Československo zprovoznilo před 45 lety první úsek dálnice - Doprava - REGIONÁLNÍ NOVINY

Dnes je 17. května 2026, svátek má Aneta.

Doprava

Československo zprovoznilo před 45 lety první úsek dálnice

Kliknutím zvětšíte obrázek

Praha | Přesně před 45 lety zprovoznilo Československo svou první dálnici. Po jednadvacetikilometrovém úseku dálnice D1 z Prahy do Mirošovic se projela první auta 12. července 1971. Přestože stavba nejstarší české...

 

dálnice D1 začala v 60. letech minulého století, historie plánů na její výstavbu sahají do doby před druhou světovou válkou. První konkrétní myšlenky postavit silnici napříč naší republikou se objevily v roce 1935. Šlo o projekt "Národní silnice Plzeň – Košice", která neprocházela z dnešního pohledu významnými středisky koncentrace obyvatel jako Praha či Brno.

S druhým návrhem přišel brněnský region. Předložil projekt silniční magistrály "Cheb – Chrust", která se skládala v úseku Cheb – Košice ze severního a jižního tahu. Z Košic pokračoval již jeden tah až do Chrustu na dnešní Zakarpatské Ukrajině. Oba tyto návrhy však nezískaly přízeň u pověřených úřadů, a tak se nedočkaly ani realizace.

Zajímavý projekt chtěl prosadit zlínský průmyslník Jan Antonín Baťa, který navrhl páteřní komunikaci napříč Československem v úseku Cheb – Velký Bočkov (v současnosti obec na ukrajinsko-rumunských hranicích - pozn. red.). Celou trasu nechal na vlastní náklady vypracovat. Tento návrh se opět vyhýbal důležitým centrům koncentrace obyvatel a průmyslu naší republiky. Projekt byl schválen příslušnými úřady.

Po Mnichovské dohodě 30. září 1938 přišlo Československo o značnou část svého území. Narychlo se proto musely změnit plány na výstavbu silniční sítě. Zemský úřad v Praze vypracoval v rekordním čase dvanácti dnů zcela nové vedení magistrály Praha – Jihlava a okruhu kolem Prahy. V lednu 1939 schválila vláda návrh trasy dálnice Praha – Jihlava – Brno – slovenská hranice a zároveň dala souhlas k přípravným pracím.

Vozovky dálnic mají být asi na dvou třetinách své délky betonové, na zbývající třetině dlážděné. Plánovalo se také soustředění služeb, obdoba odpočívadel. Zásobiště měla být vybudovaná v místě přípojek silnice na dálnici, aby mohli řidiči natankovat hned při vjezdu na dálnici.

Po začátku války v roce 1939 ale stavební práce zaostávaly proti původním plánům. O tři roky později se veškeré práce zastavily. Na staveništích pracoval pouze stavební dozor, který jednotlivé úseky hlídal, především před krádežemi materiálu. Na konci roku 1942 byla zabavena veškerá zbývající betonářská ocel.

S koncem okupace v roce 1945 se na československém území nacházely tři nedokončené dálnice v délce 188 kilometrů. Kromě dálnice Praha – Brno – slovenská hranice, s celkovou délkou rozestavěných úseků 77 kilometrů, je to dálnice z bývalého německého města Breslau (nyní polská Vratislav) do rakouské Vídně, souvisle rozestavěná mezi obcemi Městečko Trnávka u Moravské Třebové a Ledce u Rajhradu u Brna v délce 83 kilometrů a rozpracované úseky u Chebu a Liberce v délce 28 kilometrů.

Po návratu z exilu vydal prezident Edvard Beneš 1. října 1945 dekret, ve kterém mimo jiné nařizuje dostavbu dálnice Praha – Brno – slovenská hranice. Na poradě o dostavbě dálnice v listopadu 1945 se účastníci shodli na zmírnění parametrů, než s jakými se počítalo v původních předválečných plánech, protože převládal názor, že rozmach automobilismu třicátých let se už nebude opakovat. Snížila se proto navrhovaná rychlost ze 160 kilometrů za hodinu na 120 kilometrů za hodinu a zmenšila se šířka dálnice na 21 metrů.

Události po únoru 1948 ale opět stavební plány budování D1 zásadně mění. Dostavba dálnice v úseku Praha – Humpolec byla podřízena krajským národním výborům (KNV) v Praze a v Jihlavě. Rozestavěný úsek na Moravě v Chřibech byl definitivně ponechaný svému osudu. V prosinci 1950 bylo navíc zrušeno ministerstvo techniky a s dostavbou dálnice se tak už nepočítalo. Staveniště dálnice bylo zcela opuštěné a pomalu začínalo zarůstat vegetací. V krajině mezi Prahou a Humpolcem a na Moravě v Chřibech zůstalo 77 kilometrů zemního tělesa dálnice na různém stupni rozpracovanosti a přes šest desítek mostů. U pražských Průhonic jsou v krátkém úseku, jako památka na betonáž v roce 1939, hotovy odstavné pruhy v obou směrech.

Prakticky již od roku 1942 se opustila staveniště obou "německých" dálnic na českém území v celkové délce 111 kilometrů. Celkem je tedy v roce 1950 odsouzeno na území Československa k postupnému chátrání 188 kilometrů rozestavěných dálnic. Přední pozice Československa ve výstavbě dálnic, kterou získalo na konci třicátých let, je ztracena. Řešení dopravních problémů se odsunulo do mnohem pozdějších období.

Koncem padesátých let ale začala intenzita silničního provozu v Československu znovu prudce narůstat a brzy převýšila úroveň z doby těsně před válkou. Impulsem pro modernizaci silniční sítě byl zejména růst individuálního motorismu, který způsobil, že se v řadě úseků silnic provoz blížil k naplnění jejich dopravní kapacity. V roce 1967 byla proto zahájena výstavba dálnice D1 Praha – Brno.

První jedenadvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic, po kterém se jezdilo od 12. července 1971, následovaly další. Každý rok přibylo v Československu několik kilometrů dálnice, většinou však do v délce do deseti kilometrů. Výjimkou byl rok 1977, kdy byl zprovozněn třiapadesátikilometrový úsek z Mirošovic do Hořic. Praha a Brna se prostřednictvím dálnice propojilo v roce 1980, o čtyřicet let později, než bylo původně plánováno.

Zdroj: redakce Metropolu

Tématické zařazení:

 » Zajímavosti  

 » Doprava  

 » Aktuality  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Autor: Přečteno: 1474x

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

Muž, Žena

E-mail:


(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

Nejčtenější články v rubrice
Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

Ano

29.8%

 

Ne

37.1%

 

Je mi to jedno

17.2%

 

Nemám k tomu dost informací

16%

 

 

 

 

ORLEN Jobs
Regionální noviny