Politika
Krajský soud v Plzni rozhodl o trestu za vystěhování chartistů
4. března 2022, 10.21 | Krajský soud v Plzni vyměřil sedmdesátiletému Václavu Hraničkovi, někdejšímu příslušníkovi Státní bezpečnosti, dvouletý podmíněný trest za násilné vystěhování dvou disidentů ve státem řízené akci Asanace. Odvolací senát konstatoval, že přiměl k odchodu do emigrace Ivana Černegu a Antonína Pojara. Asanace měla za cíl zbavit tehdejší režim kritiků především z řad signatářů Charty 77 a u vytipovaných lidí dosáhnout vystěhování z ČSSR. Informace dnes zveřejnila Mladá fronta Dnes (MfD) v plzeňské příloze.
Hranička, který se kvůli onemocnění covidem čtvrtečního jednání nezúčastnil, pracoval na vystěhování dvou chartistů ze západních Čech. Podle obžaloby je nejméně sedmkrát předvolal a nutil k vystěhování pod pohrůžkou nepříjemností pro ně i rodiny. Černega požádal o vystěhování v lednu 1982 a odešel do Rakouska. Pojar tam odjel v září roku 1983. .
O případu rozhodl okresní soud loni v listopadu, kdy Hraničkovi vyměřil za zneužití pravomocí tříletý trest s podmíněným odkladem na tři roky. Soud konstatoval, že Hranička porušil tehdejší ústavu i zákon o SNB. Hranička se podle spisu hájil tím, že plnil rozkazy a neměl důvod předpokládat, že by rozkaz tehdejšího ministra vnitra Jaromíra Obziny mohl být v rozporu se zákony. Proti Hraničkovi podle soudu mluvil fakt, že nebyl schopen kritického náhledu na své počínání a že šlo o dva případy.
Obhájce se proti podzimnímu rozsudku odvolal s tím, že soud použil znění trestního zákona, které bylo pro obžalovaného méně výhodné. Tuto argumentaci krajský soud uznal a sáhl po spodní sazbě trestu v období, kdy za daný čin hrozilo dva až deset let vězení. Snížil také délku podmínky ze tří na jeden rok s tím, že Hranička žije spořádaným způsobem života a že o trestu se rozhoduje 40 let po žalovaném činu.
Rozkaz k rozložení a izolace hlavních organizátorů Charty 77 vydal tehdejší ministr vnitra 21. prosince 1977. K emigraci pak StB přiměla 280 jejích signatářů, což bylo asi 15 procent z celkového počtu, nejznámějšími byli Vratislav Brabenec, Jaroslav Hutka a Svatopluk Karásek. Příslušníci StB začali být stíháni za činy v akci Asanace po roce 2001. Obzina nebyl odsouzen, protože v lednu 2003 zemřel. Další viníci dostali převážně podmíněné tresty.
Zdroj: ČTK
Diskuse k článku
Souhlasíte s přijetím eura?
42.6% |
||
| ||
27.6% |
||
| ||
15% |
||
| ||
14.8% |
||
|
Politika
-
- První trojstranné jednání českého Senátu se Saskem a Bavorskem
- Miloš Vystrčil: Je zapotřebí být k sobě upřímní a více konat
- Premiér Petr Fiala na pracovní cestě v USA
- Senátní delegace na celoevropském business fóru podpořila české podnikatele
- Zákon o podpoře v bydlení přispěje k řešení bytové nouze
- Více z rubriky politika
Zajímavosti
-
- Radim Pařík obsazuje žebříčky bestsellerů s knihou „Empathetic Leadership“
- Z festivalových pódií přes červený koberec až do Rudolfina
- Adélka Hurníková: Nový Zéland si zachoval ráz nedotčené přírody
- Po třiceti letech na místě činu
- Navrhněte Osobnosti roku 2023 Ústeckého kraje
- Více z rubriky zajímavosti