Jourová: Výběr resortu ovlivnilo vzdělání, mírné zklamání cítím

Aktuality

zdroj: parlamentnilisty.cz

Praha | Česká eurokomisařka Věra Jourová bude mít na starosti problematiku spravedlnosti, spotřebitelskou politiku a otázky rovnosti pohlaví. Složení nové Evropské komise dnes v Bruselu oznámil její...

budoucí šéf a někdejší lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. Nová unijní exekutiva bude mít celkem sedm místopředsedů, kteří budou koordinovat jednotlivé týmy komisařů.
    Čtyři místopředsedové jsou z postkomunistických zemí: Bulharska, Slovinska, Estonska a Lotyšska. Komisi jako celek musí ještě potvrdit Evropský parlament. V 28členné komisi, která má začít fungovat v listopadu, je devět žen; věkově je nastupující EK mladší než stávající tým Josého Barrosa.
    Portfolio pro Jourovou je překvapením: ona sama i Praha měly zájem o křeslo eurokomisaře pro regionální rozvoj, což spekulace před dnešním oznámením nevylučovaly, stejně jako možnost, že česká komisařka získá portfolio týkající se dopravy. To bude nakonec řídit Slovák Maroš Šefčovič.
    "Čekala jsem jiné portfolio. Výběr ovlivnilo to, že mám právnické vzdělání. V konečném důsledku oblast spravedlnosti ale ovlivňuje životy všech občanů v Evropské unii," řekla sama Jourová. V první reakci připustila určité zklamání, profesně se prý připravovala právě na oblast regionálního rozvoje.
    Jean-Claude Juncker na dnešní tiskové konferenci novinářům připomněl, že jeho komise se bude muset vypořádat se složitou geopolitickou i hospodářskou situací. "Myslím, že pro to mám ten správný tým," prohlásil.
    Juncker odmítl, že by jednotlivá portfolia byla přidělována jednotlivým národním státům. "Nikdo není izolován na svém lénu či ve své přihrádce. Každý by měl spolupracovat," poznamenal. Klíčové podle něj bude fungovat na základě politických priorit. "Jsem týmový hráč, nebudu diktátor," upozornil předseda budoucí komise.
    "Rozhodl jsem se udělat některé změny a zatřást s věcmi," poznamenal Juncker. Prvním místopředsedou komise tak bude Frans Timmermans z Nizozemska, který bude odpovídat za zlepšení regulačních pravidel, vztahů mezi evropskými institucemi a právní otázky.
    Právě postavení místopředsedů komise je podle Junckera pro práci jeho sestavy klíčové, viceprezidenti mají fungovat jako jakýsi "filtr" mezi ním a skupinami komisařů.
    Místopředsedové budou také koordinovat práce ve čtyřech základních oblastech. První je podpora tvorby pracovních míst, růstu a investic, druhou digitální trh, třetí energetická unie a na budoucnost orientovaná klimatická politika a čtvrtou oblastí je hlubší a spravedlivější měnová a ekonomická unie. Jourové portfolio je v materiálech zmiňováno u digitálního trhu a měnové unie.
    Na místopředsedy komise ale podle Junckera nelze pohlížet jako na komisaře první třídy a na zbytek týmu jako na komisaře třídy druhé. "Tak to není. Místopředsedové a ostatní budou pracovat dohromady ve velmi blízkém týmu," vysvětlil Juncker své představy.
    Už od posledního unijního summitu je známé jméno Italky Federiky Mogheriniové, která je jako šéfka evropské diplomacie také jedním z místopředsedů komise. Odpovídat bude rovněž za bezpečnostní politiku.
    Za rozpočtové otázky a lidské zdroje bude odpovídat místopředsedkyně komise Kristalina Georgievová z Bulharska, která byla členkou končící Barrosovy komise. Slovinka Alenka Bratušeková dostala jako místopředsedkyně na starosti budování energetické unie, někdejší estonský premiér Andrus Ansip bude místopředsedou odpovědným za digitální trh.
    Sociální dialog a otázky společné měny euro bude mít na starosti místopředseda komise a lotyšský expremiér Valdis Dombrovskis. Někdejší finský premiér Jyrki Katainen bude odpovídat za problematiku zaměstnanosti, růstu, investic a konkurenceschopnosti.
    Tým místopředsedů má podle podle Junckera velké zkušenosti, mnozí jako premiéři už týmy podřízených koordinovali.
    Některé země přesto budou ze svého portfolia nejspíš zklamané. Někdejší francouzský ministr financí Pierre Moscovici bude odpovídat za ekonomické a finanční otázky, daně a cla, není však mezi místopředsedy. Také Brit Jonathan Hill je součástí ekonomického týmu odpovědný za finanční stabilitu, finanční trhy a služby.
    Němec Günther Oettinger, dosavadní komisař pro energetiku, dostal na starosti digitální ekonomiku. Rakušan Johannes Hahn, který v nynější komisi řídil portfolio regionálního rozvoje, bude mít nově na starosti sousedskou politiku a rozhovory o rozšiřování. Místo komisaře pro rozšíření, které v nynější komisi zastává Čech Štefan Füle, jako samostnatné portfolio dál neexistuje.

Jourová bude čtvrtým členem Evropské komise z ČR, první ženou

Přehled dosavadních českých členů Evropské komise; dnes bylo oznámeno rozdělení resortů v nové komisi Jeana-Clauda Junckera:

Pavel Telička (narozen 24. srpna 1965; eurokomisařem od května do listopadu 2004) - První český eurokomisař nastoupil do již fungující komise poté, co se Česká republika stala členem EU. Telička předtím vedl vyjednávání o vstupu ČR do unie a od ledna 2003 působil jako český velvyslanec při EU. Stejně jako ostatní komisaři nových zemí neměl vlastní resort, ale spolupracoval s jedním z komisařů patnáctky, Davidem Byrnem, komisařem pro zdraví a ochranu spotřebitele.
Telička, který se narodil v rodině diplomata, absolvoval v půli 80. let pražská práva a poté začal pracovat na ministerstvu zahraničí. Brzy se zaměřil na problematiku EU, mimo jiné byl vedoucím delegace pro jednání o přistoupení ČR k EU, náměstkem a poté prvním náměstkem ministra zahraničí (1998 až 2003), velvyslancem ČR při EU (2003 až 2004). Po odchodu z Evropské komise pracoval jako konzultant v evropských záležitostech, vedl firmu BXL Consulting. Letos byl za hnutí ANO zvolen europoslancem.

Vladimír Špidla (22. dubna 1951; eurokomisařem od listopadu 2004 do února 2010) - Česko zprvu do komise Josého Barrosa navrhovalo někdejšího ministra životního prostředí Miloše Kužvarta; ten se ale koncem února 2004 po několika týdnech kandidatury vzdal a vláda Vladimíra Špidly nakonec opět nominovala Teličku. Po neúspěchu ČSSD v eurovolbách v červnu 2004 rezignoval Špidla na premiérský post a jedním z posledních kroků jeho kabinetu pak bylo vyslání končícího předsedy vlády do EK. V ní měl Špidla na starosti zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti.
Špidla vystudoval historii a prehistorii na pražské filozofické fakultě (1976), poté prošel řadou profesí, včetně manuálních. Začátkem 90. let byl ředitelem úřadu práce v Jindřichově Hradci, v letech 1996 až 2004 zasedal v Poslanecké sněmovně. Byl místopředsedou vlády a ministrem práce v kabinetu Miloše Zemana, poté byl od července 2002 dva roky premiérem. Po odchodu z EK působil mimo jiné jako mluvčí stínové vlády ČSSD pro evropské záležitosti nebo stínový ministr životního prostředí. Nyní vede tým poradců premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Štefan Füle (24. května 1962; od února 2010 do 2014) - Nominace českého komisaře trvala před pěti lety mnoho měsíců, situaci komplikovalo i to, že v té době vládl úřednický kabinet Jana Fischera. Během jednání se objevila řada jmen, například ČSSD prosazovala pokračování Špidlova mandátu, hovořilo se i o Janu Fischerovi, který ale nominaci odmítl. Začátkem listopadu 2009 se nakonec ODS a ČSSD, jež stály (spolu se zelenými) za vznikem Fischerovy vlády, shodly na tehdejším ministrovi pro evropské záležitosti Štefanu Fülem. Ten působil jako komisař pro rozšíření a evropskou sousedskou politiku.
Füle krátce studoval pražskou filozofickou fakultu, poté absolvoval Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO; 1986). Od roku 1987 působil na ministerstvu zahraničních věcí, byl mimo jiné prvním tajemníkem stálé mise při OSN (1990 až 1995), poté vedl odbor mezinárodních organizací a podílel se na jednáních o vstupu do NATO, později stanul v čele odboru bezpečnostní politiky MZV. Byl velvyslancem v Litvě (1998 až 2001) a v Británii (2003 až 2005), mezitím působil jako náměstek ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD). Od července 2005 vedl českou misi při NATO, od května 2009 až do nástupu do EK byl ministrem pro evropské záležitosti.

Věra Jourová (18. srpna 1964; zasedne v nové Evropské komisi) - Nominaci současné ministryně pro místní rozvoj schválili představitelé koaličních stran koncem července, rozhodnutí ale předcházelo dlouhé hledání vhodného kandidáta. Jourovou nominovalo hnutí ANO, jehož je první místopředsedkyní, které předtím prosazovalo Teličku. ČSSD původně prosazovala někdejšího ministra financí Pavla Mertlíka, lidovci zase vysokého bruselského úředníka Petra Blížkovského. V nově představené komisi Jourová povede resort spravedlnosti, ochranu spotřebitele a pro otázky rovnosti pohlaví.
Vystudovala pražskou filozofickou fakultu (1991), předloni dokončila i práva. Pracovala v Městském kulturního středisku v Třebíči (1991 až 1994), poté na tamním městském úřadu, v letech 2001 až 2003 vedla odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Kraje Vysočina. V letech 2003 až 2006 byla náměstkyní na ministerstvu pro místní rozvoj, kde skončila poté, co začalo její stíhání kvůli korupci, jež se později ukázalo jako nepodložené; Jourová vysoudila vysoké odškodné. Po odchodu z ministerstva působila jako konzultantka a zaměřovala se na evropské fondy.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Politika