Zeman: Přezkoumání služebního zákona nebude jen o politických náměstcích

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Lány (Kladensko) | Přezkoumání služebního zákona u Ústavního soudu se nebude týkat jen politických náměstků. Řekl to v dnešních Hovorech z Lán prezident Miloš Zeman. Právníci Hradu prý v normě našli řadu...

dalších chyb, takže podání bude výrazně širší. Zákon prezident vetoval, ale poslanci jeho veto přehlasovali.

Odkládaný služební zákon je jedním z nejstarších ústavních dluhů

Výběr událostí kolem schvalování služebního zákona (prezident Miloš Zeman dnes řekl, že napadne u Ústavního soudu služební zákon nejen kvůli politickým náměstkům):
    1. listopadu 2000 - Vláda premiéra Miloše Zemana (ČSSD) schválila návrh zákona o státní službě.
    12. března 2002 - Sněmovna návrh přijala; pro hlasovala ČSSD, lidovci a Unie svobody. Naopak ODS a komunisté zákon odmítli.
    28. května 2002 - Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů; účinnosti měl nabýt k 1. lednu 2004.
    2. července 2003 - Sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem na odložení účinnosti zákona o rok. Kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) zdůvodnil odklad situací ve státních financích.
    13. října 2004 - Sněmovna na žádost vlády odložila účinnost zákona na počátek roku 2007.
    8. listopadu 2006 - Poslanci schválili třetí odklad účinnosti zákona; nově měl platit od počátku roku 2009. Proti odložení hlasovali poslanci Strany zelených a někteří lidovci. Odložení navrhla odstupující vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), podpořila ho ale i následující vláda Mirka Topolánka (ODS). Důvodem byla opět snaha ušetřit peníze.
    22. srpna 2008 - Sněmovna na návrh vlády odložila účinnost služebního zákona na 1. leden 2012. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) uvedl, že Topolánkův kabinet chce připravit nový zákon. Dalším důvodem byl nedostatek peněz.
    23. září 2011 - Sněmovna odložila účinnost zákona na leden 2015. Nečasova vláda oznámila, že vypracuje nový návrh.
    5. prosince 2013 - Prezident Miloš Zeman podmínil jmenování Andreje Babiše (ANO) ministrem financí bez lustračního osvědčení tím, že v prosinci projde služební zákon v prvním čtení Sněmovnou.
    Prosinec 2013 - Poslanci ČSSD do Sněmovny předložili stejnou předlohu, kterou prosazovali již v minulém volebním období. Sněmovna ji ale do svého rozpuštění nestačila projednat.
    8. ledna 2014 - Dosluhující kabinet premiéra Jiřího Rusnoka se vyslovil proti novele služebního zákona z dílny ČSSD; vláda připravila vlastní návrh zákona o státní službě.
    22. ledna 2014 - Sněmovna podpořila novelu služebního zákona z pera poslanců ČSSD. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tím splnila podmínku prezidenta Zemana pro jmenování nové vlády.
    21. května 2014 - Vláda schválila vznik Generálního ředitelství státní služby.
    27. května 2014 - Koaliční rada ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO se dohodla na definitivním znění návrhu nového služebního zákona.
    16. července 2014 - Poslanci se na mimořádné schůzi začali zabývat služebním zákonem, Sněmovna ho postoupila do závěrečného schvalování. Opoziční TOP 09 a ODS oznámily, že chtějí blokovat třetí čtení, dokud koalice nepřistoupí na jejich požadavky.
    31. července 2014 - Koaliční strany se dohodly, že budou o podobě služebního zákona jednat s opozicí.
    6. srpna 2014 - Vládní koalice ustoupila opozičním ODS a TOP 09 a vyhověla jejich požadavku nezavádět generální ředitelství státní služby. Většina kompetencí připadne ministerstvu vnitra, kde vznikne funkce náměstka pro státní službu.
    7. srpna 2014 - Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) oznámil, že se nebude účastnit dalších prací na zákonu. Kvůli dohodě s opozicí totiž podle něj nebude dostatečně odpolitizována státní správa, za což nechce převzít odpovědnost.
    13. srpna 2014 - Prezident Zeman řekl, že nesouhlasí s tím, aby služební zákon počítal s pozicemi takzvaných politických náměstků. Zrušení generálního ředitelství považuje za chybu.
    14. srpna 2014 - Podle premiéra Bohuslava Sobotky se dohoda na zákonu kvůli kritickému názoru prezidenta rušit nebude.
    2. září 2014 - Prezident Zeman varoval Sněmovnu, že prosadí-li přes jeho avizované veto novelu zákona s politickými náměstky, obrátí se na Ústavní soud. Novela podle něj nepovede k odpolitizování státní správy, ale k její zesílené politizaci.
    3. září 2014 - Koaliční rada se shodla, že nechce měnit dohodu o služebním zákonu. Sobotka po schůzce se Zemanem řekl, že jejich názory na podobu zákona se nesblížily.
    10. září 2014 - Sněmovna schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky.
    1. října 2014 - Senát schválil novelu služebního zákona. Přijal ji v podobě, na níž se ve Sněmovně dohodla vládní koalice s opozicí. V zákoně podle dohod ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí není generální ředitelství státní služby.
    8. října 2014 - Prezident Zeman vetoval novelu služebního zákona; podle něj vyvolává zásadní ústavněprávní pochybnosti.
    24. října 2014 - Sněmovna potvrdila novelu služebního zákona, poslanci přehlasovali Zemanovo veto.
    2. listopadu 2014 - Prezident Miloš Zeman řekl v Hovorech z Lán, že napadne u Ústavního soudu služební zákon nejen kvůli politickým náměstkům. Právníci Hradu podle Zemana v normě našli řadu dalších chyb, takže podání bude výrazně širší.