Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích

Aktuality

Doprovodný obrázek

16. října 2008, 09.53 | Teplice | Teplický zámek respektive jeho zrekonstruované románské křídlo ožilo nebývalou slávou. Za účasti hejtmana Jiřího Šulce a jeho náměstka Petra Fialy zde byla slavnostně otevřena nová archeologická expozice “Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích.“ Veřejnost už o ni projevuje nebývalý zájem, což je dobře nejenom proto, že se tím zhodnotí 7,5 milionu korun, které Ústecký kraj vyčlenil na její vybudování.

„Budova východního křídla románského konventu kláštera benediktinek v Teplicích je nejlépe zachovaná románská konventní budova ženského kláštera v českých zemích. Je to zároveň budova mimořádně historicky významná, založená mezi léty 1152/3 až 1167 druhou českou královnou Juditou,“ uvádí historik Dušan Foltýn z Centra medievistických studií Praha. Románské zdivo se z devadesáti procent zachovalo původní, neboť po zániku kláštera se budova stala součástí zámeckého areálu, ale nebyla výrazně přestavována. „Což se v jiných klášterech na našem území nestalo, ty byly podrobeny radikálním přestavbám,“ zdůrazňuje Foltýn. Podle něj se jiná takto velká a bohatě zdobená románská architektura v České republice vůbec nevyskytuje.

Může za to Judita

Mimochodem, nejenom samou chválu na manželku českého krále Vladislava slyšely uši zhruba dvou stovek návštěvníků vernisáže nové expozice. V souvislosti s Juditou zmínil Foltýn i její stíny: „Česká královna Judita má v naší historiografii rozporuplnou pověst. Byla to osoba nepochybně velmi schopná, vzdělaná, uměla dokonce latinsky. Ale zároveň byla velmi ambiciózní a máme doklady o tom, že v českých zemích prosazovala své příbuzné například do církevních funkcí. Dokonce se stalo, že prosadila na místo pražského biskupa příbuzného, který vůbec neuměl česky.“

Nicméně založení kláštera benediktinek na severu Čech, v místech, kde ze země vyvěral teplý pramen (dnešní Pravřídlo), byl počin, za který Juditě zvláště Tepličané mohou být neskonale vděční. Ze sídliště u kláštera se totiž stala tržní ves, která se staletími rozrostla v dnešní město.

A může za to současné vedení kraje

Na více než 40 milionů korun byl krajem navýšen původní rozpočet na rekonstrukci nejstaršího křídla teplického zámku. V souvislosti s ní byl v roce 2003 proveden předstihový archeologický výzkum. Během něho se podařilo odhalit část křížové chodby, části novověkého zařízení zámeckého pivovaru a také jihovýchodní nároží románského křídla. „Stopy osídlení z konce 11. a první poloviny 12. století, tedy před založením kláštera, se projevily v podobě kulturní vrstvy, jamek po dřevěných kůlech a různými prohlubněmi. Kromě střepů hliněných nádob toto období dokládá také úlomek denáru Vladislava I. z let 1120 - 1125,“ uvádí v tištěném průvodci k nové expozici archeolog Michal Soukup. Ten byl duší záchranného archeologického průzkumu probíhajícího ve vybraných úsecích interiéru stavby od roku 2006, současně s rekonstrukcí.

Osobně vyzdvihuje lví podíl náměstka hejtmana Petra Fialy na úspěšném dokončení díla, které svým významem vysoce přesahuje hranice Ústeckého kraje. „Vahou své osobnosti se zasadil o to, abychom archeologický výzkum mohli dokončit a nová expozice vznikla včas,“ říká archeolog. V tomto období byly objeveny klíčové úseky gotické křížové chodby (ambitu), útržky dělících příček románského a gotického interiéru a velké množství architektonických prvků. „V interiéru románského křídla jsme pod podlahou našli drobný fragment zdiva, který mohl pocházet z doby předcházející výstavbě klášterní baziliky a snad i založení kláštera. Vzhledem k rozsahu poškození archeologické nálezové situace byl však považován za sporný,“ vzpomíná Soukup. Teprve v závěru výzkumu, v září 2008, necelý měsíc před zprovozněním nové expozice byla potvrzena existence kamenné stavby, jež zcela jistě předcházela výstavbě východního křídla kláštera.

Po stopách zaniklého kláštera

Nová prohlídková trasa v románském křídle teplického zámku byla vybudována podle vítězného projektu architektů Sylvie Bednaříkové a Jiřího Javůrka. Kromě ukázek dobové architektury a stavebních postupů prezentuje rovněž dostupné artefakty, písemnosti a grafiky, které byly získány v průběhu archeologických, stavebně - historických a archivních průzkumů. Působivá expozice nemá v zařízeních muzejního typu v Ústeckém kraji obdobu. Návštěvníci se detailně seznámí s historií kláštera benediktinek, který se teplickým archeologům podařilo zrekonstruovat celý, včetně průčelí kapitulní síně.

EVA STIEBEROVÁ, foto Jiří SEVERSKÝ