Snowden odhalil rozsáhlé sledování lidí rozvědkami po celém světě

Aktuality

zdroj: venturebeat.com

Washington | Americký počítačový odborník Edward Snowden (30) jako zaměstnanec smluvních firem americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) v letech 2012 až 2013 pronikl do tajné sítě rozvědek...

USA, Británie, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu - Five Eyes (Pět očí). Získal tak tisíce tajných svazků, o nichž média od loňského 5. června zveřejňují informace, z nichž vyplývá, že tyto rozvědky sledují telefonní a internetovou komunikaci milionů občanů po celém světě.
    Výběr zemí, jejichž území či občany sledovala NSA, jak to vyplývá z dokumentů poskytnutých médiím Snowdenem:

    - Jako první, 5. června 2013, vyšlo v médiích najevo, že NSA dostávala denně data o telefonních hovorech více než 120 milionů klientů telekomunikační společnosti Verizon v USA.
    - V rámci programu PRISM od roku 2007 NSA, později s britskou rozvědkou GCHQ, tajně masově sbírala data o telefonátech, mailech a videochatech Američanů i cizinců skrze firmy Microsoft, Google, Facebook, Yahoo, Apple, AOL či Paltalk.
    - S NSA sdílela informace získané prostřednictvím svého programu Tempora britská elektronická rozvědka GCHQ. Ta takto monitorovala telefonáty, emaily, vstupy na sociální síť Facebook či internetovou historii cílových osob i jiných občanů. Britská rozvědka sledovala i politiky a diplomaty na londýnském summitu G20 v roce 2009. V rámci programu Royal Concierge (Královský vrátný) sledovaly britské tajné služby několik let též zahraniční diplomaty v luxusních hotelech po světě.
    - GCHQ a NSA sledovaly v letech 2008-2009 internetovou a telefonní komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU Joaquína Almuniu, zástupců Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), UNICEF či diplomatických misí při OSN v Ženevě, francouzský zbrojní koncern Thales či petrochemický gigant Total, ale například i nevládní organizaci Lékaři světa.
    - Jeden z vynesených dokumentů uvádí seznam 38 ambasád a diplomatických misí, jež sledovala NSA v rámci programu Dropmire (mj. Francie, Itálie, Řecka, Japonska, Mexika, Jižní Koreje, Indie, Turecka či zastoupení EU ve Washingtonu).
    - Americké tajné služby před několika lety pronikly také na servery čínské společnosti Huawei, kde se údajně zaměřily i na vysoké čínské představitele a vládní instituce.
    - NSA sledovala komunikaci prezidentů Mexika a Brazílie Enriqueho Peňi Nieta a Dilmy Rousseffové; ta poté USA tvrdě kritizovala a zrušila říjnovou státní návštěvu USA. Poté vyšlo najevo, že NSA monitorovala též mailový server v úřadu předchozího mexického prezidenta Felipe Calderóna (2006-2012), který přitom s americkou vládou velmi úzce spolupracoval.
    - Tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové či jejího předchůdce Gerharda Schrödera. Vztahy narušené tímto skandálem se snažil mj. v lednu vylepšit prezident Barack Obama, když Merkelovou ujistil, že se za jeho úřadování nemusí obávat o důvěrnost telefonátů svých krajanů. Obě země též jednají o dohodě, jež by zamezila vzájemné špionáži. USA ale zatím takovou dohodu s žádnou zemí nemají.
    - Prostřednictvím programu Boundless Informant získala NSA například jen mezi 10. prosincem 2012 a 8. lednem 2013 v Německu více než 552 milionů telefonních a internetových dat, téměř 70 milionů telefonních metadat ve Francii, 60 milionů telefonních metadat ve Španělsku, 33 milionů téhož v Norsku, 46 milionů v Itálii a 1,8 milionu v Nizozemsku.
    - Pomocí programu Dishfire NSA shromažďuje SMS zprávy nejen vytipovaných podezřelých cílů z celého světa, údajně až 200 milionů zpráv denně. Zprávy z amerických čísel jsou mazány, z čísel ve světě, včetně Británie, zůstávají. Toho využívala britská rozvědka GCHQ, jež měla k databázi přístup; sama totiž bez soudního příkazu sledovat zprávy z britských čísel nesmí.

Kauza Snowden už rok nedá spát rozvědkám nejen v USA

Výběr hlavních událostí v kauze tajného programu americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) sledování internetové a telefonní komunikace osob (k prvnímu výročí - 5. června - zveřejnění informací o něm):
    5. června 2013 - Britský deník The Guardian přinesl zprávu o tajném příkazu amerického federálního soudu pro dohled nad zpravodajskými službami v zahraničí (FISC), který nařizoval telekomunikační společnosti Verizon zpřístupnit NSA údaje o telefonátech svých klientů.
    6. června 2013 - The Guardian a americký The Washington Post napsaly, že v rámci tajného programu Prism NSA a Federální úřad pro vyšetřování (FBI) od roku 2007 získávaly údaje ze serverů firem Yahoo, Microsoft, Google, Facebook, PalTalk, AOL a Apple.
    - Vláda USA přiznala, že NSA shromažďuje údaje o telefonátech Američanů; podle Bílého domu to nenarušuje občanské svobody.
    9. června 2013 - The Guardian odhalil, že za únikem informací týkajících se sledování lidí stojí počítačový odborník Edward Snowden, jenž pracoval pro CIA a poté pro dodavatelské firmy NSA. Snowden už 20. května odletěl do Hongkongu.
    12. června 2013 - Ředitel NSA, generál Keith Alexandr (srpen 2005-březen 2014) v americké Senátu obhajoval tajné monitorování elektronické komunikace s tím, že pomohlo odvrátit "desítky" potenciálních teroristických útoků.
    22. června 2013 - USA obvinily Snowdena ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi.
    23. června 2013 - Snowden přiletěl na moskevské letiště Šeremeťjevo, které nemohl opustit (USA mu zneplatnily pas) až do 1. srpna, kdy mu Rusko udělilo roční obnovitelný azyl.
    23. října 2013 - Server týdeníku Der Spiegel přinesl informaci, že tajné služby USA údajně sledovaly i mobil německé kancléřky Angely Merkelové a že se tak možná dělo několik let.
    18. prosince 2013 - Komise amerických zpravodajských expertů se vyslovila pro posílení dohledu nad činností NSA.
    20. prosince 2013 - Několik světových deníků uvedlo s odvoláním na Snowdena, že britská zpravodajská služba GCHQ a NSA sledovaly telefonní či internetovou komunikaci německé a izraelské vlády, komisaře EU pro hospodářskou soutěž, řady organizací OSN a nadnárodních koncernů.
    14. ledna 2014 - Deník The New York Times napsal, že NSA sledovala téměř 100.000 počítačů v cizině; tajná technologie jí umožnila získat přístup k jinak dobře chráněným počítačům například v EU, Rusku nebo Číně.
    17. ledna 2014 - Americký prezident Barack Obama oznámil, že tajné služby USA nebudou monitorovat komunikace hlav států a vlád blízkých spojenců; uvedl též, že hodlá omezit program plošného získávání dat o telefonátech Američanů.
    12. února 2014 - Americký senátor Rand Paul podal žalobu na prezidenta Obamu a šéfy amerických tajných služeb kvůli monitorování telefonátů prováděnému NSA.
    29. března 2014 - Server Spiegel Online vycházející z dokumentů od Snowdena uvedl, že NSA sledovala 122 hlav států.
    22. května 2014 - Sněmovna reprezentantů schválila zákon, jenž má NSA bránit v masivním shromažďování osobních údajů z elektronické a hlasové komunikace v USA; mj. už nebude moci nutit americké operátory, aby jí průběžně dodávali všechna data, předtím bude muset spolu s FBI podat zdůvodněnou žádost k soudu.