Řád bílého lva dostali od Zemana i Fico a Vranitzky - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Řád bílého lva dostali od Zemana i Fico a Vranitzky

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident Miloš Zeman dnes udělil u příležitosti oslav vzniku Československa státní vyznamenání 33 osobnostem. Řád bílého lva převzali večer ve Vladislavském sále Pražského hradu slovenský premiér...

 

Robert Fico a bývalý rakouský kancléř Franz Vranitzky. Již odpoledne toto nejvyšší státní vyznamenání Zeman předal na zvláštním ceremoniálu zachránci židovských dětí Nicholasi Wintonovi a in memoriam bývalému britskému premiérovi Winstonu Churchillovi.
    Pro Fica je ocenění velkou poctou. Před novináři vyzdvihl dlouhodobě dobré vztahy mezi českými a slovenskými premiéry, se svými protějšky prý vždy navázal přátelství bez ohledu na to, jestli byla česká politická reprezentace pravicová nebo levicová. Pro to, aby byl 28. říjen státním svátkem i na Slovensku, Fico moc není i kvůli tomu, že svátků má Slovensko až příliš. Rád by ale mladé slovenské generaci připomínal ideje první Československé republiky a Slovensko by se k ní mělo podle Fica intenzivněji přihlásit oslavami stého výročí jejího vzniku.
    Druhým nejvyšším státním vyznamenáním, Řádem Tomáše Gariggua Masaryka, Zeman vyznamenal zpěváka Karla Kryla a spoluzakladatele Rakousko-české společnosti Eduarda Haranta za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva. Stejný řád dostali za vynikající zásluhy o rozvoj humanity zpěvačka Hana Hegerová a cestovatel Miroslav Zikmund. Za Hegerovou řád převzal její vnuk Matouš Heger, pětadevadesátiletý Zikmund si pro vyznamenání přišel sám.
    Na Pražském hradě byla oceněna in memoriam také pětice českých vojáků, kteří padli v červenci v Afghánistánu po útoku sebevražedného atentátníka. Medaili Za hrdinství tak dostali David Beneš, Ivo Klusák, Jaroslav Lieskovan, Libor Ligač a Jan Šenkýř. Stejnou medaili prezident předal i Jaroslavu Mevaldovi, který byl v Afghánistánu postřelen při napadení české hlídky. Mevald ČTK řekl, že si vyznamenání velmi váží a má pro něj ohromnou cenu.
    Medailí Za zásluhy Zeman ocenil 19 lidí, mezi nimi třeba zpěvačku Lucii Bílou, jadernou fyzičku a předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou či in memoriam ruskou disidentku Natalji Gorbaněvskou, která v roce 1968 protestovala proti okupaci Československa.
    Stejné ocenění posmrtně obdrželi kněz Josef Toufar, který byl obětí komunistického pronásledování, a lidický farář zavražděný německými okupanty Josef Štemberka. In memoriam byli medailí Za zásluhy oceněni také bývalý šéf Škody Auto Ludvík Kalma nebo zachránce židovských dětí Antonín Kalina. Medaili převzaly zakladatelka projektu Klokánek Marie Vodičková či politička Božena Fuková, která v roce 1968 patřila mezi čtyři poslance Národního shromáždění, kteří se postavili proti smlouvě o "dočasném pobytu" sovětských vojsk na území Československa.
    Zeman dále ocenil medailí Za zásluhy přednostu ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka Pavla Dungla, který mu v roce 2012 operoval šlachu v palci levé nohy, režiséra Filipa Renče, který Zemanovi točil předvolební spoty, a režiséra Roberta Sedláčka, jenž o české hlavně státu natočil dokument. Sedláček na slavnostní ceremoniál přišel v tričku a tmavé mikině.
    Zeman poprvé uděloval státní vyznamenání ve své funkci loni. Řád Bílého lva tehdy nikomu nepředal. Tento řád má dvě skupiny, a to civilní a vojenskou. Všichni dnes ocenění dostali civilní vyznamenání I. třídy, která je nejvyšší.
    Zeman měl na slavnosti asi čtvrthodinový projev, kterému v historickém sálu naslouchali například bývalý prezident Václav Klaus s manželkou Livií, zákonodárci, ministři, představitelé církví a řada dalších lidí. Zeman letos opět nepozval dva rektory kvůli osobním sporům. Několik jejich kolegů na oslavu odmítlo přijít, svou nepřítomnost ale většinou zdůvodnili pracovní zaneprázdněností. U příležitosti ocenění ruské disidentky Gorbaněvské zkritizovali Zemana další dva disidenti ze skupiny "osmi statečných", kteří roku 1968 protestovali v Moskvě proti okupaci Československa. Viktor Fajnberg a Pavel Litvinov ČTK dnes sdělili, že jim vadí prezidentův postoj ke střetům na Ukrajině, který se právě s činy a ideály Gorbaněvské neslučuje. 

 

Seznam osobností vyznamenaných letos při příležitosti 28. října

 

Seznam osobností, které prezident Miloš Zeman vyznamenal při příležitosti státního svátku 28. října:


    Robert Fico
    Řád Bílého lva civilní skupiny, I. třída
    za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
    Robert Fico (15. září 1964) - slovenský premiér (2006-2010 a od dubna 2012) a předseda levicové strany Směr-sociální demokracie. Vystudoval práva na univerzitě v Bratislavě a od roku 1986 do poloviny 90. let působil v Právnickém ústavu ministerstva spravedlnosti. V letech 1994 až 2000 mimo jiné zastupoval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. V roce 1987 vstoupil do komunistické strany a tři roky po revoluci zasedl do sněmovny za postkomunistickou Stranu demokratické levice (SDL). Po volbách v roce 1998 SDL opustil a v prosinci 1999 založil stranu Směr. Letos se neúspěšně pokoušel o funkci prezidenta, podlehl v druhém kole Andreji Kiskovi.


    Winston Churchill
    in memoriam
    Řád Bílého lva, civilní skupiny, 1. třída
    za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
    sir Winston Churchill (30. listopadu 1874 - 24. ledna 1965)
    Britský premiér (1940-1945) a (1951-1955) a jedna z klíčových postav druhé světové války. V kritických dobách vrátil Britům víru ve vítězství a s dalšími spojeneckými politiky se zasloužil o vojenskou porážku Německa. V březnu 1946 přednesl Churchill na univerzitě v americkém Fultonu památný projev, v němž mj. prohlásil, že "Od Štětína na Baltu až po Terst na Jadranu byla napříč celým kontinentem spuštěna železná opona", a vyzval demokratický svět, aby se semkl proti komunistickému nebezpečí.


    Franz Vranitzky
    Řád Bílého lva civilní skupiny, I. třída
    za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
    Franz Vranitzky (4. října 1937) - rakouský sociálnědemokratický politik, bývalý spolkový kancléř. Po krátké praxi v závodě Siemens-Schuckert přešel v roce 1961 do bankovního sektoru, kde zastával vedoucí funkce v několika bankovních domech. V roce 1984 se stal ministrem financí a v červnu 1986 kancléřem. V čele vlády zůstal do roku 1997. Za nejvýznamnější úspěch Vranitzkého politiky je označováno "hladké vplutí" Rakouska do Evropské unie k 1. lednu 1995.


    Nicholas Winton
    Řád Bílého lva civilní skupiny, I. třída
    za zvlášť vynikající zásluhy ve prospěch České republiky
    Nicholas Winton (19. května 1909) - bývalý britský bankéř, zachránce dětí. Před druhou světovou válkou zachránil 669 českých a slovenských dětí převážně židovského původu před deportací do nacistických táborů, když pro ně zorganizoval přepravu do Británie a umístění do tamních rodin. Většina jejich příbuzných později zahynula ve vyhlazovacích táborech. Pomáhal i po válce, mimo jiné působil v tehdejší Mezinárodní organizaci OSN pro uprchlíky a v organizaci Abbeyfield spravující domy pro seniory. Za své činy byl britskou královnou povýšen do rytířského stavu a prezident Václav Havel mu v roce 1998 udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.


    Eduard Harant
    Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy
    za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
    Eduard Harant (19. května 1930) - rakouský nakladatel a podnikatel, spoluzakladatel Rakousko-české společnosti. Narodil se ve Vídni v česko-rakouské rodině. Celý život má vřelý vztah k Česku, podporuje rozvoj rakousko-českých vztahů. V minulosti byl mimo jiné asistentem vídeňského starosty Helmuta Zilka.


    Hana Hegerová
    Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy
    za vynikající zásluhy o rozvoj humanity
    Hana Hegerová (20. října 1931)
    Česká zpěvačka slovenského původu, vlastním jménem Carmen Farkašová; její umělecké jméno je synonymem českého šansonu. Začínala v žilinském divadle. Na přelomu 50. a 60. let vystupovala v pražském divadle Rokoko a později v divadle Semafor. Koncertovala také v zahraničí, včetně proslulé pařížské Olympie. Její hit Levandulová vyšel, stejně jako mnoho jejích dalších písní, ze spolupráce se skladatelem Petrem Hapkou a textařem Michalem Horáčkem. Za album Potměšilý host, na němž tento šanson vyšel, dostala v roce 1992 od firmy Supraphon platinovou desku. Čtyři roky nato ji Akademie populární hudby zapsala do Síně slávy. V roce 2002 obdržela od prezidenta Václava Havla Medaili Za zásluhy.


    Karel Kryl
    in memoriam
    Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy
    za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva
    Karel Kryl (12. dubna 1944 - 3. března 1994)
    Český hudebník. Jeho písně, k nimž si sám skládal hudbu a texty, zahrnovaly něžné romance i hořké protestsongy. Některé z nich, zejména legendární skladba Bratříčku, zavírej vrátka, se staly jedním ze symbolů let 1968 a 1989 v Československu. V roce 1969 emigroval do Německa, kde se usadil v Mnichově. Po listopadu 1989 se vrátil do Československa, ale novým politickým vývojem a rozdělením republiky byl rozčarován, což neváhal dát veřejně najevo. Až do své předčasné smrti se pohyboval mezi Mnichovem, kde našel druhý domov, a Čechami.


    Miroslav Zikmund
    Řád Tomáše G. Masaryka I. třídy
    za vynikající zásluhy o rozvoj humanity
    Miroslav Zikmund (14. února 1919) - spisovatel a cestovatel. S Jiřím Hanzelkou navštívili přes 80 zemí, napsali dvacítku knih a ve světě proslavili bývalé Československo i vozy Tatra. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, již oba cestovatelé odsoudili, jim komunisté zakázali cestovat i publikovat. Po pádu komunistického režimu se Zikmundovi podařilo navštívit Austrálii, která z harmonogramu druhé výpravy vypadla. Opětovně se vydal i na Sibiř a Srí Lanku. V roce 1999 prezident Václav Havel oběma cestovatelům udělil Medaili Za zásluhy.


    David Beneš
    in memoriam
    Medaile Za hrdinství
    za hrdinství v boji
    David Beneš (1986 - 8. července 2014) - štábní poručík, smrtelně zraněn při útoku sebevražedného útočníka v Afghánistánu. Zástupce velitele čety u 41. mechanizovaného praporu v Žatci, účastník tří misí v operaci ISAF na území Afghánistánu.


    Ivo Klusák
    in memoriam
    Medaile Za hrdinství
    za hrdinství v boji
    Ivo Klusák (1980 - 8. července 2014) - štábní poručík, smrtelně zraněn při útoku sebevražedného útočníka v Afghánistánu. Příslušník 43. výsadkového praporu v Chrudimi, starší operátor velitelského družstva 2. výsadkové roty, veterán šesti zahraničních operací, z toho čtyř na území Afghánistánu.


    Jaroslav Lieskovan
    in memoriam
    Medaile Za hrdinství
    za hrdinství v boji
    Jaroslav Lieskovan (1975 - 14. července 2014) - štábní poručík, smrtelně zraněn při útoku sebevražedného útočníka v Afghánistánu. Příslušník 43. výsadkového praporu v Chrudimi, zástupce velitele čety zbraní 2. výsadkové roty, veterán osmi zahraničních operací, z toho čtyř na území Afghánistánu.


    Libor Ligač
    in memoriam
    Medaile Za hrdinství
    za hrdinství v boji
    Libor Ligač (1981 - 8. července 2014) - štábní poručík, smrtelně zraněn při útoku sebevražedného útočníka v Afghánistánu. Příslušník 43. výsadkového praporu v Chrudimi, střelec výsadkového družstva, veterán dvou zahraničních operací ISAF v Afghánistánu.


    Jaroslav Mevald
    Medaile Za hrdinství
    za hrdinství v boji
    Jaroslav Mevald - voják, desátník působící v misi v Afghánistánu. Letos v červenci utrpěl těžká zranění při dopadu protitankové střely při napadení české jednotky u základny Bagrám. Mevald i přes poranění hlavy vytrval, kryl kolegy a opětoval střelbu směrem k nepříteli.


    Jan Šenkýř
    in memoriam
    Medaile Za hrdinství
    za hrdinství v boji
    Jan Šenkýř (1975 - 8. července 2014) - štábní poručík, smrtelně zraněn při útoku sebevražedného útočníka v Afghánistánu. Příslušník 43. výsadkovému praporu do Chrudimi, řidič čety zbraní, byl poprvé nasazen v zahraniční misi.


    Lucie Bílá
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti umění
    Lucie Bílá (7. dubna 1966)
    Jedna z nejpopulárnějších a komerčně nejúspěšnějších českých zpěvaček, držitelka 16 Českých slavíků. Kariéru začínala tato vyučená švadlena, vlastním jménem Hana Zaňáková, v 80. letech s popovým repertoárem, ale i v rockových skupinách (mj. Arakain). Od 90. let vystupovala v řadě muzikálů (například Les Misérables, Dracula, Krysař) a hrála i ve filmech. Proslula též jako stoupenkyně exprezidenta Václava Klause, jehož podporovala ve volebních kampaních. Podporu vyjádřila loni v lednu v prezidentské kampani i Miloši Zemanovi.


    Dana Drábová
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti vědy
    Dana Drábová (3. června 1961) - jaderná fyzička, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Vystudovala obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, kde později získala doktorát z jaderné fyziky. Jako předsedkyně SÚJB, kterou je listopadu 1999, například zastupovala ČR v Radě guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).


    Zdeněk Duběnka
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Zdeněk Duběnka - dárce krve; je českým rekordmanem mezi dárci krve, má přes 550 odběrů. Pracoval u dráhy jako posunovač, ale po úrazu zůstal v invalidním důchodu. S dárcovstvím začal v 19 letech.


    Pavel Dungl
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti vědy
    Pavel Dungl (25. dubna 1948) - lékař, ortoped, přednosta ortopedické kliniky pražské Nemocnice Na Bulovce, profesor. Je autorem mnoha nových léčebných postupů, z nichž některé nesou jeho jméno. Mimo jiné má zkušenosti z Rakouska, Německa a Kuvajtu.


    Božena Fuková
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Božena Fuková (15. ledna 1935)
    Slovenská ekonomka a někdejší poslankyně, která v říjnu 1968 jako jedna z čtyř (dnes poslední žijící) členů Národního shromáždění hlasovala proti smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk v Československu. Absolventka VŠE v Bratislavě byla už v 29 letech zvolena do Národního shromáždění. Od roku 1967 pracovala v Praze v Institutu řízení, kde se podílela na realizaci Šikových ekonomických reforem. Kvůli postoji k okupaci dostala z institutu výpověď a přišla o poslanecký mandát. Poté těžce hledala zaměstnání; pracovala jako účetní v Laboře Praha či referentka v Tesle Praha. V lednu 1990 byla kooptována do Federálního shromáždění. Byla též členkou komise dohlížející na odchod sovětských vojsk. Až do důchodu pak pracovala na ministerstvu zahraničí.


    Natalja Gorbaněvská
    in memoriam
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Natalja Gorbaněvská (26. května 1936 - 29. listopadu 2013) - ruská básnířka a překladatelka z češtiny a polštiny, sovětská disidentka. Byla jednou z "osmi statečných" sovětských disidentů, kteří na moskevském Rudém náměstí v srpnu 1968 demonstrovali proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Za to pak pykala v tehdejším Sovětském svazu mimo jiné nuceným pobytem v psychiatrické léčebně. V roce 1975 emigrovala do Francie. Za celoživotní zásluhy v boji za demokracii, svobodu a lidská práva loni v říjnu převzala v Praze Zlatou medaili Univerzity Karlovy.


    Carl Horst Hahn
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
    Carl Hahn (1. června 1926) - německý manažer a podnikatel, profesor, bývalý šéf koncernu Volkswagen Group. Byl u začlenění české společnosti Škoda Auto do koncernu VW a zasloužil se o její rozvoj.


    Zdeněk Jičínský
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Zdeněk Jičínský (26. února 1929)
    Politik a právník, bývalý poslanec a někdejší disident a signatář Charty 77. Vystudoval Právnickou fakultu UK a od roku 1954 působil deset let na Vysoké stranické škole ÚV KSČ. V roce 1964 se stal profesorem na pražské právnické fakultě a čtyři roky nato byl zvolen poslancem. Mandát ale vykonával jen krátce; po potlačení Pražského jara byl vyloučen z KSČ a donucen odejít i z fakulty. Pak pracoval jako právník v různých podnicích a zapojil se do disidentského hnutí. Po listopadu 1989 byl členem Občanského fóra a v prosinci 1989 byl kooptován do Sněmovny národů a stal se členem vedení Federálního shromáždění. V roce 1992 vstoupil do ČSSD, za niž byl v roce 1996 zvolen poslancem; tím byl do června 2002 a od července 2003 do června 2010. Jako odborník na teorii státu a práva je autorem řady knih.


    Antonín Kalina
    in memoriam
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Antonín Kalina (17. února 1902 - 1. ledna 1990) - Během druhé světové války byl z politických důvodů vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald, v Buchenwaldu se mu podařilo před smrtí zachránit více než 900 židovských dětí. V roce 2012 mu izraelský památník obětí a hrdinů holokaustu Jad vašem in memoriam udělil titul Spravedlivý mezi národy.


    Ludvík Kalma
    in memoriam
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
    Ludvík Kalma (9. října 1941 - 24. listopadu 1996) - manažer, podnikatel, vynálezce. Někdejší předseda představenstva a. s. Škoda Mladá Boleslav, měl velkou zásluhu na jejím úspěšném začlenění do koncernu Volkswagen.


    Zdeněk Klanica
    in memoriam
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti vědy
    Zdeněk Klanica (28. listopadu 1938 - 29. července 2014)
    Archeolog a politik (za KSČM byl v letech 1996-1998 a 1998-2002 poslancem). Vystudoval Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita) a poté nastoupil jako odborný asistent do Archeologického ústavu ČSAV. Od roku 1960 působil 30 let na slovanském hradišti v Mikulčicích, kde byl od roku 1975 vedoucím archeologických prací a kde se podílel na mnoha nálezech. Byl též spoluautorem výstav o Velké Moravě a vydal o této etapě několik monografií.


    George Alois Novak
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    George Alois Novak - honorární generální konzul ČR v Atlantě v USA. Původně stavební inženýr, během ruské invaze do Československa v srpnu 1968 utekl do Rakouska a později se usadil v USA. V roce 1983 tam založil stavební poradenskou firmu George Novak Company poskytující služby především zahraničním klientům. Honorárním konzulem ČR v Atlantě byl jmenován v roce 1992, v roce 2002 povýšil na čestného generálního konzula. Mimo jiné působil ve funkci atašé Českého olympijského výboru při olympijských hrách v Atlantě v roce 1996.


    Věra Olivová
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Věra Olivová (13. listopadu 1926) - historička, předsedkyně Společnosti Edvarda Beneše. Vystudovala historii a geografii na Filozofické fakultě UK. Krátce pracovala v Politickém archivu kanceláře prezidenta republiky, kde získala přístup k soukromému archivu Edvarda Beneše. Poté působila na Vysoké škole politických a hospodářských věd, na Katedře československých dějin na FF UK a na Katedře etnografie FF UK. Zabývá se zejména obdobím první republiky, osobností Edvarda Beneše, ale například i dějinami sportu.


    Filip Renč
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti umění
    Filip Renč (17. srpna 1965)
    Režisér, herec a scenárista. Vystudoval dokumentární tvorbu na FAMU, kde na sebe upozornil dokumenty Zapadákov a Srdíčko, oceněné na festivalu světových filmových škol v Mnichově. Jeho celovečerním režijním debutem bylo v roce 1991 Requiem pro panenku. V 90. letech točil hodně reklamu a videoklipy. V roce 1999 natočil hraný dokument Polojasno, rekonstruující události bezprostředně po pádu režimu v Československu. Na kontě má též Českého lva za divácky nejúspěšnější film Román pro ženy (2004) a tři České lvy za jeho film Hlídač č. 47 si odnesli Karel Roden a Vladimír Dlouhý a střihač Jan Mattlach. Loni režíroval pokračování seriálu Sanitka a podpořil Zemana v předvolební kampani (mj. mu natočil volební spot). Režíroval i v divadle - muzikál Kleopatra či svůj, původně filmový, muzikál Rebelové.


    Robert Sedláček
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Robert Sedláček (7. června 1973) - režisér a scenárista. Mimo jiné natočil trilogii Tenkrát, jež se věnuje období normalizace, sametové revoluce a rozpadu Československa, a filmy Pravidla lži, Největší z Čechů, Muži v říji, Rodina je základ státu, Dědictví aneb Kurvaseneříká a televizní film Sráči. Je autorem řady dokumentárních portrétů osobností, mimo jiné dokumentu z roku 2007 o nynější hlavě státu "Miloš Zeman: nekrolog politika a oslava Vysočiny" a dokumentů o Václavu Bělohradském a Františku Čubovi. Je držitelem Českého lva za scénář k filmu Pravidla lži a dvou cen České filmové a televizní kritiky za film Rodina je základ státu.


    Josef Štemberka
    in memoriam
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Josef Štemberka (2. února 1869 - 10. června 1942) - katolický kněz, 33 let byl farářem v Lidicích. Zavražděn německými okupanty při přepadení Lidic, když odmítl milost a rozhodl se sdílet osud svých farníků. V roce 1992 mu prezident Václav Havel udělil in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy, tehdy ještě jako vyznamenání České a Slovenské Federativní Republiky.


    Josef Toufar
    in memoriam
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Josef Toufar (14. července 1902 - 25. února 1950)
    Farář z Číhoště na Havlíčkobrodsku; zemřel po krutém mučení vyšetřovatelů kauzy takzvaného číhošťského zázraku. Vyučil se truhlářem a na kněze byl vysvěcen až v 38 letech. Jako farář působil v letech 1940-1948 v dnes už neexistující obci Zahrádka u Ledče nad Sázavou, pak nastoupil do Číhošti. Osudnou se mu stala událost z prosince 1949, kdy se při mši v místním kostele během kázání údajně několikrát pohnul kříž na hlavním oltáři. Tehdejší režim to označil za součást protistátního spiknutí katolické církve.


    Marie Vodičková
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát
    Marie Vodičková (1951)
    Předsedkyně Fondu ohrožených dětí (od jeho založení v roce 1990) a autorka projektu Klokánek, sítě zařízení nahrazujících rodinnou péči (od roku 2000). Jako jedna z prvních též poukázala na skutečnost, že je v ČR ročně týráno až 40.000 dětí a několik desítek dětí útoky rodičů nepřežije. Vystudovala práva a pracovala na městské prokuratuře jako specialistka pro péči o mládež. Postupně si sama odvezla z dětského domova domů osm, převážně romských dcer. V roce 1988 spolupracovala s časopisem Vlasta, který uveřejňoval fotografie a informace o osudech nechtěných dětí, pro něž se tak podařilo najít novou rodinu. V roce 1990 spoluzakládala Fond ohrožených dětí.


    Leticie Vránová-Dytrychová
    Medaile Za zásluhy I. stupně
    za zásluhy o stát v oblasti hospodářské
    Leticie Vránová-Dytrychová (1966)
    Podnikatelka - zvonařka. Vede zvonařskou dílnu Dytrychových v Brodku u Přerova, která dnes patří k největším v Evropě. Založil ji v roce 1950 dědeček Leticie Josef Dytrych. Specialitou dílny, která jako značku užívá otisk větvičky túje severské, je vedle samostatných zvonů vytváření zvonkoher. Zvony z této dílny znějí po celém světě, mj. v Austrálii, Japonsku, USA, Polsku, na Ukrajině či na Slovensku. Jejich zvláštní zakázkou byly dva zvony jako hudební nástroje pro vídeňské filharmoniky. Leticie Vránová-Dytrychová se narodila v Olomouci. Absolvovala umělecko-průmyslovou školu v Turnově obor plošné a plastické rytí kovů a poté Vysoké učení technické v Brně, obor slévárenství.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

ORLEN Jobs