Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích

Aktuality

Doprovodný obrázek

16. října 2008, 09.53 | Teplice | Teplický zámek respektive jeho zrekonstruované románské křídlo ožilo nebývalou slávou. Za účasti hejtmana Jiřího Šulce a jeho náměstka Petra Fialy zde byla slavnostně otevřena nová archeologická expozice “Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích.“ Veřejnost už o ni projevuje nebývalý zájem, což je dobře nejenom proto, že se tím zhodnotí 7,5 milionu korun, které Ústecký kraj vyčlenil na její vybudování.

„Budova východního křídla románského konventu kláštera benediktinek v Teplicích je nejlépe zachovaná románská konventní budova ženského kláštera v českých zemích. Je to zároveň budova mimořádně historicky významná, založená mezi léty 1152/3 až 1167 druhou českou královnou Juditou,“ uvádí historik Dušan Foltýn z Centra medievistických studií Praha. Románské zdivo se z devadesáti procent zachovalo původní, neboť po zániku kláštera se budova stala součástí zámeckého areálu, ale nebyla výrazně přestavována. „Což se v jiných klášterech na našem území nestalo, ty byly podrobeny radikálním přestavbám,“ zdůrazňuje Foltýn. Podle něj se jiná takto velká a bohatě zdobená románská architektura v České republice vůbec nevyskytuje.

Může za to Judita

Mimochodem, nejenom samou chválu na manželku českého krále Vladislava slyšely uši zhruba dvou stovek návštěvníků vernisáže nové expozice. V souvislosti s Juditou zmínil Foltýn i její stíny: „Česká královna Judita má v naší historiografii rozporuplnou pověst. Byla to osoba nepochybně velmi schopná, vzdělaná, uměla dokonce latinsky. Ale zároveň byla velmi ambiciózní a máme doklady o tom, že v českých zemích prosazovala své příbuzné například do církevních funkcí. Dokonce se stalo, že prosadila na místo pražského biskupa příbuzného, který vůbec neuměl česky.“

Nicméně založení kláštera benediktinek na severu Čech, v místech, kde ze země vyvěral teplý pramen (dnešní Pravřídlo), byl počin, za který Juditě zvláště Tepličané mohou být neskonale vděční. Ze sídliště u kláštera se totiž stala tržní ves, která se staletími rozrostla v dnešní město.

A může za to současné vedení kraje

Na více než 40 milionů korun byl krajem navýšen původní rozpočet na rekonstrukci nejstaršího křídla teplického zámku. V souvislosti s ní byl v roce 2003 proveden předstihový archeologický výzkum. Během něho se podařilo odhalit část křížové chodby, části novověkého zařízení zámeckého pivovaru a také jihovýchodní nároží románského křídla. „Stopy osídlení z konce 11. a první poloviny 12. století, tedy před založením kláštera, se projevily v podobě kulturní vrstvy, jamek po dřevěných kůlech a různými prohlubněmi. Kromě střepů hliněných nádob toto období dokládá také úlomek denáru Vladislava I. z let 1120 - 1125,“ uvádí v tištěném průvodci k nové expozici archeolog Michal Soukup. Ten byl duší záchranného archeologického průzkumu probíhajícího ve vybraných úsecích interiéru stavby od roku 2006, současně s rekonstrukcí.

Osobně vyzdvihuje lví podíl náměstka hejtmana Petra Fialy na úspěšném dokončení díla, které svým významem vysoce přesahuje hranice Ústeckého kraje. „Vahou své osobnosti se zasadil o to, abychom archeologický výzkum mohli dokončit a nová expozice vznikla včas,“ říká archeolog. V tomto období byly objeveny klíčové úseky gotické křížové chodby (ambitu), útržky dělících příček románského a gotického interiéru a velké množství architektonických prvků. „V interiéru románského křídla jsme pod podlahou našli drobný fragment zdiva, který mohl pocházet z doby předcházející výstavbě klášterní baziliky a snad i založení kláštera. Vzhledem k rozsahu poškození archeologické nálezové situace byl však považován za sporný,“ vzpomíná Soukup. Teprve v závěru výzkumu, v září 2008, necelý měsíc před zprovozněním nové expozice byla potvrzena existence kamenné stavby, jež zcela jistě předcházela výstavbě východního křídla kláštera.

Po stopách zaniklého kláštera

Nová prohlídková trasa v románském křídle teplického zámku byla vybudována podle vítězného projektu architektů Sylvie Bednaříkové a Jiřího Javůrka. Kromě ukázek dobové architektury a stavebních postupů prezentuje rovněž dostupné artefakty, písemnosti a grafiky, které byly získány v průběhu archeologických, stavebně - historických a archivních průzkumů. Působivá expozice nemá v zařízeních muzejního typu v Ústeckém kraji obdobu. Návštěvníci se detailně seznámí s historií kláštera benediktinek, který se teplickým archeologům podařilo zrekonstruovat celý, včetně průčelí kapitulní síně.

EVA STIEBEROVÁ, foto Jiří SEVERSKÝ

Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Doprovodný obrázek Doprovodný obrázek	Ikona Ikona

Tématické zařazení:

» Aktuality

Diskuse k článku

Vložit nový příspěvek Sbalit příspěvky

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

Nejčtenější články v rubrice

Anketa

Souhlasíte s přijetím eura?

	Ano
		30.1%

	Ne
		36.4%

	Je mi to jedno
		17.4%

	Nemám k tomu dost informací
		16.1%

Politika

Czech Fashion Week

Zajímavosti

Krimi

	Vložit nový příspěvek
Jméno:
Pohlaví:	Muž, Žena
E-mail:	(Vyplňte pouze tehdy, jestliže chcete být informování o odpovědích na váš příspěvek)
Předmět:
Příspěvek:

Kontrola:	Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích - Aktuality - REGIONÁLNÍ NOVINY

Aktuality

Po stopách zaniklého kláštera v Teplicích

Politika

Czech Fashion Week

Zajímavosti

Krimi