Představitelé státu předali církvi několik uměleckých děl z Národní galerie

Aktuality

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Několik uměleckých děl, která dosud patřila k nejvýznamnějším ve sbírkách Národní galerie v Praze, dnes představitelé státu předali zástupcům církve. Dva obrazy Petera Paula Rubense, Vyšebrodský...

oltář a části Puchnerova oltáře symbolicky převzali poté, co jim je stát vydal na základě majetkového vyrovnání s církvemi. Všechna díla ale na základě vzájemné dohody zůstanou ve stálých expozicích NG, Rubensovy obrazy ve Šternberském paláci a gotická díla v klášteře sv. Anežky.
    "Pro návštěvníky Národní galerie se nemění vůbec nic, jen jméno majitele na štítku. Díla, která se dnes na základě dohody předávají, zůstanou nadále ve sbírkách Národní galerie. Tímto jsme s církevními institucemi zahájili novou éru velmi úzké koncepční spolupráce o zachování vynikajících uměleckých památek v kontextu prezentací Národní galerie v Praze," řekl ČTK generální ředitel Národní galerie v Praze Jiří Fajt.
    Páter Juan Ignácio Provecho Lopez z České provincie Řádu sv. Augustina podotkl, že "konečně zvítězila nejen pravda, ale i spravedlnost a rozum". Podpisu smlouvy se zúčastnili i ministr kultury Daniel Herman a Jan Berka z Cisterciáckého opatství Vyšší Brod. Smlouva byla podepsána na 15 let s opcí. Finanční a majetkového vyrovnání s církvemi zpochybňuje část zejména levicových politiků.
    O vydání všech tří souborů děl stát rozhodl již dříve, tehdejší ministr kultury Jiří Balvín to oznámil loni v prosinci. Sama Národní galerie ale čekala ještě na další posudky. Když se letos v červenci ujal jejího vedení Jiří Fajt, nechal si vypracovat ještě oponentní posudek, který správnost vydání děl potvrdil. Zejména v případě Vyšebrodského oltáře však bylo podle odborníků rozhodování složité.
    Devět deskových maleb z poloviny 14. století je stěžejním dílem malíře, jehož jméno historikové neznají. Je proto označován za Mistra Vyšebrodského oltáře podle klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě.
    O Vyšebrodský cyklus se cisterciáci již dříve neúspěšně soudili. Nemohli o něj žádat v rámci restitucí v 90. letech, kdy se umělecká díla vydávala na základě výčtového zákona a podmínkou bylo, že na jaře roku 1950 díla byla fyzicky na místě - v tomto případě v klášteře. Oltář však byl z Vyššího Brodu odvezen již v roce 1938.
    Nyní ale vzácné deskové malby zůstanou v expozici středověkého umění v Anežském klášteře. Na popisce nově bude uveden jako majitel Cisterciácké opatství Vyšší Brod a informace o tom, že obrazy jsou dlouhodobě a bezplatně do NG zapůjčeny.
    Stejně tak Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou ponechá veřejnosti přístupné čtyři části takzvaného Puchnerova oltáře a Česká provincie Řádu sv. Augustina zapůjčuje do stálé expozice ve Šternberském paláci dva obrazy Petra Paula Rubense - Umučení sv. Tomáše a Sv. Augustin.
    Národní galerie dostala přes 30 žádostí o vydání uměleckých děl, kromě trojice zmíněných patří k významnějším ještě Madona Roudnická a Madona z Veveří. U těch dosud není zřejmé, zda budou vydány. Žádosti zahrnovaly přes pět stovek soch, obrazů, grafických listů a kreseb, galerie však zjistila, že podstatnou část artefaktů již církvím stát vydal.
    Stát obdržel také 47 žádostí o vydání nemovitých kulturních památek. Národní památkový ústav stále posuzuje 15 z nich. Přibližně polovina žádostí byla odmítnuta nebo vrácena, u dvou výzev se čeká na výsledek správního řízení, čtyři výzvy NPÚ předal jiné instituci. Jedinou vydanou památkou ve správě NPÚ je zatím areál kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. K dalším požadovaným památkám patří třeba klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.
    Některé žádosti o vydání nemovitostí rozhoduje Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten vydal Římskokatolické farnosti u sv. Štěpána pražskou románskou rotundu sv. Longina a řádu alžbětinek pozemky na Novém Městě v Praze s kaplemi sv. Marie Lourdské a sv. Panny Barbory.
    Církve a náboženské společnosti musí dle zákona nárokovanou věc v žádosti řádně identifikovat a prokázat, že ji vlastnily v rozhodném období, například předložením kupní smlouvy, darovací smlouvy či inventárního seznamu, a prokázat, že tato movitá věc funkčně souvisela s jejich nemovitostí, například předložením dobové fotografie.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality