Stepan Bandera - kontroverzní postava ukrajinských dějin - Aktuality

Aktuality

Stepan Bandera - kontroverzní postava ukrajinských dějin

zdroj: rt.com

Kyjev | Vizitka vůdce Ukrajinské povstalecké armády za druhé světové války Stepana Bandery, který je nyní často zmiňován v souvislosti se situací na Ukrajině

    - Stepan Andrijovič Bandera se narodil 1. ledna 1909 ve vesnici Staryj Ugrinov, která leží v dnešní západoukrajinské Lvovské oblasti. Tehdy patřila do Rakouska-Uherska. Jeho otec byl řeckokatolický kněz.
    - Během studií zemědělství na Vysoké škole polytechnické ve Lvově na přelomu 20. a 30. let se ve svých dvaceti letech zapojil do činnosti Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN), která působila na západní Ukrajině a v Polsku a která se stala hlavní silou bojující za nezávislost Ukrajiny, jejíž západní část tehdy patřila Polsku.
    - V roce 1934 byl uvězněn a později odsouzen k trestu smrti za spoluúčast na vraždě polského ministra vnitra Bronislawa Pierackého, ale trest mu byl změněn na doživotí. Po vypuknutí druhé světové války se v roce 1939 za dosud ne zcela vyjasněných okolností dostal z polského vězení. V té době se OUN rozdělila na dvě části - na radikálnější banderovce (OUN-B) vedené Banderou a na melnykovce (OUN-M) pod vedením Andrije Melnyka.
    - Několik dní po přepadení Sovětského svazu v červenci 1941 vyhlásil Bandera samostatný ukrajinský stát. Podle historiků předpokládal, že spolupráce s Němci mu přinese kýženou nezávislost Ukrajiny. V roce 1941 byl ale zatčen gestapem a do roku 1944 vězněn v koncentračních táborech na území Německa. Jeho hnutí ale i nadále fungovalo.
    - V roce 1943 vznikla z vojenských jednotek OUN Ukrajinská povstalecká armáda (UPA), která na některých místech spolupracovala s Němci, jinde s nimi bojovala. Brutálně vyháněla Poláky z dnešní západní Ukrajiny, přičemž údajně zahynulo přes 100.000 lidí, další půl milion z Volyně uprchl. Její příslušníci měli na svědomí také vyvražďování Židů a volyňských Čechů.
    - Vraždění Poláků na Volyni vyvrcholilo takzvanou "krvavou nedělí" 11. července 1943, kdy jednotky UPA při koordinovaném útoku na 150 polských vsí povraždily okolo 11.000 lidí, často shromážděných na mších, a vypálily padesátku kostelů. Část ukrajinkých historiků naopak připomíná masakry civilistů při "odvetných akcích" polské Zemské armády proti ukrajinským vsím, při kterých podle odhadů zahynulo až 20.000 Ukrajinců.
    - Po obratu ve válce se stala hlavním soupeřem UPA Rudá armáda a sovětská tajná služba NKVD. Němci se rozhodli využít Banderu ke svým účelům a v září 1944 jej propustili. Ten poté i za přispění Němců řídil z Berlína akce UPA, která bojovala se sovětským režimem v některých oblastech až do počátku 50. let. Část bojovníků UPA se po válce pokoušela probít přes tehdejší Československo na Západ, ale většinou neúspěšně.
    - Bandera do západního sektoru Německa pronikl, ale v říjnu 1959 ho v Mnichově zavraždil kyanidem sovětský agent Bogdan Stašinskij. Začátkem 60. let Stašinskij uprchl na Západ a západoněmecký nejvyšší soud ho odsoudil pouze jako pomocníka s tím, že skutečnými pachateli jsou "vysoce postavení původci zločinu" v Moskvě.
    - V roce 2010 dostal Bandera posmrtně od končícího prezidenta Viktora Juščenka čestný titul Hrdina Ukrajiny, což vyvolalo vlnu odporu například v Rusku, Polsku a také mezi mnohými historiky, organizacemi protifašistických bojovníků nebo židovskými organizacemi. V lednu 2011 soud rozhodnutí zrušil a o postavě Bandery se opět začalo diskutovat po vypuknutí krize na Ukrajině, protože část ukrajinských nacionalistů se hlásí k jeho odkazu.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti