Z Ohníče po tělese labského přivaděče až do Elektrárny Ledvice

Tiskové zprávy

25. března 2025, 06.16 | Ledvice – Netradičním způsobem si připomenulo zhruba sedmdesát pochodníků, děti i dospělí, sobotní Světový den vody. Vydali se totiž z Ohníče do Elektrárny Ledvice podél v zemi skrytého tělesa labského přivaděče vody pro elektrárnu. Během šestikilometrového putování po této části turistické cesty „Vodobraní“ čekalo na všechny i šest úkolů. Víceméně se jednalo o výběru správné odpovědi z několika možných na téma, jak jinak voda. V Infocentru Skupiny ČEZ pak měl pro ně průvodcovský tým připraveno malé občerstvení, promítání 3D filmu a samozřejmě i rezervovaný výstup na nejvyšší rozhlednu v České republice. Každý také dostal pamětní diplom za účast a zlatou čokoládovou medaili s číslem 1.

„Bez vody nemůže elektrárna fungovat, proto nás napadlo, že bychom mohli připravit něco i na toto téma a Světový den vody připadající právě na sobotu se k tomu sám nabízel. Oslovili jsme proto pár organizací, které už u nás v minulosti byly a o nichž víme, že se věnují i turistice, zda by si nechtěly udělat takový malý pěší výlet, jehož cílem by bylo naše infocentrum. Slovo dalo slovo, takže dnes k nám zavítalo zhruba sedmdesát dětí a dospělých z turistického kroužku ze Žatce, Domu dětí a mládeže Bílina, ZŠ Strupčice a UJEP v Ústí nad Labem,“ říká Zdena Zolotarjov, průvodkyně Infocentra Skupiny ČEZ v Elektrárně Ledvice. Jak dodala, přidalo se i několik zaměstnanců z elektrárny. Zatímco účastníci pochodu z bílinského domu dětí a mládeže vyrazili z Ohníče až v 11 hodin, první a početnější skupina se z tamní vlakové stanice vydala k elektrárně ve stopě přivaděče již o dvě hodiny dříve. Cestou na všechny čekal na každém ze šesti kilometrů jeden úkol. (Celý přivaděč, který začíná u řeky Labe čerpací stanicí ČEZ v Dolních Zálezlech má přitom délku třicet kilometrů.)

„Respektive se jednalo o kvíz s otázkami na téma voda s možností výběru správné odpovědi. Například měli vyjmenovat známé vodní nádrže a vodní elektrárny, uhodnout k čemu se hlavně používá voda v elektrárnách. Ti menší to měli jednodušší, starší trochu těžší, co se otázek týče. Jedno zastavení jsme měli u fotovoltaické elektrárny, takže u ní směřovaly otázky na výrobu energie ze sluneční energie. A protože jsme si cestou zahráli i různé hry, zastavili se v jedné z obcí na pěkném dětském hřišti a také jsme narazili na jednu výbornou vesnickou cukrárnu, došli jsme do cíle asi o hodinu později, něž jsme plánovali. Nikomu to ale nevadilo, všichni jsme si to totiž náramně užili,“ dodala Zdena Zolotarjov, která šla s první skupinou.

Zpoždění ovšem ostatní z průvodcovského týmu prakticky ani nezaznamenali. Během čekání se totiž jako jindy plně věnovali ostatním návštěvníkům infocentra, kteří se tentokráte mohli navíc seznámit i s tím, k čemu všemu slouží voda v elektrárně, jaký je její další osud, jakmile projde všemi výrobními procesy a podobně. „Vše jsme vyřešili prostřednictvím velkých modrých kapek, které jsme rozvěsili na různých místech v infocentru, u nichž bylo formou „Víte, že…“ vždy napsáno vše potřebné. Lidi to docela zaujalo a pokud měli k tomu nějaké dotazy, rádi jsme přidali podrobnosti,“ poznamenala další z průvodkyň Dana Daňková.

Zdroj: Ota Schnepp