Pomalý růst pomáhá rostlinám přežít. Stejná strategie se opakuje od Arktidy po polopouště

Aktuality

3. září 2026, 05.54 | Průhonice – Roste pomalu, ale vydrží déle. Tento vzorec se opakuje u bylin, keřů i lián od Arktidy po polopouště. Mezinárodní tým vědců vedený Botanickým ústavem Akademie věd ČR analyzoval více než 3 100 druhů rostlin z pěti kontinentů a ukázal, že pomalý růst je napříč různými skupinami rostlin spojen s delším životem. Výsledky publikované v časopise Nature Communications zároveň naznačují, že oteplování klimatu může nepřímo ovlivňovat délku života rostlin prostřednictvím změn jejich růstu.

Ekologové už dlouho předpokládali, že mezi rychlostí růstu a délkou života existuje kompromis – rostliny, které rostou rychle, zpravidla žijí kratší dobu. Dosud však tento vztah potvrzovaly především studie stromů nebo jednotlivých skupin rostlin. Nový výzkum ukazuje, že tento vztah lze pozorovat napříč různými skupinami vytrvalých rostlin a velmi rozdílnými podmínkami prostředí. Vědci analyzovali letokruhy více než 3 100 druhů rostlin z Arktidy, vysokých hor, mírného pásma i horkých polopouští. Moderní anatomické metody dnes umožňují určovat stáří i u vytrvalých bylin podobně jako u stromů. To otevřelo možnost vůbec poprvé porovnat vztah mezi růstem a dlouhověkostí napříč mimořádně širokým spektrem druhů a prostředí. Výmluvným příkladem je drobná rostlina Dryas integrifolia z arktické tundry. Nejstarší jedinec zaznamenaný v souboru dat dosáhl věku 145 let, přičemž rostlina v průměru přirůstá jen asi 0,1 milimetru ročně. Pro srovnání: nejrychleji rostoucí druh v souboru, Malva moschata, přirůstal přibližně 9 milimetrů ročně a zaznamenaný věk činil pouze dva roky.

Studie zároveň ukazuje, že rychlost růstu úzce souvisí s teplotou prostředí. V teplejších podmínkách převažují rychleji rostoucí druhy, které se zároveň zpravidla dožívají nižšího věku. Výsledky naznačují, že právě změny v rychlosti růstu mohou z velké části vysvětlovat, proč se dlouhověkost rostlin liší podél teplotních gradientů. Výzkum vychází z unikátní databáze budované třicet let. Zahrnuje vzorky rostlin z pěti kontinentů a prostředí od arktické tundry přes Himaláj a Alpy až po horké polopouště. Díky tomu mohli vědci ověřit, že vztah mezi pomalým růstem a dlouhověkostí se opakuje napříč velmi rozdílnými skupinami rostlin a podmínkami prostředí.

Zdroj: Miroslava Dvořáková

Tématické zařazení:

» Aktuality

» Kultura

» Více » Ekologie

» Tiskové zprávy

» Kraje » Středočeský