Prezident Zeman chce umožnit volyňským Čechům repatriaci - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 17. května 2026, svátek má Aneta.

Aktuality

Prezident Zeman chce umožnit volyňským Čechům repatriaci

Kliknutím zvětšíte obrázek
zdroj: archiv Metropolu

zdroj: archiv Metropolu

Praha | Prezident Miloš Zeman požádal dnes ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), aby vyhověl požadavkům 40 rodin volyňských Čechů na repatriaci. Situace na Ukrajině jim podle něj v současné době...

 

neumožňuje mít plnohodnotný život. ČTK to sdělil mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček. Volyňští Češi žádali již na jaře prezidenta, premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) i další politiky o pomoc s návratem do bývalé vlasti. Vláda však jejich žádost nevyslyšela. Česká diplomacie uvedla, že věří ve schopnost Ukrajiny zajistit jejich práva a bezpečnost.
    Zeman je nyní jiného názoru, volyňští Češi podle něj nemohou mít na Ukrajině plnohodnotný život. "Prezident republiky zdůraznil, že stát je státem pouze tehdy, jestliže se dokáže postarat i o své zahraniční občany," uvedl Ovčáček.
    "My tu věc posoudíme standardním způsobem, a pokud bude zákonná možnost vzít tyto Čechy zpět do vlasti, tak proč ne," řekl dnes novinářům Chovanec. "Budeme chtít znát primárně pozici ministerstva zahraničí. Tento proces teď začne běžet," dodal.
    Volyňští Češi na Ukrajině v březnu v dopise Zemanovi uvedli, že se nebojí útoků místních obyvatel, ale možného válečného konfliktu. Strach českých krajanů prý pramení především z obavy, že začne válka s Ruskem, které již připojilo Krym, a muži budou odvedeni, aby bojovali. Krajané také vyjádřili obavu ze souvisejícího nárůstu kriminality a extremismu na obou stranách, který zbytkům fungujících ukrajinských složek nedovolí dostatečně ochránit jejich životy a zdraví v případě náhlého vyhrocení situace.
    Na Ukrajině žije podle různých zdrojů asi 20.000 Čechů, letos na jaře ale představitelé Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel odhadovali počet Čechů na Ukrajině jen na 2000. Volyň je historická oblast na území dnešní Ukrajiny, která dříve patřila k Polsku i ruské říši. Češi se tam stěhovali od druhé poloviny 19. století.

 

Volyňští Češi se do původní vlasti vraceli již ve dvou vlnách

 

Výběr údajů o volyňských Češích, potomcích českých přistěhovalců do carského Ruska (prezident Miloš Zeman podpořil žádost 40 rodin o repatriaci):
    - V současnosti na Ukrajině žije několik tisíc Čechů. Nejčastěji se hovoří asi o 20.000 krajanů, letos na jaře ale představitelé Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel (SČVP) odhadovali počet Čechů na Ukrajině jen na 2000. S žádostí o pomoc se volyňští Češi obrátili na vrcholné představitele českého státu opakovaně již v březnu, kdy se zhoršila bezpečnostní situace na Ukrajině.
    - O situaci volyňských Čechů ještě v březnu jednal kabinet, podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) ale vláda "neplánovala, že by přistoupila k nějakým rozsáhlým programům pomoci, protože k tomu nejsou dostatečné důvody". Zástupci krajanů nad rozhodnutím, kterému předcházela krátká návštěva pracovníků české ambasády v Kyjevě na Volyni, vyjádřili zklamání. Nyní prezident Zeman požádal ministra vnitra, aby vyšel vstříc požadavkům 40 rodin na repatriaci.
    - Do Československa již v minulosti směřovaly dvě vlny krajanů z Ukrajiny. První vlna volyňských Čechů přišla hned po druhé světové válce. Druhá ji následovala v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
    - Po druhé světové válce, většinou v roce 1947, se na základě mezivládní dohody o repatriaci do Čech a na Moravu vrátilo zhruba 40.000 příslušníků již třetí generace původních emigrantů. K návratu je přiměly především neblahé zkušenosti s komunistickým režimem v Sovětském svazu a s německou okupací za druhé světové války. Reemigrace byla tehdy povolena Čechům žijícím v bývalé carské Volyňské gubernii (nyní oblast na severozápadě Ukrajiny poblíž hranic s Polskem a Běloruskem). Navrátilci byli umístěni zejména do dnešního Moravskoslezského kraje (Osoblažsko, Novojičínsko, Opavsko, Bruntálsko).
    - Druhá reemigrace přišla po pádu komunismu v letech 1991 až 1993 a týkala se 1812 ukrajinských Čechů, kteří domovy opustili především kvůli zdravotnímu ohrožení po havárii jaderné elektrárny v Černobylu. Přicházeli většinou z vesnic Malá Zubovština a Malinovka a města Korosteň v ukrajinské Žitomirské oblasti. Humanitární akce, kterou financovala nejdříve federální a později česká vláda, se týkala krajanů z takzvané zóny doporučené evakuace. Krajané byli v ČR rozmístěni přibližně do 70 lokalit, především v pohraničí nebo do domů volných po odchodu sovětských okupačních vojsk.
    - Češi odcházeli do tehdejšího carského Ruska většinou v 60. a 70. letech 19. století. Carská vláda lákala přistěhovalce do řídce osídlených oblastí řadou výhod, především nabídkou levné a kvalitní půdy a dvacetiletým osvobozením od daní, a zaručila jim právo na národní školství, vlastní samosprávu a náboženskou svobodu a osvobození od vojenské povinnosti.
    - Kolonisté se usazovali především ve Volyňské gubernii, ale i na jiných místech. Založili řadu zcela nových obcí nebo se usazovali ve stávajících vesnicích, kde mnohdy převážili nad původním obyvatelstvem. Přistěhovalci z Čech a Moravy vytvořili výraznou hospodářsky a kulturně aktivní národnostní menšinu. Vedle zemědělství měli velký vliv na vznikající průmysl, obchod a řemesla. Češi a Moravané stáli u zrodu řady strojírenských továren, pivovarů, mlýnů nebo cementáren.
    - Do osudů volyňských Čechů tvrdě zasáhla první světová válka. Volyňští Češi tvořili základ tzv. České družiny, předchůdkyně československých legií v Rusku. Po válce se část českých vsí ocitla v Polsku. Především v SSSR, ale později i v Polsku, čelili diskriminaci, mnoho volyňských Čechů bylo odsouzeno k trestu smrti nebo skončilo v gulazích.
    - Během druhé světové války se zhruba 12.000 volyňských Čechů přihlásilo do vznikajícího československého armádního sboru. Ti, co zůstali ve svých obcích, čelili nacistickému teroru. Dokladem tragického osudu volyňských Čechů je obec Český Malín, kterou v červenci 1943 vypálily (spolu se sousedním Ukrajinským Malínem) nacistické jednotky. Nacisté tehdy zavraždili 374 Čechů, z toho 105 dětí, spolu s Ukrajinci a Poláky více než 500 lidí.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 174x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny