, o jaký druh nebezpečí jde.

"Správný postup po zaznění sirény je, se co nejrychleji ukrýt v nejbližší budově, respektive provést nezbytná opatření podle druhu hrozby – například zavření a zalepení oken a dveří nebo ukrytí ve sklepních prostorách, či naopak ve vyšších patrech. A sledovat zprávy v televizi, rozhlasu nebo na internetu," sdělila mluvčí hasičů.

Pravidelná zkouška sirén se měla konat i tento týden ve středu, nakonec však byla zrušena. Důvodem je podle hasičů snaha, předejít případné panice vzhledem k bojům na Ukrajině.

Zdroj: ČTK

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika