Remorkér Beskydy se stal kulturní památkou

Ústecký

zdroj: Miroslav Neumaier, Plavba a vodní cesty o.p.s.

Ústí nad Labem | Zadokolesový motorový remorkér Beskydy byl prohlášen kulturní památkou.
Ministerstvo kultury tak rozhodlo na základě obdrženého podnětu ve spolupráci s Národním památkovým ústavem...

(NPÚ) v Ústí nad Labem, jelikož tato loď je poslední svého druhu na Labi.
„Jedním z důvodů, proč je tato loď zařazena mezi kulturní památky, je to, že od předchozích typů se tento remorkér liší nejenom novým uspořádáním palubních nástaveb, ale zcela radikálním řešením vlečného navijáku. Také v palubní nástavbě, kde se schází do kajut posádky v podpalubí, bylo pamatováno s uzavřeným prostorem pro lodního telegrafistu, jelikož ČSPLO pro zkvalitnění řízení lodního provozu připravovala osazení vlečných remorkérů vysílačkami s dalekým dosahem. Zůstalo však jen u příprav, jelikož tyto radiostanice se na remorkéry nikdy nenainstalovaly,“ uvedl Tomáš Brož z NPÚ Ústí nad Labem.
Historie těchto neobvyklých lodí sahá do dvacátých let minulého století, kdy se tehdejší československé ministerstvo veřejných prací dohodlo s vedení ČSPL a vypracovalo plán na modernizaci lodního parku Československé akciové společnosti Labská.
V roce 1929 byla v Ústeckých loděnicích zahájena stavba dvou nových lodí, zprovozněny byly o dva roky později s vlasteneckými jmény Blaník a Tábor. Byly to vůbec první zadokolesové remorkéry v Evropě, navíc se vznětovým motorem. Toto novátorské řešení přineslo potřebu nových technologických prvků.
Díky svým rozměrům a výkonu byly obě lodi univerzální. Mohly být nasazeny prakticky po celém splavném toku Labe. Jejich nejčastější působiště bylo ale mezi Ústím nad Labem a Drážďanami. Díky tomu, že se nové lodě osvědčily, koncem třicátých let objednala ČSPL, tentokrát u pražské loděnice Praga, další dva remorkéry. Ty byly dodány v letech 1938-39 a pojmenovány Vltava a Morava.
Po válce došlo k obnově zničeného lodního parku Československé republiky. Začátkem padesátých let došlo opět v loděnicích Praga, nyní již součástí koncernu ČKD, ke stavbě dalších dvou lodí tohoto typu a to Tatry a Šumava. Díky jiné větší zakázce pro SSSR došlo ke skluzu ve stavbě Tater, proto byly další zakázky převedeny do mělnických loděnic. Zde byly také mimo jiné postaveny Beskydy v roce 1956.
Celkem se plavilo na našich řekách 12 těchto plavidel - Blaník, Tábor, Vltava, Morava, Tatry, Šumava, Jeseníky, Kamýk, Slapy, Orlík, Lipno a Beskydy.

Zdroj: Miroslav Neumaier, Plavba a vodní cesty o.p.s.

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Zajímavosti

» Kraje » Ústecký