Jubilejní lázně ustoupily exkluzivnímu hotelu

Aktuality

Ikona

16. září 2008, 20.25 | Teplice | Symbolicky v roce svých stých narozenin vzala v těchto dnech za své historická budova Městských lázní v Hálkově ulici v Teplicích. Po nedávné demolici Knížecího pivovaru na Masarykově třídě, který byl původně majetkem Clary Aldringenů, je to další památka, po níž v Teplicích zůstane bílé místo. Avšak na rozdíl od pivovaru, jehož areál ještě bylo možno využít ke komerčním účelům, budova městských lázní hrozila zřícením a byla v natolik dezolátním stavu, že ji Ministerstvo kultury s minimální lítostí a bez milosti zbavilo statutu státem chráněné památky. Pro rodilé Tepličany je však ztráta půvabné novorenesanční budovy, která patřila k charakteristikám tváře nejstarších lázní v Čechách, nenahraditelná, byť by ji měl nahradit exkluzivní hotel, jak avizuje nový majitel pozemku, známý teplický podnikatel Jaroslav Třešňák. Ten hodlá u nového objektu zachovat původní secesní průčelí včetně zdobných prvků, které budou zhotoveny pomocí forem odlitých ze zachráněných původních soch. Hotel jakým se Teplice budou pyšnit získá výhodnou polohu kousek od centra města, avšak už v klidné části začínajícího Šanova mezi Hálkovou, Českobratrskou a Vrchlického ulicí.

Popud k výstavbě dnes již neexistujících městských, původním názvem Jubilejních lázní vzešel od správní rady městské spořitelny, která chtěla využít volné finanční prostředky pro stavbu zařízení prospěšného celé společnosti. Projekt vypracoval Odon Zdarek, vrchní inženýr městského stavebního úřadu. Architektura budovy je založena na principech německé novorenesance, zatímco dekorace průčelí je secesní. Lázně byly otevřeny v roce 50. výroční založení spořitelny a v den 60. výročí nastoupení vlády císaře Františka Josefa I. Odtud ono „Jubilejní.“ V budově byl plavecký bazén, sprchové, vanové a parní lázně, inhalatorium a sluneční lázně (Pozdrav z Teplic, Jitka Budínská). Veřejností byly využívány až do roku 1989 a leckterý z dnešních padesátníků a čtyřicátníků bral v bazénu s horkou termální vodou první plavecké lekce. Koncem sedmdesátých let se stal bazén v zimním období dokonce útočištěm teplických vodáků, kteří zde trénovali i s loděmi, což by v dnešních moderních aquacentrech byl obrázek naprosto nemyslitelný.

V roce 1993 ještě funkční lázně město prodalo společnosti Wika, která objekt uzavřela a tím odstartovala proces chátrání. Dílo zkázy dovršil další vlastník, společnost Lázně Šanov, která na realizaci svých ambiciózních plánů neměla finanční prostředky. Pozdní snahy památkářů o záchranu objektu byly bezvýsledné, neboť budova už hrozila zřícením a předpokládané náklady na její rekonstrukci vyrostly do takové výše, že by bývalo levnější městské lázně zbourat a znovu kompletně postavit.
Eva Stieberová, foto Jaromír Sixta