Sněmovna podpořila platovou novelu, zkrátila lhůty výborům

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Sněmovna dnes dokončila úvodní kolo jednání o novele o platech ústavních činitelů. Podle vládního návrhu mají vzrůst od ledna o jedno procento. Poslanci souhlasili s tím, aby výbory měly na debatu o...

předloze 17 dnů místo obvyklých dvou měsíců. Zřejmě budou navrhovat změny. Plénum by mohlo o platové novele rozhodovat na řádné prosincové schůzi. Dnešní mimořádné jednání poslanců trvalo i s úvodními formalitami sedm minut.
    Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připustil, že ve Sněmovně nepanuje spokojenost s jednoprocentním růstem navrženým vládou a že růst by mohl být vyšší. "Já myslím, že existuje možnost, aby se platy zvýšily o 3,5 procenta tak, aby to bylo srovnatelné s tím, jak se zvyšují platy zaměstnanců ve veřejném sektoru," řekl Sobotka ČTK a Českému rozhlasu. Dnešní rychlé jednání podle něho otevřelo cestu k tomu, aby byla norma schválena do konce roku.
    V dnešní debatě vystoupila jen ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD), která navrhla zkrácení lhůty pro výbory o 43 dnů, případně o měsíc. Sněmovna její první návrh hlasy 134 ze 139 přítomných poslanců bez diskuse schválila. Mimořádná schůze svolaná na žádost koaličních poslanců tím skončila.
    Pokud by novela nebyla schválena, prezidentovi, členům vlády nebo poslancům a senátorům by se zvýšily platy od ledna po několikaletém zmrazení skokově o více než čtvrtinu.
    Mezi poslanci zaznívají názory, že základna, od níž se platy odvíjejí, by se neměla stanovovat pevně. Soudí, že by se měly opět odvozovat koeficientem od mezd v nepodnikatelské sféře, jako tomu bylo před zmrazením. Pro takové řešení se dnes před novináři vyslovil i předseda dolní komory Jan Hamáček (ČSSD). Zákonodárci by se nemuseli k projednávání svých platů opakovaně vracet.
    Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura řekl, že uvažuje i o jiném nastavení platů, mohly by být navázány na soudcovské mzdy. O procentním růstu debatovat nechce. "My chceme dát koeficient, který bude reagovat na vývoj průměrné mzdy," řekl.
    Do čtyř výborů Sněmovna poslala novelu už minulý týden. Pak bylo jednání pro procedurální zmatky ohledně zkrácení lhůt přerušeno.
    Předloha počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 korun. V následujících čtyřech letech by činila 52.248 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze základny ve výši 65.103,50 Kč. Takové zvýšení by státní rozpočet vyšlo příští rok na 118,6 milionu korun navíc místo 4,6 milionu korun. Ze základny se počítají taky některé náhrady.
    Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 25.500 korun, meziročně se zvýšila o 583 korun. Po odečtení inflace se mzdy zvedly o 2,1 procenta. Medián, který představuje mzdový střed mezi vysokými a nízkými mzdami a lépe odráží úroveň mzdy průměrného zaměstnance, činil 21.385 korun.
    Zákonodárci by měli do konce roku vyřešit i výpočet soudcovských platů, od nichž se odvíjejí taky mzdy státních zástupců. Ústavní soud už v létě zrušil nynější způsob jejích stanovování. Ve Sněmovně leží poslanecká novela, podle níž by platy soudcům v intencích nálezu ústavních soudců o něco vzrostly. Je ale taky možné, že poslanci tato ustanovení připojí k vládní normě. Bez nich by úřady neměly od ledna zákonný podklad, jak mzdy soudců stanovit.

Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů v Kč

Funkcionář	Plat 2011-2014	Plat při schválení novely s růstem základny o 1 procento 2015-2018	Plat při schválení novely s růstem základny o 3,5 procenta (2015-2018)	Plat při neschválení novely 2015
Prezident	186.300	188.100	192.800	234.400
Předseda parlamentní komory a premiér	150.100	151.600	155.300	188.900
Místopředseda vlády	128.900	130.100	133.400	162.200
Místopředseda parlamentní komory a ministr	106.600	107.700	110.300	134.200
Předseda parlamentního výboru	78.700	79.500	81.400	99.000
Poslanec a senátor	55.900	56.500	57.900	70.400

Zdroj: Zákon č. 236/1995 Sb. o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu v platném znění, vládní novela zákona; výpočet ČTK.

Přehled platů členů Poslanecké sněmovny od roku 1993

Přehled platů členů Poslanecké sněmovny od roku 1993 a přehled aktuálních platů dalších ústavních činitelů:

Vývoj platu poslanců:

Platnost od	Plat v Kč*
1.1.1993	13.000
1.1.1994	16.100
1.4.1996	17.000
1.7.1996	31.200
1.1.1997	33.700
1.1.1999	39.500
1.1.2001	41.900
1.3.2002	46.500
1.1.2005	54.500
1.1.2006	57.600
1.1.2007	61.400
1.1.2010	59.000
1.1.2011	55.900

Současné platy ostatních ústavních činitelů:

Funkce	Plat v Kč**
Prezident	186.300
Premiér, předsedové komor parlamentu	150.100
Místopředseda vlády	128.900
Místopředsedové parlamentních komor a ministři	106.600
Předseda parlamentního výboru	78.700
Senátor	55.900

    Poznámky:
    *)
    - Plat se určí jako součin platové základny a platového koeficientu, pro poslance platí v současnosti koeficient 1,08 (tento koeficient platí pouze pro poslance bez jakékoliv další funkce, například už místopředsedovi podvýboru se zvyšuje o 0,11, předsedovy výboru nebo poslaneckého klubu o 0,44 a předsedovy Sněmovny o 1,82).
    - Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle údajů ČSÚ za předminulý rok.
    - Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí platová základna podle zákona 51.731 Kč.
    - Poslancům náleží ještě náhrady, které zvyšují jejich příjmy nejméně o 56 procent. Například každý poslanec má v současnosti nárok na víceúčelovou paušální náhradu ve výši 16 procent platové základny (nyní asi 8300) a víceúčelovou paušální náhradu podle vzdálenosti obce, v níž má trvalý pobyt, v rozmezí od 40 do 60 procent platové základny (nyní asi 20.700 až 31.000).
    - Poslanci mají také mimo jiné nárok na náhradu výdajů na stravování (2,5 násobek sazby pro běžného zaměstnance), výdajů na přechodné ubytování, dopravu při zahraničních cestách a výdajů na odborné a administrativní práce.
    - Poslanci také mají nárok na naturální plnění, které mimo jiné zahrnuje ubytování v Praze a pronájem kanceláře v místě volebního obvodu, např. předsedové výborů a klubů mají navíc nárok na služební automobil.

    **)
    - Plat se určuje jako součin platové základny a platového koeficientu. Výsledek se zaokrouhluje nahoru na celé stokoruny.
    - Koeficienty jsou stanoveny následovně: 3,6 prezident, 2,9 předseda vlády a předsedové parlamentních komor, 2,49 místopředseda vlády, 2,06 ministři a místopředsedové parlamentních komor, 1,52 předseda parlamentního výboru, 1,08 řadový poslanec.
    - Platová základna ostatních ústavních činitelů se určuje stejně jako v případě poslanců. Od 1. ledna 2011 činí 51.731 korun, předtím se vypočítávala jako 2,75násobek průměrné nominální měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika