Chládek je jako ministr školství aktivní, někdy ale čelí kritice - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Chládek je jako ministr školství aktivní, někdy ale čelí kritice

zdroj: cssd.cz

Praha | Ministerstvo školství v prvním roce vlády Marcela Chládka (ČSSD) prosadilo novelu zákona o pedagogických pracovnících, do Sněmovny už doputovala i novela školského zákona a po dlouhých letech...

 

marného úsilí se podařilo s akademickou obcí vyjednat novelu vysokoškolského zákona. Zatímco tyto legislativní úpravy jsou jako celek vesměs hodnoceny pozitivně, například kvůli plánům na zavedení jednotných přijímaček na střední školy a povinné maturity z matematiky se ozvala řada kritiků.
    Ve čtvrtečním rozhovoru s ČTK Chládek zdůraznil, že bez schválení zákona o pedagogických pracovnících s výjimkami pro nekvalifikované pedagogy by se zhroutil systém. Z ministerské analýzy provedené loni v únoru totiž vyplynulo, že v ČR bylo více než 650 škol s více než polovinou nekvalifikovaných učitelů ve sboru. Novela uzákonila výjimky pro učitele starší 55 let s dvacetiletou praxí, rodilé mluvčí a odborníky z praxe. Ve školách mohli navíc zůstat nekvalifikovaní pedagogové, za něž ředitel nemá kvalifikovanou náhradu.
    Stejně jako u všech státních zaměstnanců byly také učitelům zvýšeny platy. Ministerstvo ve shodě s odboráři prosadilo výraznější zvýšení pro zkušené učitele, čímž se alespoň částečně napravila křivda z minulosti, kdy rostly tarifní platy jen začínajícím pedagogům. Navíc rostly platy i nepedagogickým pracovníkům ve školách.
    Dílčí výhrady se objevují k novele školského zákona, ale kontroverzi vyvolávají především jednotné přijímací zkoušky na SŠ nebo povinná maturita z matematiky. Jeden z poradců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Stanislav Štech tato opatření v rozhovoru s ČTK označil jako kroky, které jsou v rozporu se sociálnědemokratickou koncepcí školství postavenou na širokém přístupu ke vzdělání.
    Zavedením povinných jednotných přijímaček na maturitní obory chce ministerstvo zaručit, aby se na ně nedostávaly děti bez základních studijních předpokladů, které pak selhávají u maturity. Podle kritiků je však v 9. třídě problematické určit, kdo zvládne maturitu. Značný vliv na úspěch by navíc mohla mít kvalita základní školy, kterou žák navštěvuje.
    Povinná maturita z matematiky je mimo jiné reakcí na poptávku zaměstnavatelských svazů. Proslýchá se, že se o posunutí termínu jejího zavedení z roku 2020 na rok 2019 významně přičinil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
    S různými sdruženími reprezentujícími podnikatelský sektor ministerstvo spolupracuje. Nabídka učebních oborů a středních odborných škol by měla odpovídat poptávce na trhu práce. Někteří odborníci však poukazují na to, že odhadovat vývoj pracovního trhu na desítky let dopředu je nemožné a že rychlé tempo změn vyžaduje všeobecné vzdělání. Patří mezi ně také Jana Straková z Ústavu a rozvoje vzdělávání při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, podle jejíhož vyjádření na listopadové panelové diskusi ministerstvo podléhá lobby zaměstnavatelů a představitelů odborných škol.
    Ministr Chládek v rozhovoru s ČTK negativní reakce označil jako přirozený důsledek své aktivity. "Vždycky, když děláte změny, bude odpor. Daleko jednodušší je nic nepředložit, a tím se nedostat do žádného střetu," poznamenal. Jedním z problémů českého školství podle něj je, že z něj proudí finanční prostředky do soukromých organizací zaměřených na vzdělávání, které však samy neučí. "Připravují věci, které by podle mě měl připravovat, zajišťovat a garantovat stát. To si myslím, že bude předmětem debaty do budoucna," dodal ministr.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs