Na Ukrajině se bojuje, sankce prý mohou vést k rozkolu v Moskvě - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Na Ukrajině se bojuje, sankce prý mohou vést k rozkolu v Moskvě

zdroj: archiv Metropolu

Berlín | Ukrajinské síly o víkendu pokračovaly v operaci na východě země proti povstalcům, přičemž se boje stále více soustřeďují kolem obou hlavních bašt separatistů - Doněcka a Luhanska. V sobotu Evropská unie...

 

zveřejnila rozšíření sankcí na řadu předních ruských i separatistických činitelů a organizací. Popuzeně na to reagovalo ruské ministerstvo zahraničí a podle německé zpravodajské služby BND tlak sankcí už možná zanáší rozkol do ruského vedení.
    Ukrajinská média informovala, že se bojové operace čím dál víc stahují kolem Luhanska a hlavně milionového Doněcka. Střílí se a granáty vybuchují už na předměstích. Podle mluvčího ukrajinské bezpečnostní rady Andrije Lysenka se vládní síly nyní snaží vytlačit rebely z Horlivky. Jakmile se jim toto město s 300.000 obyvateli podaří ovládnout, budou mít otevřenou cestu k Doněcku z dalšího směru.
    Prezident Petro Porošenko v sobotu právě v souvislosti s ruskou podporou vzbouřencům prohlásil, že na Ukrajině nejde o vnitřní konflikt. "Ukrajina brání své území před zahraničními žoldáky, bandity a teroristy," řekl.
    Na čerstvě rozšířeném seznamu sankcí Evropské unie jsou mimo jiné šéf kontrarozvědky FSB Alexandr Bortnikov a ředitel rozvědky SVR Michail Fradkov, ale také 18 firem a organizací. Týká se jich zákaz vstupu do unie a zmrazení aktiv v evropských bankách. S podniky a organizacemi uvedenými na seznamu nesmějí evropské firmy spolupracovat.
    Ruské ministerstvo zahraničí v reakci prohlásilo, že EU tímto krokem ohrožuje spolupráci v bezpečnostních otázkách. Dala prý najevo, že unie definitivně přešla pod vliv Washingtonu a "kyjevských pohádek" o dění na Ukrajině. Ministerstvo pohrozilo, že sankce ohrozí bezpečnostní spolupráci i v oblastech boje proti šíření zbraní hromadného ničení, proti terorismu, organizovanému zločinu a dalším hrozbám.
    Sankce ovšem důrazně podpořil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Jeho kolega ve vládě, ministr hospodářství Sigmar Gabriel se navíc v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel vyslovil pro další zpřísnění sankcí, o němž se už jedná a jež by podle něj mělo být namířené především proti oligarchům, protože na nich stojí ruská politika. Přitom Německo, nejmocnější evropská ekonomika, má velmi silné obchodní vztahy s Ruskem.
    Podle týdeníku Der Spiegel německá zpravodajská služba BND už vidí náznaky, že kvůli sankcím se v moskevském vedení rýsuje boj o vliv u prezidenta Vladimira Putina mezi stoupenci tvrdé linie a vedoucími ekonomickými činiteli. Někteří oligarchové znepokojení sankcemi prý brzy začnou stavět ekonomické zájmy nad zájmy politické a pokusí se Putina brzdit, uvedl časopis.
    Rozšíření sankcí unie schválila i kvůli podezření, že Moskva má přímo či nepřímo prsty ve zkáze malajsijského letadla na východě Ukrajiny. V sobotu byly letecky přepraveny z Charkova do Nizozemska poslední do té doby objevené pozůstatky obětí katastrofy boeingu, který byl zřejmě sestřelen. Ještě večer pak nizozemské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že byla identifikována první oběť, Nizozemec.
    Při havárii zahynulo 17. července všech 298 lidí na palubě. Počet nalezených těl se zastavil na 282. Ukrajinská média a mezinárodní pozorovatelé jsou přesvědčeni, že u obce Hrabove, kam letadlo dopadlo, stále ještě pozůstatky lidských těl jsou.
    Intenzivně se nyní jedná o přístupu mezinárodního týmu vyšetřovatelů na místo neštěstí a také nizozemských a australských policistů, kteří mají oblast zajistit. S cílem urychlit začátek vyšetřování na místě přiletí v pondělí do Kyjeva ministři zahraničí Nizozemska a Austrálie, kteří chtějí, aby ukrajinský parlament už v úterý, a nikoli až ve čtvrtek, schválil příslušnou dohodu s povstalci, kteří oblast kontrolují.

Zdroj: ctk.cz

Tématické zařazení:

 » Aktuality  

 » Politika  

 

 

 

ORLEN Jobs