Vyšla nová kniha o síle sociálních sítí a populismu

Ústecký

21. listopadu 2024, 09.32 | Příchod sociálních sítí s sebou přinášel optimistickou vidinu možné občanské participace na politickém procesu prostřednictvím virtuálních občanských fór. Iluze informované a argumentačně vyspělé politické diskuse však vzala v průběhu let za své. O tom a dalším píše Denisa Charvátová ve své nové knize Jménem lidu: Instantní populismus po Česku. Publikaci vydalo nakladatelství Togga ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem letos na podzim.

Informační smog, anonymizace, ztráta odpovědnosti, nesmiřitelné požadavky a jitření emocí se nakonec staly pro sociální sítě mnohem charakterističtějšími, a to vše na úkor tradičních demokratických hodnot, jako jsou dialog, diskuse či kompromis. Toho obratně začali ve svůj prospěchu využívat populističtí političtí aktéři, kteří skrze sociální sítě získali přímý přístup k občanské nespokojenosti, hněvu, strachu a emocím. Populistický diskurs vytváří konstrukt ryzího lidu jako sociální identity, jež má spojovat občany, a to za účelem pocitu příslušnosti k určité skupině. Ke spojení takto odlišných identit napomáhá konstrukce společného nepřítele, společenských elit či nebezpečných tzv. „ostatních“, jejichž prostor působení je vykreslován jako smetiště negativních vlastností (ať už povýšenost, arogance, odtrženost, korupce, klientelismus apod. v případě elit, nebo kriminalita, násilí, bezpečnostní a kulturní hrozba apod. v případě ostatních). Nepřítel bývá co nejabstraktnější, aby se na něj dal zaměřit obecný hněv a aby vyvolal u příjemců proces zaplňování významových mezer individuálními představami a myšlenkami o tom, kdo patří mezi lid a kde je ona pomyslná hranice vyloučení.

„Text zachycuje vývojové fáze komunikace a podobnosti v delším časovém úseku. Sběr dat trval tři roky, nějaký čas zabrala následná analýza dat, a samotná kniha tak vznikala ještě o pár let déle. Bylo zajímavé sledovat, jak se proměňuje způsob silně personalizované a emotivní komunikace, ať již ve smyslu změny komunikační strategie a přizpůsobení nových způsobů prezentace sdělení pro zvýšení dosahu a zájmu uživatelů sociální sítě, či adaptaci komunikovaných narativů v návaznosti na jednotlivé druhy voleb. Navzdory zmíněnému se ale po celou dobu výzkumu bylo možné setkat s identickými hesly, vyzněními, dokonce i obrázky a příspěvky, stejně jako s umným politickým marketingem využívajícím potenciál sociálních sítí a prací s přímou nespokojeností a strachem občanů v rámci silně přítomného populistického diskursu,“ uvádí Mgr. Denisa Charvátová, Ph.D., členka katedry filozofie a humanitních studií na FF UJEP.

Kniha je k dostání u nakladatele a v univerzitním knihkupectví.

Zdroj: Mgr. Jana Kasaničová

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Tiskové zprávy

» Kraje » Ústecký