Pavla Žura se drží múza, ale zůstává realistou - Rozhovory - REGIONÁLNÍ NOVINY

7SEVEN

Rozhovory

Pavla Žura se drží múza, ale zůstává realistou

Ikona

19. září 2010, 10.15 | Dvanáct let šéfuje Pavel Žur Městskému divadlu v Jablonci n. N. a současně je sbormistrem Dětského pěveckého sboru Vrabčáci. Velkou část volného času rovněž věnuje svému městu jako člen jeho zastupitelstva a městské rady. Letos se bude snažit získat opět důvěru voličů jako lídr Věcí veřejných. I když vás většina Jablonečanů zná, sluší se na začátku alespoň krátce představit. Jsem původem pedagog, od roku 1990 jsem učil na základní škole.

 

Původně jsem chtěl studovat herectví, ale protože pocházím z hudební  rodiny, oba rodiče byli učiteli hudební výchovy – matka klavíristka, otec varhaník a zároveň varhanář, tak jsem se přihlásil na Pedagogickou fakultu v Ústí n. L. a ač jsem chtěl věnovat zaměření na tělovýchovu a sport, byl jsem u přijímacích zkoušek automaticky zařazen do hudební větve. Tak jsem trochu násilně musel opustit sportovní aktivity a od té doby putuji uměleckým a hudebním světem.

Netajíte se tedy tím, že vás okouzlila múza, ale s tím si ve své práci nevystačíte.

To určitě ne. U múzy, když to tak řeknu stručně, relaxuji. Práce se sborem zabere hodně času, a pokud ho chcete dovést k úspěchům, vyžaduje kus trpělivé práce a to nejen mé, ale celého kolektivu. Já jsem zastáncem filozofie, že za každým člověkem by měly být vidět nějaké výsledky. V mé práci je to spokojenost diváků a všech ostatních, kteří se na výsledku podílejí – účinkujících, jejich rodičů a přátel.

Vašim osobním krédem je motto Albrechta z Valdštejna „invita invidia“ – „navzdory závisti“. Proč?

Toto motto je mě velice blízké, protože český člověk v některých momentech je závistivý a úspěch toho druhého mu nebývá tou správnou branou, aby se jím inspiroval. Závist někdy hodně ubližuje, ale na druhou stranu se člověk stává odolnějším vůči některým nástrahám, které ho v životě mohou potkat. Pokud jde o politiku, pak jsem přesvědčen, že naše strana je schopna „navzdory závisti“ nabídnout lidem dobrý servis a kvalitní styl řízení města.

Co se vám podařilo za 12 let s jabloneckým divadlem uskutečnit?

Přebíral jsem divadlo krátce po tom, co prošlo rekonstrukcí. Navázal jsem na své předchůdce, ale současně jsem se snažil jít vlastní cestou, aby divadlo mělo dobrou vizitku a dobře reprezentovalo své město. Využil jsem i zkušeností, které ve své práci získali kolegové z některých úspěšných regionálních divadel či moji přátelé z divadelní nebo hudební branže. Za tu dobu jsme se snažili připravit pro diváky a posluchače to nejlepší, co česká divadelní tvorba byla schopna nabídnout. Vystřídali se u nás umělci nejen z Prahy, ale i také z kvalitních oblastních divadel z celé republiky. Myslím si, že nabídka divadelní tvorby byla velice pestrá a našel si v ní to své každý divák. Podařilo se nám díky finanční podpoře sponzorů a partnerů, kteří nám důvěřovali, realizovat samostatné projekty s osobnostmi jako je Peter Dvorský, Eva Urbanová, Magdalena Kožená či Dagmar Pecková. Po těchto úspěších se začalo o Jablonci a potažmo o našem divadle s týmem, jenž činnost vytváří a technicky zajišťuje, pozitivně mluvit. Snažíme se vytvořit ten nejlepší servis nejen pro účinkující, ale zejména pro diváky, kteří jsou pro nás klíčovými partnery, a naším cílem je přiblížit jim ten správný divadelní svět a ukázat, co všechno naši umělci dokážou a zvládnou.

Dáte mě určitě za pravdu, že i ředitel divadla musí mít marketingové dovednosti?

Marketing musí ovládat každý vedoucí pracovník. Já jsem k těmto dovednostem dospěl před 18 lety, kdy jsem založil soubor Vrabčáci. Naučil jsem se prosadit jejich činnost a „nabídnout“ ji v rámci nějakého kulturního servisu. V roce 1996 jsem se tak při jednom kulturním pořadu, kde jsme vystupovali, seznámil a navázal osobní vazbu s Lucií Bílou a od té doby každý rok realizujeme jeden společný koncert v Jablonci n. N. a několik koncertů v rámci ČR. Já z přátelství s Lucií nacházím jakousi bezprostřednost, ohromné člověčenství a sílu, kdy se člověk potřebuje dostat do klidové pohody a na druhou stranu získat adrenalin, aby se rozjel a koncert dobře dopadl. Největší pozitivní drogou pro účinkujícího je, když je na jevišti a získá potlesk diváka.

Připomeňte úspěchy, na které soubor Vrabčáci dosáhl?

Nezapomenutelná jsou zahraniční turné v Mexiku a v USA či měsíční turné po Evropě, ale samozřejmě účinkování s významnými umělci, která jsou jakýmisi tvůrčími dílnami. Náš sbor získal řadu ocenění, letos považuji za největší úspěch první cenu na 58. ročníku Mezinárodního festivalu v belgickém Nerpeeltu mezi školními sbory. Chtěl bych připomenout, že na 12. října připravujeme v Městském divadle Jablonec nad Nisou koncert Lucie Bílé a Petra Maláska s Vrabčáky a den po té, to je 13. října od 19 hodin, výroční koncert DPS Vrabčáci, na oba koncerty srdečně zvu širokou veřejnost.

 

Text: Václav Sedlák

Foto: archiv

 

Tématické zařazení:

 » Více  » Rozhovory