Zeman předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o státní službě - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 17. května 2026, svátek má Aneta.

Aktuality

Zeman předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o státní službě

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: archiv Metropolu

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident Miloš Zeman předložil dnes Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o státní službě. Hlava státu, která nejvíce kritizovala vznik funkcí takzvaných politických náměstků, zdůvodňuje podání...

 

procedurou přijetí i konkrétními ustanoveními nedávno schváleného zákona. Navrhuje zrušení zákona jako celku, nebo některých jeho částí. ČTK o tom informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.
    "Návrh je odůvodněn jednak tím, že procedurou, jakou byl zákon přijat, došlo k porušení základních principů legislativní činnosti stanovené jak Ústavou České republiky, tak jednacím řádem Poslanecké sněmovny, a dále i tím, že řada ustanovení zákona, na která se v návrhu odkazuje, neodpovídá ústavním požadavkům na tvorbu právních předpisů, a tedy ani hlediskům vyjádřeným v dosavadní judikatuře Ústavního soudu," uvedl Ovčáček.
    "Navrhuje se, aby Ústavní soud zrušil buď zákon jako celek, anebo jeho určitá ustanovení, která podle názoru prezidenta republiky nejsou ústavně konformní," doplnil ve zdůvodnění hradní mluvčí.
    Doručení Zemanova návrhu dnes ČTK potvrdila také mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková. Teprve v pondělí však návrh podle zavedené procedury dostane spisovou značku. Algoritmus pak určí soudce zpravodaje, který se bude Zemanovými argumenty zabývat a připraví návrh nálezu. "Proto se zatím Ústavní soud nebude vyjadřovat k obsahu návrhu," řekla ČTK Sedláčková.
    Přezkoumávání zákonů je nejsložitější součástí agendy Ústavního soudu. O výsledném nálezu hlasuje plénum, tedy sbor všech 15 soudců. Návrhu mohou vyhovět zcela i částečně, případně jej odmítnout bez meritorního projednání nebo zamítnout po detailním přezkoumání. Průměrná doba rozhodnutí v plenárních věcech činí devět měsíců až rok, často soudci dokážou dospět k výsledku rychleji. Předseda soudu Pavel Rychetský ale nedávno uvedl, že verdikt o služebním zákonu jen těžko může padnout do konce roku. Zákon má nabýt účinnosti od 1. ledna.
    Novelu služebního zákona Sněmovna potvrdila 24. října, když přehlasovala prezidentovo veto. Na podobě normy se po dlouhých neshodách dohodla koalice s pravicovou opozicí.
    Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků. Měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy.
    Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.
    Zeman s předstihem avizoval, že na novém zákonu mu vadí zejména takzvaní političtí náměstci. Na ministerstvu podle něj nebudou mít co na práci, protože nebudou mít na starosti žádnou konkrétní agendu. Navíc prý budou zátěží pro státní rozpočet. Zastánci zákona oponují, že ministr potřebuje mít někoho, kdo ho může zastupovat na jednáních. Politické náměstky podle nich obsahovaly i předchozí návrhy zákona.
    Už v září prezident ve svém projevu k poslancům vysvětlil svůj názor na projednávaný zákon a uvedl, za jaké podmínky ho podepíše. "Poslanecká sněmovna však mou žádost motivovanou zájmem o racionální výstavbu státní správy neakceptovala. Zároveň jsem nucen konstatovat, že zákon o státní službě vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání, přes některá jeho zmocňovací ustanovení nebo mezery v zákoně až po neurčitá nebo nejasná ustanovení," píše také Zeman v dopise," uvedl Zeman při svém říjnovém vetu normy.
    Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová tento týden uvedla, že Evropská komise neschválí Česku jednotlivé operační programy upřesňující podmínky čerpání dotací z EU v letech 2014 až 2020 před účinností služebního zákona a všech prováděcích předpisů.

 

Odkládaný služební zákon je jedním z nejstarších ústavních dluhů

 

Výběr událostí kolem schvalování služebního zákona (prezident Miloš Zeman dnes předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení tohoto zákona):
    1. listopadu 2000 - Vláda premiéra Miloše Zemana (ČSSD) schválila návrh zákona o státní službě.
    12. března 2002 - Sněmovna návrh přijala; pro hlasovali ČSSD, lidovci a Unie svobody. Naopak ODS a komunisté zákon odmítli.
    28. května 2002 - Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů; účinnosti měl nabýt k 1. lednu 2004.
    2. července 2003 - Sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem na odložení účinnosti zákona o rok. Kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) zdůvodnil odklad situací ve státních financích.
    13. října 2004 - Sněmovna na žádost vlády odložila účinnost zákona na počátek roku 2007.
    8. listopadu 2006 - Poslanci schválili třetí odklad účinnosti zákona; nově měl platit od počátku roku 2009. Proti odložení hlasovali poslanci Strany zelených a někteří lidovci. Odklad navrhla odstupující vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), podpořila ho ale i následující vláda Mirka Topolánka (ODS). Důvodem byla opět snaha ušetřit peníze.
    22. srpna 2008 - Sněmovna na návrh vlády odložila účinnost služebního zákona na 1. leden 2012. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) uvedl, že Topolánkův kabinet chce připravit nový zákon. Dalším důvodem byl nedostatek peněz.
    23. září 2011 - Sněmovna odložila účinnost zákona na leden 2015. Nečasova vláda oznámila, že vypracuje nový návrh.
    5. prosince 2013 - Prezident Miloš Zeman podmínil jmenování Andreje Babiše (ANO) ministrem financí bez lustračního osvědčení tím, že v prosinci projde služební zákon v prvním čtení Sněmovnou.
    Prosinec 2013 - Poslanci ČSSD do Sněmovny předložili stejnou předlohu, kterou prosazovali již v minulém volebním období. Sněmovna ji ale do svého rozpuštění nestačila projednat.
    8. ledna 2014 - Dosluhující kabinet premiéra Jiřího Rusnoka se vyslovil proti novele služebního zákona z dílny ČSSD; vláda připravila vlastní návrh zákona o státní službě.
    22. ledna 2014 - Sněmovna podpořila novelu služebního zákona z pera poslanců ČSSD. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tím splnila podmínku prezidenta Zemana pro jmenování nové vlády.
    21. května 2014 - Vláda schválila vznik Generálního ředitelství státní služby.
    27. května 2014 - Koaliční rada ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO se dohodla na definitivním znění návrhu nového služebního zákona.
    16. července 2014 - Poslanci se na mimořádné schůzi začali zabývat služebním zákonem, Sněmovna ho postoupila do závěrečného schvalování. Opoziční TOP 09 a ODS oznámily, že chtějí blokovat třetí čtení, dokud koalice nepřistoupí na jejich požadavky.
    31. července 2014 - Koaliční strany se dohodly, že budou o podobě služebního zákona jednat s opozicí.
    6. srpna 2014 - Vládní koalice ustoupila opozičním ODS a TOP 09 a vyhověla jejich požadavku nezavádět generální ředitelství státní služby. Většina kompetencí připadne ministerstvu vnitra, kde vznikne funkce náměstka pro státní službu.
    7. srpna 2014 - Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) oznámil, že se nebude účastnit dalších prací na zákonu. Kvůli dohodě s opozicí totiž podle něj nebude dostatečně odpolitizována státní správa, za což nechce převzít odpovědnost.
    13. srpna 2014 - Prezident Zeman řekl, že nesouhlasí s tím, aby služební zákon počítal s pozicemi takzvaných politických náměstků. Zrušení generálního ředitelství považuje za chybu.
    14. srpna 2014 - Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) se dohoda na zákonu kvůli kritickému názoru prezidenta rušit nebude.
    2. září 2014 - Prezident Zeman varoval Sněmovnu, že prosadí-li přes jeho avizované veto novelu zákona s politickými náměstky, obrátí se na Ústavní soud. Novela podle něj nepovede k odpolitizování státní správy, ale k její zesílené politizaci.
    3. září 2014 - Koaliční rada se shodla, že nechce měnit dohodu o služebním zákonu. Sobotka po schůzce se Zemanem řekl, že jejich názory na podobu zákona se nesblížily.
    10. září 2014 - Sněmovna schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky.
    1. října 2014 - Senát schválil novelu služebního zákona. Přijal ji v podobě, na níž se ve Sněmovně dohodla vládní koalice s opozicí. V zákoně podle dohod ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí není generální ředitelství státní služby.
    8. října 2014 - Prezident Zeman vetoval novelu služebního zákona; podle něj vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti.
    24. října 2014 - Sněmovna potvrdila novelu služebního zákona, poslanci přehlasovali Zemanovo veto.
    7. listopadu 2014 - Prezident Zeman předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o státní službě. Hlava státu zdůvodňuje podání procedurou přijetí i konkrétními ustanoveními zákona.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 188x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny