Změnu vztahů s Kubou zdůvodnil Obama neúspěšností dosavadní cesty

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Washington | Americký prezident Baracka Obama dnes ohlásil zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích, které byly poznamenány nepřátelstvím od nástupu kubánských komunistů k moci v roce...

1959. Obama prohlásil, že dosavadní konfrontační politika nepřinesla z amerického pohledu kýžené výsledky a je tedy překonaná. Mimo jiné oznámil, že Spojené státy znovu otevřou na Kubě svoje velvyslanectví. Bílý dům v této souvislosti nevyloučil, že by Obama mohl navštívit Kubu.
    "Nekompromisní americká politika vůči Kubě v posledních desítkách let měla nepatrný vliv," řekl Obama v přímém televizním projevu z Bílého domu. "Izolace nezafungovala," podotkl. Normalizace vztahů s Kubou "ukončí překonaný přístup" v dosavadní politice vůči ostrovnímu státu.
    Obama oznámil, že svému ministrovi zahraničí Johnu Kerrymu dal za úkol, aby o normalizaci vztahů začal jednat s kubánskými představiteli. Přitom vyjádřil přesvědčení, že USA mohou více pomoci kubánskému lidu, když budou přímo jednat s kubánskou vládou. Pro americké občany to zároveň podle prezidenta znamená, že budou moci snadněji cestovat na Kubu. Obama hovořil i o rozšíření obchodních styků a otevření telefonní a internetové komunikace.
    V Obamově pravomoci je možné určité usnadnění volného pohybu osob, zboží a služeb mezi oběma státy. V komerční oblasti by se to mělo omezeně projevit například v maloobchodu či ve stavebnictví, v bankovnictví otevřením účtů, používáním platebních karet a omezeném transferu peněz.
    Pro rozsáhlejší obchodní styky ale šéf Bílého domu potřebuje souhlas Kongresu, který by musel zrušit dosavadní embargo uvalené na Kubu před desítkami let. V obou komorách ovládaných republikány ho ovšem očekávají vážné potíže. Šéf republikánů ve Sněmovně reprezentantů John Boehner již podotkl, že revize či normalizace vzájemných vztahů není možná bez toho, aby si kubánský lid užíval svobody. Obamův krok označil za další ze série "bezduchých ústupků" diktátorům.
    Obama zdůraznil, že Kuba musí podnikat ekonomické reformy a zlepšovat stav lidských práv. Připustil, že jeho rozhodnutí sblížit se s Kubou neuspokojí mnohé lidi, zejména bojovníky za demokracii. Prohlásil, že jejich postoj respektuje, ale je přesvědčen, že při prosazování demokratických principů je třeba zkusit jiný přístup.
    Americký prezident ocenil kanadský příspěvek ke zlepšení americko-kubánských vztahů: Kanada podle něj sehrála významnou roli tím, že vyjednávání obou stran umožnila na své půdě.
    Vyzdvihl také podíl hlavy katolické církve: papež František podle Obamy přispěl tím, že osobně vyvíjel na kubánský režim tlak, aby propustil vězněného amerického občana Alana Grosse, který dnes dorazil do Spojených států.
    Současně s tím, jak Havana propustila pět let vězněného Grosse, Američané pustili na svobodu trojici vězněných Kubánců. Americký občan si na Kubě odpykával patnáctiletý trest vězení; kubánský soud mu ho vyměřil za údajný pokus zřídit na ostrově nelegální internetovou službu. Havana rovněž propustila vězněného kubánského agenta, který pracoval pro Američany.

Na výraznější zlepšení vztahů USA a Kuby se čeká již přes 50 let

Výběr údajů týkajících se americko-kubánských vztahů (americký prezident Baracka Obama dnes ohlásil zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích):
    - Nepřátelské vztahy mezi USA a Kubou panují od roku 1959, kdy se po převratu chopili v ostrovní zemi moci komunisté vedení Fidelem Castrem. Po pozemkové reformě Castro znárodnil majetek zahraničních i domácích podnikatelů a zrušil politické strany. V politických procesech byla odsouzena k trestu smrti či dlouholetému žaláři řada odpůrců režimu i někteří někdejší Castrovi compaňeros.
    - V zahraniční politice se Castro vymezil proti USA mimo jiné s programem "dva, tři Vietnamy", který měl vyvolat ve světě několik lokálních konfliktů, jež by USA nedokázaly zvládnout. V tomto duchu začala Kuba podporovat partyzánská hnutí v Latinské Americe a Africe.
    - První hospodářskou blokádu proti Kubě zavedly Spojené státy v říjnu 1960 a v následujících letech ji zostřovaly. V lednu 1961 přerušily USA s Kubou diplomatické styky a rok nato v únoru zahájily embargo na veškerý obchod s Kubou.
    - V dubnu 1961 se skupina kubánských emigrantů řízených americkou zpravodajskou službou CIA vylodila v Zátoce sviní na jihovýchodě Kuby s cílem zažehnout v zemi povstání proti vládě. Bez původně slibované letecké podpory USA však akce skončila po třech dnech; výsledkem bylo 300 mrtvých a 1200 zajatců. Akce Castrův režim posílila a vyhrotila americko-kubánské vztahy.
    - Kolaps ekonomiky v polovině 60. let donutil Fidela Castra rezignovat na nezávislou politiku a definitivně se přiklonit k Sovětskému svazu. Učinil tak podporou invaze do Československa v srpnu 1968, čímž ztratil část příznivců, ale získal materiální pomoc a odbytiště pro kubánský cukr.
    - Po "karibské krizi", kdy USA zahájily námořní blokádu Kuby na protest proti přítomnosti sovětských raket na Kubě z podzimu 1962, zakázala americká vláda v létě 1963 jakékoli finanční transakce s Kubou. Toto nařízení rovněž výrazně omezilo cesty Američanů na Kubu, neboť jim tam zakázalo utrácet peníze i dostávat dary, pokud nemají povolení ministerstva financí.
    - Rozpad Sovětského svazu zasadil po roce 1991 kubánskému hospodářství další citelnou ránu, takže Castro slevil ze svých dogmat, ovšem jen hospodářských.
    - Další zpřísnění embarga přinesl v roce 1992 "Torricelliho zákon", který mimo jiné zakázal obchod s Kubou i zahraničním pobočkám amerických podniků. V roce 1996 následovalo přitvrzení takzvaným Helms-Burtonovým zákonem, který vyvolal kritiku v řadě zemí a dostal se i na půdu Světové obchodní organizace.
    - Mírnou oblevu v hospodářské blokádě Kuby přinesl přelom tisíciletí. V létě 1999 přijel na pracovní návštěvu Kuby, během níž hovořil i s Fidelem Castrem, prezident obchodní komory USA Thomas Donohue - jednalo se o první návštěvu svého druhu po 40 letech. Týž rok v prosinci bylo obnoveno přímé letecké spojení mezi New-Yorkem a Havanou, zastavené v roce 1962.
    - Vztahy mezi Washingtonem a Havanou ale ochladly po zatčení Američana Alana Grosse na Kubě v roce 2009. To již byl u moci Fidelův mladší bratr Raúl, který Fidela vystřídal v únoru 2008. Gross byl spolupracovníkem programu na podporu budování demokracie, financovaného americkou vládní Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID). V březnu 2011 byl za pašování satelitních telefonů a počítačů odsouzen k 15 letům vězení. Dnes byl Gross v rámci humanitární výměny vězňů, kdy USA pustily na svobodu trojici vězněných Kubánců, propuštěn. Kuba se dnes rozhodla také propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice místního komunistického režimu.
    - Americký prezident Barack Obama uvolnil v lednu 2011 omezení cestování na Kubu, vydávání víz a zasílání peněz kubánským rodinám z USA - údajně takto ročně na ostrov proudí kolem dvou miliard dolarů. Další zmírňující opatření se dotklo leteckých spojů.
    - Kuba také dlouhodobě trvá na vyškrtnutí ze seznamu zemí podporujících terorismus, kam ji USA zapsaly v roce 1982. Důvodem pro zařazení Kuby byla zejména podpora baskické separatistické skupiny ETA a kolumbijských rebelů FARC (Revoluční ozbrojené síly Kolumbie).
    - Kuba letos v červnu vyčíslila hospodářské škody způsobené její ekonomice v důsledku embarga na více než bilion amerických dolarů (více než 21 bilionů Kč).
    - Ke zrušení amerického hospodářského embarga vyzývá od roku 1992 každoročně i Valné shromáždění OSN. Kompletní zrušení embarga by musel schválit americký Kongres. Republikáni již dnes vyhlásili, že sbližování vztahů s touto nedemokratickou zemí budou blokovat.

Milníky komunistického režimu na Kubě

Hlavní události komunistického režimu na Kubě:
    2. ledna 1959 - První partyzánské jednotky vstoupily do Havany; dva dny předtím diktátor Fulgencio Batista opustil Kubu.
    8. ledna 1959 - Do Havany dorazil Fidel Castro.
    17. února 1959 - Castro jmenován předsedou revoluční vlády.
    Červen 1960 - Kuba znárodnila americké rafinérie poté, co tyto odmítly zpracovávat sovětskou ropu.
    Říjen 1960 - USA zastavily export na Kubu vyjma potravin a léků.
    3. ledna 1961 - USA přerušily diplomatické styky s Kubou.
    17. dubna 1961 - V Zátoce sviní na jihu Kuby se vylodilo asi 1500 Castrových odpůrců podporovaných americkou tajnou službou CIA; po třech dnech byla většina z nich pozatýkána.
    Únor 1962 - USA vyhlásily obchodní embargo vůči Kubě.
    Říjen - listopad 1962 - Karibská krize: poté, co špionážní letouny USA objevily na západě Kuby sovětské rakety, zahájili Američané blokádu ostrova. Moskva rakety posléze stáhla výměnou za slib USA, že nezaútočí na Kubu a odstraní rakety z Turecka.
    1964 - Latinskoamerické země s výjimkou Mexika uvalily na Kubu kolektivní embargo.
    Březen 1968 - Kubánská vláda znárodnila i rodinné podniky služeb a majetek drobných rolníků.
    1975 - Kuba vyslala jednotky do občanské války v Angole.
    Únor 1976 - Přijata nová ústava zakotvující "vedoucí úlohu" Komunistické strany Kuby (KSK); k funkci předsedy vlády a prvního tajemníka KSK získal Castro i úřad hlavy státu.
    1977-1978 - Kubánská vojenská intervence v Etiopii.
    Duben 1980 - Asi 10.000 Kubánců zaplavilo během tří dní peruánské velvyslanectví v Havaně a žádalo o azyl. Následovaly demonstrace v Havaně, kde Castrovi příznivci skandovali: "Ať si jdou!" Castro nakonec povolil připlutí lodí z Miami, na nichž ostrov opustilo na 125.000 Kubánců.
    Červenec 1989 - Popraven tehdejší druhý muž Kuby, národní hrdina generál Arnaldo Ochoa; byl odsouzen s několika dalšími vysokými představiteli režimu za zpronevěru a obchod s drogami.
    1990 - SSSR začal rušit speciální obchodní podmínky pro Kubu.
    Srpen 1994 - Na 35.000 Kubánců, zoufalých z hospodářské deprese, vyplulo na provizorních člunech směrem k Floridě, neupřesněný počet se jich utopil. Castro rozhodl nezasahovat a v září podepsal s USA dohodu o udělování 20.000 amerických víz pro Kubánce ročně.
    Březen 1996 - Americký prezident Bill Clinton podepsal zákon umožňující soudní postih zahraničních podniků obchodujících s Kubou (tzv. Helms-Burtonův zákon). Po kritice mnoha zemí USA sporný paragraf tohoto zákona neuplatňovaly.
    Říjen 1997 - Castro potvrdil jako svého budoucího nástupce bratra Raúla.
    Leden 1998 - Kubu navštívil papež Jan Pavel II.
    Prosinec 2001 - Na Kubu dorazila první dodávka potravin z USA od roku 1962.
    Duben 2003 - K šesti až 28 letům žaláře bylo na Kubě odsouzeno 75 Castrových odpůrců.
    20. - 21. května 2005 - První legální setkání na 170 Castrových odpůrců v Havaně; účast odmítla část opozice, protože schůzku financoval exil z Miami. Předtím vláda vyhostila několik zahraničních hostů, včetně senátora Karla Schwarzenberga.
    31. července 2006 - Fidel Castro se podrobil vážné operaci, a proto poprvé dočasně předal své pravomoci bratrovi Raúlovi, dlouholetému ministrovi obrany.
    24. února 2008 - Předsedou Státní rady (hlavou Kuby) byl zvolen Raúl Castro; v čele Kuby tak po 49 letech stanul oficiálně někdo jiný než Fidel Castro.
    7. července 2010 - Po schůzce Castra s havanským kardinálem Jaimem Ortegou a ministry zahraničí Španělska a Kuby církev oznámila, že vláda propustí zbylé vězně ze skupiny 75 aktivistů, kteří byli uvězněni v roce 2003.
    14. ledna 2011 - Americký prezident Barack Obama uvolnil omezení cestování na Kubu, vydávání víz a zasílání peněz kubánským rodinám z USA; další opatření se týkalo leteckých spojů.
    16.-19. dubna 2011 - VI. sjezd Komunistické strany Kuby schválil program ekonomických reforem, navržený Raúlem Castrem, který podpořil větší prostor pro soukromou iniciativu lidí.
    17. prosince 2014 - Americký prezident Baracka Obama ohlásil zahájení nové kapitoly v americko-kubánských vztazích. Kubánský vůdce Raúl Castro uvedl, že Kuba je připravena přijmout společné kroky s USA k normalizaci vzájemných vztahů. Kuba současně propustila pět let vězněného Američana Alana Grosse, za což USA podle agentur pustily na svobodu trojici Kubánců. Kubánský režim se rovněž rozhodl propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice kubánského komunistického režimu.