Před čtvrt stoletím byl vydán rozkaz rušící StB - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 18. května 2026, svátek má Nataša.

Aktuality

Před čtvrt stoletím byl vydán rozkaz rušící StB

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: pravyprostor.cz

zdroj: pravyprostor.cz

Praha | Poslední lednový den roku 1990 vydal tehdejší ministr vnitra Richard Sacher rozkaz, na jehož základě byly k 15. únoru téhož roku zrušeny všechny centrální útvary Státní bezpečnosti (StB). Ukončil tak...

 

činnost mocné tajné policie, která představovala jeden z hlavních mocenských pilířů komunistického režimu v Československu.
    Když se lidovec Sacher ujímal koncem prosince 1989 řízení resortu vnitra, měl ambici začít budovat tento úřad na demokratických základech a zabránit možnému násilnému střetu mezi vládou národního porozumění a tajnou policií, která zůstávala věrná komunistickému režimu. Prvních 12 dnů trávil nový ministr rozhovory s vedoucími různých součástí svého resortu. "První pocity byly smíšené, oni nevěřili mně, já nevěřil jim," vzpomínal později Sacher. Přesto si postupně vytvořil obraz o ministerstvu a o lidech, kteří na něm pracovali.
    Po necelých dvou týdnech ve funkci vydal Sacher první rozkaz oklešťující práci tajné policie. Nařídil zastavit činnost na takzvaném vnitřním zpravodajství, tedy všechny aktivity proti občanům Československa. Ve všech krajích, okresech a obvodech rovněž nahradil náčelníky StB příslušníky Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie). Na samém konci ledna 1990 pak Sacher vydal rozkaz, kterým k 15. únoru zrušil všechny centrální útvary StB.
    Státní bezpečnost byla založena v roce 1945. Podobně jako další bezpečnostní složky se záhy dostala pod kontrolu komunistů, kteří z ní po převzetí moci v únoru 1948 učinili jednu z opor svého režimu. Počet příslušníků StB tak postupně vzrostl z necelých 3000 v roce 1948 až na 13.000 v roce 1954. V polovině 80. let StB registrovala 12.500 kmenových zaměstnanců a 75.000 tajných spolupracovníků.
    Příslušníci StB působili pod krytím policejních složek - tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB). V jeho rámci existovaly jednotlivé správy StB zabývající se rozvědnou i kontrarozvědnou činností a zejména dohledem a represemi proti odpůrcům režimu. Špionáž vůči zahraničí prováděla Hlavní správa rozvědky (1. správa SNB). Kontrarozvědnou činnost včetně boje s takzvaným vnitřním nepřítelem měla na starosti Hlavní správa kontrarozvědky (2. správa SNB). Do její působnosti patřilo například sledování disidentů či církevních činitelů.
    Nejtemnější období činnosti StB spadá do počátku 50. let minulého století. Od podzimu 1949 se totiž zvlášť důležitým článkem tajné policie stali na několik let sovětští poradci, kteří se podíleli na přípravě zinscenovaných politických procesů. Kromě krutých výslechů odpůrců komunistického režimu měla StB na kontě nezákonné sledování, prohlížení soukromé korespondence, odposlouchávání lidí a institucí. Na počátku 60. let StB podle historiků kvůli podezření z takzvané protistátní činnosti evidovala a kontrolovala téměř 100.000 lidí. Rozvědná část StB měla na svědomí řadu provokací v cizině.
    Význam Státní bezpečnosti pro zachování komunistického režimu v tehdejším Československu popsal první polistopadový ministr vnitra Sacher následovně: "Představte si režim jako stoleček o třech nohách a vnitro s StB jako jednu z nich." Nebylo proto překvapivé, že Sacher počátkem roku 1990 usiloval o co nejrychlejší rozbití StB.
    Na počátku 90. let pak po přijetí lustračních zákonů odešlo od policie několik tisíc lidí spojených s StB. Již v roce 1990 navíc museli z resortu vnitra a policie odejít lidé, kteří neprošli občanskými prověrkami. Přesto i v pozdějších letech odhalily opakované lustrace vedoucích pracovníků ministerstva vnitra či policie některé zaměstnance, kteří měli v minulosti kontakty na StB.

 

Státní bezpečnost - jeden z pilířů komunistického režimu

 

Základní informace o Státní bezpečnosti (StB), komunistické tajné policii, která byla zrušena rozkazem federálního ministra vnitra Richarda Sachera zrušeny k 15. únoru 1990:
    - Označení Státní bezpečnost se používalo již za první republiky. Tato policejní složka byla zřízena již v počátcích Československa a podle historiků měla za úkol shromažďovat informace o skutečnostech ohrožujících novou republiku.
    - Po druhé světové válce se StB postupně, jak vedení KSČ prosazovalo svůj vliv v bezpečnostních složkách, stala nástrojem komunistické strany v boji s politickými oponenty. Po únorovém převratu v roce 1948 byla StB jedním z hlavních nástrojů totalitní moci.
    - Nejtemnější období činnosti StB spadá do počátku 50. let 20. století. Od podzimu 1949 se totiž zvlášť důležitým článkem tajné policie stali na několik let sovětští poradci, kteří se mj. podíleli na přípravě zinscenovaných politických procesů. Kromě krutých výslechů odpůrců komunistického režimu měla StB na kontě nezákonné sledování, prohlížení soukromé korespondence, odposlouchávání lidí a institucí.
    - Během více než 40 let existence StB měnila vnitřní uspořádání, oficiální název i podřízenost v rámci několika ministerstev. Po roce 1948 spadala nejprve pod resort vnitra, o dva roky později přešla pod nově zřízené ministerstvo národní bezpečnosti, aby se po jeho zrušení v roce 1953 opět vrátila do pravomoci vnitra. Po federalizaci v roce 1969 převzalo Státní bezpečnosti federální ministerstvo vnitra.
    - Příslušníci StB působili pod krytím policejních složek - tehdejšího Sboru národní bezpečnosti (SNB). V rámci SNB, spadajícího pod ministerstvo vnitra, existovaly jednotlivé správy StB zabývající se rozvědnou i kontrarozvědnou činností a zejména dohledem a represemi proti odpůrcům režimu.
    - Špionáž vůči zahraničí prováděla Hlavní správa rozvědky (1. správa SNB). Tato část StB měla na svědomí řadu provokací v cizině, z nichž některé nebyly dodnes zcela objasněny. Příslušníkům StB se připisuje například únos předúnorového předsedy sociální demokracie Bohumila Laušmana z Rakouska do ČSR v roce 1953, bombový útok na štrasburského prefekta z roku 1957 či pokus o atentát na reformního komunistického politika Jiřího Pelikána v Římě v roce 1975.
    - Kontrarozvědnou činnost včetně takzvaného boje s vnitřním nepřítelem měla na starosti Hlavní správa kontrarozvědky (2. správa SNB). Právě do její působnosti patřilo sledování disidentů či církevních činitelů. Například na počátku 60. let StB podle historiků kvůli podezření z takzvané protistátní činnosti evidovala a kontrolovala téměř 100.000 lidí.
    - Počet příslušníků StB se zejména krátce po únoru 1948 výrazně měnil. Z necelých 3000 v roce 1948 vzrostl početní stav až na 13.000 v roce 1954. V polovině 80. let pak StB registrovala 12.500 kmenových zaměstnanců a 75.000 tajných spolupracovníků.
    - Posledním šéfem StB před jejím zrušením byl z titulu funkce prvního náměstka federálního ministra vnitra Alojz Lorenc. Kvůli spoluzodpovědnosti za zákroky StB proti odpůrcům komunistického režimu byl v roce 1992 odsouzen ke čtyřletému vězení, ale jako Slovák po rozpadu federace odmítl výkon trestu v ČR. V roce 2002 ho slovenská justice uznala vinným, ale dostal pouze podmíněný trest na 15 měsíců.
    - Státní bezpečnost zanikla počátkem roku 1990, když byl federálním mistrem vnitra lidovec Richard Sacher. Ten nejprve zastavil činnost na vnitřním zpravodajství, poté nahradil ve všech krajích, okresech a obvodech náčelníky StB příslušníky Veřejné bezpečnosti a poslední lednový den vydal rozkaz, kterým k 15. únoru 1990 zrušil všechny centrální útvary StB.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Zajímavosti  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 261x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny